Electronic Arts v přechodu
Zřejmě nejsem jediný, kdo dlouhou dobu nesnášel moloch Electronic Arts za přístup ke hrám. Výtky se dají shrnout ve dvou bodech: finanční dojení sportovních sérií, které přinášejí minimum inovací, a zabití několika studií skrz akvizici v druhé polovině devadesátých let. Vlasy si tehdy rvali všichni, pro koho byla pilířem kvality jména firem jako Origin nebo Bullfrog. Electronic Arts nešetrným zacházením s autorskými týmy dopustila, aby se zvučná jména rozpustila a jejich zakladatelé odešli dělat hry jinam. Tak vznikl pocit, že Electronic Arts zabíjí kreativitu, pocit, který byl posílen nekonečnými sportovními sériemi, variacemi na The Sims nebo Need for Speed. Jenže od minulého roku se v médiích objevila řada informací o zásadních změnách ve směřování firmy. Společnost se začala profilovat už nejen jako továrna na peníze, ale také jako firma respektující kreativitu svých vývojářů. Bylo na čase! Konkurenční Ubisoft, obdobně mamonářská firma, se snaží vydávat neustále nové tituly s novými herními prvky nebo grafickým zpracováním a na jejich základě pak stavět série, což je v pohledu hráčů mnohem zajímavější, než desátý díl NHL.
Zdá se, že změny v dlouhodobém plánu souvisejí s nástupem Johna Riccitiella do vedoucí pozice. „Lidé jsou našimi hrami znudění. Průmysl většinou jen opakuje stejné hry. To co vidíte letos, jste viděli již loni,“ řekl pro Wall Street Journal na otázku, co hodlá v EA dokázat. Riccitiello se ujal vedení firmy minulý rok, ovšem působil v ní již na přelomu století a jeho manažerské schopnosti byly prověřeny řadou jiných zaměstnavatelů. Zkušenosti přinesl od Microsoftu nedávno také Peter Moore a zdá se, že společně s Riccitiellem stojí za změnou produkce. Samozřejmě, stále se budou objevovat další díly zajetých sérií pro masy, ale budou vyváženy pokusy o původní tituly s neobvyklým druhem hratelnosti, ať už to má znamenat tituly pro hardcore trh nebo pro casual sféru. Změnu klimatu pozitivně posoudil i John Carmack, který vstoupil po dlouhém váhání do programu EA Partners. Právě Carmackovo svolení k propojení s Electronic Arts muselo na průmysl udělat dobrý dojem (tento rok se spojil s EA Partners ještě Epic), protože ještě před několika lety se šéf id Softu podobnému spolčení bránil.
V čem jako hráči ucítíme dopad změny firemní politiky? Když se podíváme na tituly, které mají hlavičku Electronic Arts nebo s pomocí EA Partners vyjít ještě letos, tak je to celkem jasné: budeme mít zatraceně nadupaný podzim. Kromě Spore, která je již venku, jde především o velké původní hry jako je Facebreaker, Dead Space, Mirror's Edge, Warhammer Online anebo Crysis Warhead a zatím neohlášený projekt EA a Epicu. To jsou hry, kterých se dočkáme v nejbližší době a nedá se říci, že by šlo o recyklaci starých nápadů nebo snahu vytěžit peníze z předchozích titulů. Až na Crysis jde o novinky, které se dají klidně označit za odvážné, alespoň v případě Mirror's Edge a Dead Space (podle dosavadních testů v redakci se dá říci, že minimálně krvavostí je DS hodně odvážná) a zároveň nepřinášejí převratnou technologii – ta už tu je, Electronic Arts jen podpořila její využití s neočekávaným obsahem. Tituly jsou ve vývoji již nějaký pátek a je tedy jasné, že rozhodnutí EA o podporování nové produkce padlo již před lety a teprve nyní cítíme jeho efekt.
Změny u Electronic Arts jsou významné a neměli bychom je odsuzovat jako křečovitou snahu o chycení druhého dechu (ačkoliv cena akcií na neworské burze mírně klesá). Naopak to vypadá, že ze sebe firma oklepala zkamenělou skořápku a hodlá hernímu světu nadělovat působivé tituly, na jejichž realizaci nechybí kreativní potenciál ani peníze. Doufejme tedy, že nejde jen o přechodné pomatení a brzy se dočkáme těch her „které nás rozpláčou,“ jak stálo na reklamních pamfletech firmy na konci osmdesátých let.
