Chybí nám společensky důležité hry?

3. únor 2020 18:40 / David Plecháček / Komentář / Diskuze (18)

Diskuze

Tvůj komentář

Pro přidávání příspěvků do diskuzí se prosím přihlašte!
20876350
Ocelotr NN napsal 17. 2. 2020 v 08.04

Nechci hrát hry se "složitými tématy ve vztazích". Nebaví mě to, jelikož tímto nás pumpují české filmy posledních 20ti let a v podstatě nic jiného než "sr*** ve vztazích" se u nás netočí.

A u videoher se to vždy omezuje na "WALKING DEAD" hratelnost. Odehrává se příběh pauza, odpovězte/rozhodněte se možnost 1 až 4, nějaká interakce s pár předměty v místnosti (nepovinná) a zase čumíte na animaci.
Nezajímá mě jak žijí dva hispánští bratři a co zažijí a do jakých CITOVĚ VYDĚRAČSKÝCH situací nás autoři dostanou. Budu hádat - žádná možnost neni nikdy úplně dobře.

Mám raději vztahy ve hře typu ICO, kde je to děláno v náznacích a v bezeslovné hratelnosti.

S tím poselstvím v závěru článku ovšem nelze než nesouhlasit. Já vim o dvou ságách, co na mě měly takový vliv a to byly MGS a FINAL FANTASY (AAA hra s příběhem k zamyšlení).

Editováno: 17. 02. 2020 v 08.34

Nahlásit nevhodný obsah

20875595
David Plecháček napsal 11. 2. 2020 v 18.10

veselykralicek: Myslím, že můžu už teď říct, že to máme v plánu :)

Nahlásit nevhodný obsah

20878723
veselykralicek napsal 11. 2. 2020 v 16.18

Díky za článek.

Podobných článků by se tady mohlo vyskytovat určitě více..:-)

Nahlásit nevhodný obsah

20878639
Jsoucno napsal 6. 2. 2020 v 16.59

mikez: Hmm, ale nektere tituly v lidech vyvovalavaji vetsi emoce, pohnutky, nebo zamysleni, nez jine.

Detroit Became Human docela hodne priblizuje formatem Black Mirror kam se muzeme ubrat za par let a jake potencialni veci to muze prinest, pripadne Deus Ex. Obe tyto hry celkem solidne odrazi, kam by se mohla budoucnost ubirat a mozna i nejspise bude.

God of War priblizuje zase severskou mytologii a jak tehdy severane meli rozdeleny svet na vice univers.

Death Stranding zase dost zajimave pohlizi na pojeti smrti, posmrtneho zivota/reinkarnace a interakci mezi nimi. v\V nekterych momentech jsem si rikal, ze na tom neco sakra muze byt a kolikrat o tom premyslel pri prechazeni hor :) Kupodivu jsem si pak nasel par knih popisujici Egyptany a jejich vnimani Ka a Ha - je to zajimave pocteni.

Stejne jako Witcher krasne reflektuje spolecenske chovani davu a ruzne predsudky a motivy lidi, proc delaji co delaji.

Mozna hry nejsou v te fazi, kdy neco menily. Jsou spise ve fazi filmu okolo 50.let, kdy lide zacali chapat, ze mit doma televizi je fajn, uz se na to nedivaji nijak skrze prsty a budou mit prave diky sve rozsirenosti dost velky potencial minimalne primet hrace k zamysleni nad nekterymi vecmi.

A je to stejne, jako s cimkoliv jinym - vzdycky muzete mit kvalitnejsi jidlo, nebo srot, dobry film, nebo brak. Oboji ma svoje pro a proti. Nekdy je chut na to ci ono.

Nicmene vzdycky je snazsi spise konzumovat neco, co je snadneji stravitelne, tak rikajic - bez nejakeho zapojeni mozku. Ano, to je, nicmene to cloveka nikam moc neposune. V ramci vetsiho celku to ma samozrejme impakt - vsichni znaji Ramba, Pratele, Simpsonovy a Game of Thrones a roste tak pop kultura.

A ke kniham - ja osobne jsem zrusil facebook. Ono se to nezda - deset minut rano tramvaji, deset minut odpoledne tramvaji domu, dvacet minut tramvaji do zkusebny a dvacet minut ze zkusebny. A najednou se prokousavam hodinu denne necim, na co bych drive taky nemel cas. Ale je to spise o prioritach, nez o case. Muzete koukat na stream "niceho"a rozdavat lajky a druhy den na to zapomenete, nebo se nekam posunout. Ale trochu to boli, neni to tak jednoduche jako scrollit palcem a koukat na fotky kamosu, jak nekde travi dovcu nebo jsou na parbe.

Takhle to vnimam ja - je fajn mit v zivote neco, co vas nekam posune v dusevni potrave.
Protoze " jako kazdy mec potrebuje brus, tak hlava potrebuje knihy"
Nicmene knihy jsou v tomhle dost "nemoderni". Proto mi varianta, ze nekdo vubec dela hry s nejakou hloubkou, prijde proste super.

A je naprosto v poradku, ze ne vsechny nejaka temata musi notne bavit.

Editováno: 6. 02. 2020 v 17.05

Nahlásit nevhodný obsah

20868542
mikez napsal 6. 2. 2020 v 15.44

Súhlas s A.A.
Hry stále vnímam ako najhoršie médium na reflexiu spoločenkých problémov. Akékoľvek iné médium to robí lepšie, začínajúc komiksom. Videohry ako fenomén sú super spoločenským zrkadlom ale samotná hra/titul toho moc nevyrieši. Moc neverím, že sa to zmení v budúcnosti.

Nahlásit nevhodný obsah

20875607
A.A. napsal 6. 2. 2020 v 00.52

Nemyslím, že by existovala spolecensky důležitá hra, mluvíme-li o společnosti jako celku. Hry jsou pořád jen zábava a já jsem za to rád. I když pokud člověk chce, nějaké poselství si najde každý v kdejaké hře...

Nahlásit nevhodný obsah

20917754
catmeows napsal 5. 2. 2020 v 17.40

JabJab21: já myslím že je myšleno to, že nějak komentuje současné velké i "velké" temata - problém je že za a) USA k vývozu kultury zdarma balí i vývoz traumat. b) vyjadřovat se k tématům které jsou předmětem velkých informačních válek v AAA titulu nechceš, nutně se to projeví na prodeji.
On zní přebarvenej Chuchel i people of color v KC:Deliverance jako sranda, ale v podstatě v obou případech se autoři museli vyrovnávat s kulturními traumaty a memy, které jsou jim cizí. A to se ty hry ani náhodou nepokoušeli komentovat nějaké dnešní problémy.
A teď si představ, že se k rasismu, postavení žen, islámu, přistěhovalectví a bůhví čemu vyjádříš podobně jako Sorentino k církvi v Mladém papežovi (geniální seriál, mimochodem, jsem rád že jsem ho sem propašoval) - prostě nebudeš mít nějakou agendu, ale vezmeš klacek a důkladně se pošťouráš v každé díře v okolí bez ohledu na to, kdo v ní bydlí. Sestřelí tě z mediálního nebe dřív než řekneš: "Tak snad se budeme bavit věcně."
Takže možná zní odpověď na tu otázku v nadpisu že nepotřebujeme a zaplať pánbůh za to, že v době kdy i stánek s kafem má politický názor ještě zůstává prostor, kde se dá dejchat.

Editováno: 5. 02. 2020 v 17.42

Nahlásit nevhodný obsah

20875587
Drew7878 napsal 5. 2. 2020 v 17.32

schmauz: Jojo, třeba taková svobodná matka, která má 2 děti a 2 práce, ta musí mít času. Nebo třeba můj kamarád, kterej dřív pracoval 14 - 16 hodin denně, ten měl taky jenom samé výmluvy.

Nahlásit nevhodný obsah

20859198
schmauz napsal 5. 2. 2020 v 15.52

Drew7878: Čas se vždy najde. Není to kec. Když člověk chce a má čtení rád, tak prostě čte. Tečka.

Nahlásit nevhodný obsah

20842776
JabJab21 napsal 5. 2. 2020 v 14.16

Tak mi definujte co je spolecensky dulezita hra? Odpovedi je na to snad vic nez lidi. Jesti se jako spolecensky dulezita hra bere hra ktera tlaci nejaky tema, tak tech je tu urcite hafo at uz malych nebo velkych. Tam problem nevidim. Spis by byl problem kdyby se snazily vic tlacit ta temata, zejmena "woke" temata viz Disney, Marvel apod. ve filmech, protoze na to lidi zacinaj bejt alergicky. Kazdy tema ma mit svy misto a ne ze se jedno tema nafoukne a porad dokola spamuje do zblbnuti.

V kazdym pripade pro me treba spolecensky dulezita hra je Minecraft. Ta pritahla k obrazovkam spoustu lidi, ktery treba nikdy ani nic nehrali, pouziva se i jako ucebni pomucka ve skole apod. to ze hodne lidi z bezny populace/mainstreamu vi, co slovo Minecraft znamena, je velkej uspech pro herni prumysl a dokazuje spolecenskou dulezitost ty hry.

Editováno: 5. 02. 2020 v 14.17

Nahlásit nevhodný obsah

20875587
Drew7878 napsal 5. 2. 2020 v 13.37

schmauz: Tenhle kec jsem tu úplně čekal. Že ty máš času na rozdávání neznamená, že to tak mají všichni.

Nahlásit nevhodný obsah

20859198
schmauz napsal 5. 2. 2020 v 12.39

K těm knihám. Kdo chce číst knihy, čas si najde. Kdo nechce, hledá důvody. A tak to je se vším.

Nahlásit nevhodný obsah

20908987
Gerri napsal 4. 2. 2020 v 11.26

Drew7878: off topic, ale k tomu čtení... taky jsem nečetl několik let, právě kvůli času. Teď poslouchám audioknihy a naposlouchal jsem toho hrozně moc. Super náhražka čtení. Před spaním, když jedu autem... Stejně tak hraní videoher. Prostě není čas. Tak hraju na nintendu v posteli před spaním.

Nahlásit nevhodný obsah

20875587
Drew7878 napsal 4. 2. 2020 v 09.54

Jsoucno: V tomhle směru si myslím, že do toho promlouvá hlavně čas. Dřív ho měli lidi o něco více a hlavně nebyly takové možnosti jako dnes, teď si můžeš vybrat dalších 1 000 zájmů.

Já bych třeba četl strašně rád, ale nemám na to už moc čas. Respektive nějaký by byl, ale zase bych se nemohl věnovat sportu, hrám a dalším zájmům, prostě si musím vybrat. Když jsme teda na herním webu, tak některé týdny se mi stane, že prostě pondělí - pátek nehraju ani hodinu. A když mám chvilku, radši si pustím 2 díly seriálu, protože je to pro mě větší relax.

S tím čtením jsem to třeba zkoušel tak, že jsem si k tomu chtěl sednout vždy na 30 - 60 minut před spaním, ale většinou to dopadá tak, že čtu 10 minut než mě přepadne únava z celého dne a za dalších 10 minut zjistím, že už vlastně ani pořádně nevím, co jsem četl.

Nahlásit nevhodný obsah

20878639
Jsoucno napsal 4. 2. 2020 v 08.29

Problem je taky davkovani.
Dneska uz nikdo skoro necte knihy, natoz nejake tezsi kalibry na pochopeni. Vetsina lidi chce rychle stravitelny obsah; instantni. A aby to nevypadalo blbe, je potreba ten obsah zabalit do nejakeho wow prebalu,aby to vice utkvelo v pameti.

Viz nekonecne feedy nejakych debilnich postu na fb, instaci a tik toku. Nekonecny proud jednotlivych informaci ktere jsou uplne o nicem, akorat na zabiti 20 minut jizdy tramvaji.

A to tak nejak vnimam u her podobne. Jo, ma to byt zabava, stejne jako brakova cetba, ale taky je potreba obcas do te hlavy davat neco vice hodnotnejsiho nez CoD multiplayer :)

Nahlásit nevhodný obsah

20917754
catmeows napsal 4. 2. 2020 v 08.08

Smaug.: Jo, já v zásadě souhlasím. Jen jsem chtěl vypíchnout, že i když to svádí ke srovnání s filmem, hry jsou jiné médium. Ještě mne napadlo, že když mají autoři AAA her něco na srdci, často se realizují třeba v rámci jednoho levelu (často v Call of Duty) nebo v jen v jednom aspektu hry viz vztah rodič - potomek (Last of Us, God of War a asi i hromada dalších).

Nahlásit nevhodný obsah

20875576
Smaug. napsal 4. 2. 2020 v 07.53

catmeows: Příběh v Portalu 2 byl fajn a táhl hráče k dalším a dalším hádankám. Ano, v jedničce skoro nebyl a až tak moc to nevadilo, ale zase to byla o dost kratší hra, kterou někteří považují spíš za demo. Osobně si myslím, že příběh s přesahem nutícím hráče se zamyslet, může udělat z hříčky velkou hru. This War of Mine by bez historie a zpovědí postav bylo zapomenutelnou survival hrou s (podle mě) ne úplně nejlepšími mechanikami. Celeste nebo Ori zase nekonečným drcením tlačítek ve snaze dostat anonymní figurku na druhou stranu místnosti.
Redukce na vyprávění příběhu s interakcí by určitě neměla v herním průmyslu převažovat, ale podle mě v něm má své místo. Walking simulatory jako Firewatch (Death Stranding jsem nehrál) mohou být vítaným zpestřením mezi hrami s náročnými mechanikami. Samozřejmě se od narativu lze oprostit úplně a předvést skvělé mechaniky, které hru udrží pohromadě samy o sobě (Tetris, Baba Is You). I takové hry jsou potřeba, aby se nezapomnělo, že hry jsou primárně o hraní.

Editováno: 4. 02. 2020 v 07.54

Nahlásit nevhodný obsah

20917754
catmeows napsal 4. 2. 2020 v 01.33

Chápu, kam tím autor míří, ale podíval bych se směrem k filmového průmyslu. Tam platí totéž co v tom herním - pokud necháte stovky lidí roky pracovat na nějakém díle a všechny je platíte, nechcete moc riskovat. Jakous takous tvůrčí volnost má pár režisérů, kteří opakovaně dokáží přitáhnout diváky i když je film s nějakou myšlenkou. Ale každý z nich si nejdříve musel tu důvěru nějak zasloužit. Ani Nolan, ani Aronofski, Villenau a další nedostali na první film bianko šek na 100 mega. A ve stejné pozici je třeba právě ten Kojima a asi i pár dalších tvůrců. Dokud budou dělat hity, producenti se pokřížují a balík peněz dají. Ale neúspěch se pak neodpustí.
Druhá cesta je prostě jet na malý (relativně) budget s tím, že prostě ta tvůrčí svoboda nebude tak hezky oháklá. This War of Mine nebo Life Is Strange jsou příkladem.
A ještě jedna věc - i když tu srovnávám filmy a hry, tak jsou to přece jen rozdílná média. Hry jsou interaktivní, takže stěžovat si že neberou vážně narrativ je trochu omezené, v tom médiu se dá experimentovat a vyjadřovat různě. Tetris nepotřebuje příběh a Dok Doki Literature Club zas skoro nemá hratelnost - přesto obě hry ve své době byly dost silným experimentem. To poslední, co bych rád viděl je redukce her na narativ s interakcí. Kdo potřebuje příběh u Portalu ?
Rád si o tomhle poslechnu víc v dalším podcastu.

Nahlásit nevhodný obsah