bbyznys-okrada-valve-evropske-hrace
Článek BByznys: Okrádá Valve evropské hráče?

BByznys: Okrádá Valve evropské hráče?

Blixa

Blixa

22. 7. 2009 22:00 30
Reklama

Gabe Newell je jedním z nejinspirativnějších byznysmenů, kteří se pohybují v současném herním průmyslu. Nebojí se nastolovat zajímavé myšlenky, a přestože jeho výroky působí občas trochu populisticky a prvoplánově, Newell si od hráčů a analytiků nevysluhuje sarkastické poznámky, ale spíše uznání. I přes mnohé problémy v minulosti je Valve hráči i novináři považována za „hodnou firmu“ a případné kontroverze jsou vždy pohotově vyváženy pohotovým PR Douga Lombardiho nebo dalším Newellovým výrokem, který odpoutá pozornost jiným směrem. Faktem je, že Valve je velice úspěšná firma a do budoucna má nakročeno ještě výše a mnoho novinářů a analytiků již pár let rádo spekuluje o Steamu jako o „herním iTunes“. A to i přesto, že o reálných číslech prodejů a tržeb se můžeme momentálně jen dohadovat. Jako soukromá společnost, která není obchodovaná na burze, nemá Valve žádnou povinnost svá obchodní čísla zveřejňovat a veškeré poznatky tak můžeme čerpat jen z rozhovorů a přednášek Gabea Newella.

1€ ≠ 1$

V posledním podobném souvislém veřejném vystoupení na únorové Games Developers Conference se Newell vyjádřil mimo jiné i k účinku slev na prodeje her. Ty jsou podle něj naprosto neuvěřitelné (šlo o stovky, až tisíce procent) a Gabe z toho vyvodil závěr naznačující, že hry jsou „příliš drahé“. Tím si sice získal přízeň amerických hráčů, ale zároveň jen píchl do evropského vosího hnízda. Po rozdělení cen na Steamu podle tří teritorií (USA, Velká Británie a zbytek světa) se totiž pro všechny neamerické zákazníky hry nabízené přes tuto digitální službu značně prodražily. Původně se ceny jen přepočítaly na Eura z dolarů v poměru 1:1, což vzhledem k rozdílným kurzům obou měn už samo o sobě hry zdražilo. Později se ale v případě některých titulů začaly nůžky ještě více rozevírat. V současné době se tak rozdíly mezi evropskými a americkými cenami pohybují od nuly (tzn. ceny odpovídají kurzům) až po extrémní dvoj a více násobky v neprospěch evropských zákazníků. Hráči z Velké Británie jsou na tom o něco lépe než ostatní obyvatelé EU, ale i tak jsou jejich ceny většinou o 10–30 procent vyšší. Konkrétních příkladů je celá řada, a pokud se chcete přesvědčit na vlastní oči, můžete si nainstalovat do prohlížeče tento skript připravený aktivními odpůrci cenové politiky Valve sdruženými na stránce www.steamunpowered.eu. Pokud jste si někdy mysleli, že digitální prodej her zajistí férové a nižší ceny, z nichž velkou část dostanou přímo autoři hry, aktuální stav na Steamu tímto přesvědčením rozhodně zamává. U některých titulů dochází ke zcela bizarním situacím, kdy je Steam verze dokonce dražší než klasická krabicová varianta v normálních kamenných obchodech.

Politici jako poslední záchrana?

Hráči ze „zbytku světa“ se tedy bouří, a to ne ze zcela nelogických důvodů. Online prodej byl vždy brán jako jiná kategorie vztahu obchodník-zákazník. A tak zatímco nám nepřipadá divné, že za BigMac, televizi nebo hru v krabici dáme v každé zemi na světě odlišnou částku, při online nákupu se necítíme být omezeni hranicemi států a chceme „rovný přístup“. Na internetu vzniklo hned několik skupin protestujících proti cenové politice Valve a například již zmínění Steam Unpowered vyzývají všechny obyvatele zemí EU k bojkotu Steamu a k psaní stížností Evropské komisi. Tyto stížnosti by se měly týkat nekalé soutěže ovlivňující zákazníky a i přes několik vysvětlujících, nicméně odmítavých vyjádření, které již zástupci EK na toto téma poskytli (zde najdete jedno z nich), jsou organizátoři výzvy neustále přesvědčeni, že právě zásah evropských institucí by mohl Valve donutit ke změně. Zřejmě ale nemají žádnou šanci. A to mimo jiné i proto, že to byla právě Evropská komise, kdo za aktuální situaci nese, když už ne úplnou, tak alespoň částečnou zodpovědnost.

Valve se k cenové politice na Steamu nevyjadřuje a zdůrazňuje, že na rozdíl od služeb typu iTunes se ceny na Steamu stanovují v závislosti na požadavcích vlastníka práv. Steam je tak v podstatě jen platformou, skrz kterou distributoři své hry prodávají. Určité procento ze zisku zůstává za nehty Valve, ale všechny promo akce a stanovování cen v různých regionech jsou již v pravomoci vlastníka práv. Situaci navíc komplikuje fakt, že řada velkých firem má své pobočky v USA, Velké Británii i v Evropě. Ty se pak starají o svůj region a stanovují ceny nezávisle na sobě.

Daně, daně, daně...

Problém ale přesto nespočívá ve Valve nebo v samotných distributorech, ale v daních. Když to vezmeme trochu ze široka – ceny v americké sekci obchodu jsou uváděny takzvaně „bez daně“. Americká daňová soustava je poměrně složitá a v každém státě unie platí jiná výše daní. Obecným zvykem je proto uvádět ceny bez univerzálních daní (nejde přímo o obdobu našeho DPH, ale o takzvané „sales taxes“) a konečnou cenu pak vypočítat až těsně před placením. Pro Valve je ale důležité, že přestože si výši daní si mohou jednotlivé státy určovat samy, vše se řídí určitými federálními pravidly, která zjednodušují firmě podnikání a daňové odvody. Naproti tomu v Evropské unii jsou daňová pravidla v každém státě odlišná, existují různé sazby DPH v rámci jednoho státu a navíc tu máme speciální pravidla pro nákupy zboží přes internet (například ve Skandinávských zemích). Valve proto nemůže použít stejný způsob jako v USA a připočítávat daně podle toho odkud zákazník nakupuje – administrace takového systému a účetnictví by bylo zkrátka velmi nákladné.

Dohromady, nebo zvlášť?

Existují tedy dvě cesty. Buď se soustředit na každý stát zvlášť, provozovat lokalizované verze Steamu a určovat ceny podle dané národní verze – tak jako to dělá například Apple se svým iTunes. Výhodou jsou ceny přizpůsobené lokálním podmínkám, nevýhodou jsou značně zvýšené náklady na provoz. Pro firmu jako je Apple je vzhledem k jejím dalším aktivitám takový způsob prodeje ještě poměrně reálnou variantou – pro relativně malé Valve ale nepřichází v úvahu. Navíc na příkladu iTunes vidíme, že pokud by se lokální verze prosadily i u Steamu, neměli by hráči z menších zemí jako je ČR pravděpodobně vůbec možnost službu využívat. Pro Valve tak zbyla jen jediná varianta – zkusit lokální verzi alespoň pro jazykově blízkou a obchodně nejdůležitější Velkou Británii a pro ostatní státy integrovat daň přímo do ceny hry. Rozdíl mezi výší sazeb daní z přidané hodnoty ve státech EU (pohybuje se v intervalech 0-25 %) a rozdílem v cenách u her (v průměru mezi 30-35 %) lze pak připočíst na úkor složitějšího účtování a dalších nákladů, které Valve v této souvislosti vznikají. Extrémní případy, které jsme zmínili výše, a kdy jsou rozdíly v cenách mnohem vyšší jsou pak podle všeho především záležitostí distributorů. Zástupci Valve se totiž několikrát nechali slyšet, že se podobné případy budou snažit odstranit dohodami s dotyčnými firmami. Není ostatně divu – steamové ceny vyšší než ceny v obchodech nejsou ani v jejich zájmu a vrhají špatné světlo na celou službu.

Naštěstí si snad problémy a zaostalost EU v oblasti online nakupování začíná uvědomovat sama Evropská komise. V únorové zprávě komisařky Megleny Kunevové (krátké shrnutí najdete na stránkách ČOI) jsou problémy s DPH a regulací autorských práv jmenovány mezi překážkami dalšího rozvoje nakupování přes internet. Možná tedy bude stačit jen přestat plakat na špatném hrobě, nechat Valve prozatím v klidu (alespoň dokud se nedopustí zneužití monopolního postavení na trhu ;-)) a soustředit se na kroky politiků uvnitř EU. Čeká nás tedy ještě hodně dlouhá cesta.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama