Živí mrtví: Touha je slepá

Čtvrtý sešit komiksové série Živí mrtví navazuje na předchozí děj. Skupina přeživších zombie apokalypsy se nachází ve vězení, které se stalo dočasným bezpečným útočištěm. Robert Kirkman v dalším emotivním a poutavém vyprávění ukazuje, že "zrůdy" najdeme na obou stranách plotu. Touha je slepá vypráví jen z menší části o metodách boje proti infikovaným chodícím mrtvolám, které buší do plotů obepínajících věznici. Jen občas zavadí o praktické problémy s materiálem či znalostmi nezbytnými pro přežití. A většinu prostoru věnuje studii, jak se proměňují lidské povahy a morálka malé, uzavřené společnosti ve vypjaté situaci, pod neustálým tlakem a bez naděje na světlou budoucnost.

Čtvrtá kniha navazuje přímo na konec třetí. Třetí kniha symbolicky nazvaná Bezpečí za mřížemi končila vypjatou scénou, kdy byla iluze bezpečí rozmetána na kousky. Dramatická bitva s nemrtvými vyústí v jedno zabití, které možná nebylo tak docela náhodné – a z hesla hlavního hrdiny a vůdce skupiny Ricka "zabiješ – umřeš," se stává čím dál prázdnější shluk slov.

Míra násilí ospravedlnitelná zájmem nově se utvářející společnosti je jedním velkým tématem, druhým se pak stávají vzájemné vztahy. Extrémní situace dává vzniknout vztahům koketujícím s incestem, zdánlivě obhajuje promiskuitu... a když se zvenčí probije před brány věznice mimořádně schopná, zároveň však i velmi cynická Michonne, je zaděláno na problémy. Hroutící se partnerské vztahy se stanou urychlovačem eskalace napětí, která vyústí ve změny vedení a neradostné, ale tolik potřebné prozření.

Všichni to vědí, nebo aspoň tuší. Snaha zlepšit podmínky ve vězení sešíváním nových šatů ze zbytků uniforem, zorání hlíny před vstupní branou improvizovaným pluhem a zasetí semen, aby jídelníček nemusely tvořit jen konzervy – to už nejsou jen provizorní úkony, sloužící k udržení života a příčetnosti, než dorazí pomoc a než se svět vrátí do starých kolejí ke gauči a televizi, fotbalu, popcornu v kině a víkendové rodinné pohodě. Jedna věc je ale vnitřní srovnání s tím, že tahle doba je nenávratně pryč, a schopnost tuhle hořkou pravdu vyslovit, která vede k silné pointě sešitu Touha je slepá.

Robert Kirkman opět osvědčil cit pro vykreslení psychiky hrdinů, kteří ve výtečně napsaných dialozích jednají tak, jak čtenář očekává – a protože jsou postaveni do krajní životní situace, není čas a prostor na obrušování hran a konflikty vznikající kvůli významným věcem i maličkostem mají horší důsledky, než by tomu bylo mimo kulisy zombie invaze. Živí mrtví se svým pojetím vymykají úzu zombie hororů a přinášejí věrohodné zápletky a působivé čtení.

Živí mrtví, Robert Kirkman, kresba: Charlie Adlard, vydává: Crew, překlad: Martin D. Antonín, 136 stran, 299 Kč