Začalo to u Vietnamců, říká sběratel
Sběratelství herního hardwaru dostává smysl. Videoherní scéna má za krkem již čtyři křížky a z herního bazarizmu se stal zajímavý obchod i fenomén. Zahraniční sběratelé jsou dnes ochotni utratit třeba milion korun za ohlodanou dřevěnou bednu s nápisem Apple I, ale podívejme se k nám. Poměrně čilá sběratelská scéna funguje i v Česku. Tuzemští nadšenci stejně jako jejich kolegové z ciziny vášnivě hledají a kupují hardware starý pár i několik desítek let. Pídí se po prvních dedikovaných konzolích, shánějí malé domácí komputery z doby pozdně socialistického školství, zajímají se o historické perličky a vytvářejí i amatérskou retro publicistiku.
Přestože je zatím česká sběratelská scéna stále velmi decentralizovaná a na ucelený herní svatostánek si budeme muset počkat stejně, jako Ruchovci čekali na Národní divadlo, není od věci fenomén českého sběratelství drobně představit. Třeba rozhovorem s jedním nadšencem. Lukáš Fruth je konzolista, ale víc než next-gen jej zajímá herní včerejšek…
Lukáši,
co přiměje člověka, aby sbíral staré herní konzole? Jednoho dne prostě zjistí,
že mu emulátory ke štěstí nestačí?
Je to
asi různé. U mě to začalo klonem Atari 2600 z vietnamské tržnice. Byl to asi
rok 1992 a o tři léta později jsme bratrem objevili další zajímavou věc, klon Nintedna
Entertainment System. Právě tato konzole rozhodla o našem současném koníčku. Po
letech jsme si chtěli NES připomenout, ale zjistili jsme, že jej nikde nemůžeme
sehnat. Měli jsme proto obrovskou radost, když jsme na jeden originální kousek
narazili na internetu. A tak vznikla myšlenka pořídit většinu starých konzolí,
na které jsme se dřív chodili dívat do výloh obchodů představovali si, jaké by
to bylo mít je doma. Tehdy samozřejmě zůstávalo pouze u představ, protože
většina nových konzolí devadesátých let nestlačila ceny pod deset tisíc korun.
Co
je pro vás důležitější? Získat plně funkční kousek, nebo raritu, která však
nefunguje?
Pochopitelně
je vždy důležité, aby kus ve sbírce fungoval. Pokud se ale jedná o opravdu
velkou raritu, ke které se člověk dostane jednou za pár let, tak jsme ochotni
se smířit i s nefunkčností. Popřípadě si konzoli sami opravíme.
Tím
klenotem by pro vás bylo třeba co? Jaký hardware byste chtěl do sbírky dostat,
ale zatím víte, že to není možné, ať už z finančních důvodů, nebo kvůli
chybějící nabídce?
Chybí
nám třeba Pippin - konzole od firmy Apple. Dále NEO GEO a Turbograf. Pak samozřejmě také například méně známý
Funtech Super A'Can a spousty jiných, prostě pořád je co sbírat, zajímavých
kusů je celá řada.
Kam
chcete, aby vaše kolekce směřovala? Třeba sběratel Václav Balek má virtuální
muzeum československých počítačů. Vy se zatím zaměřujete na videohry. Budete
mít jednou herní muzeum?
Směr
sbírky je jednoduchý. Chceme mít kus od každé herní konzole. která kdy vyšla. Je
to dost těžké, protože máme na mysli opravdu všechny včetně rarit. Herní muzeum
by bylo skvělé, ale s místem je to složitější.Zatím směřujeme spíše k lokálním
výstavám nebo akcím. Navíc je těžké říct, jestli by o takovou věc byl vůbec u
nás zájem.
Jak
vlastně bojujete s místem pro exponáty? Máte pro ně vlastní místnost, nebo
žijete mezi doslova mezi plošnými spoji?
Většina
zvlášť cenných kusů má své místo. Jelikož ale s přibývajícím počtem konzolí prostoru
ubývá, byli jsme nuceni část sbírky přesunout do sklepa. Lepší kousky jsou ve
vitrínách, zbytek je dobře zabalen a ošetřen. Buď v originálním obale nebo jen
v igelitu.
Jak
a kde vlastně nejlépe shánět starý herní hardware? Je sběratel nějak v
nevýhodě, pokud pochází z Česka? Na co by si měl začátečník dát pozor?
Nevýhodou
Česka je potíž s některými prodejci na Ebay, kteří k nám nejsou ochotni
posílat balíky. Proto je asi nejjednodušší řešení český aukční portál.
Bývají obchodníci, od kterých starý hardware kupujete, zdatní? Vědí, coprodávají? Dají se licitovat ceny? Třeba funkční
A2600 je docela zajímavý sběratelský kousek pro diskuzi…
Záleží
na situaci. Pokud člověk ví, co prodává, tak podle toho nasadí cenu, ale v
případě aukra je to jedno, protože i kdyby nevěděl, kupující si to vyhází na
víceméně přiměřenou cenu. Pokud tedy někdo prodává to A2600 za devadesát korun „kup
teď“,tak pochopitelně neví, co prodává a tratí na tom. Tohle se však u nás moc nestává,
spíše naopak . Problém je spíš v kupujících, protože ti vědí moc dobře, o
co se hraje a vyháží patřičnou cenu, až je z toho kolikrát prodejce mile
překvapen.
Už
jsme to lehce nakousli výše, co můžete dělat v případě, že se dostanete k
nefunkčnímu hardwaru? Jaké jsou dnes možnosti repasování? Vím, že třeba Amiga
má čilou komunitu a některé jiné, skutečně zajímavé, exponáty běžně vycházejí v
replikách, takže kompatibilníchsoučástekje pořád dost. V cizině
třeba Apple I, u nás kupříkladu PMI-80…
U
konzolí je repas trochu složitější, ovšem ty staré na cartridge většinou
poruchové nejsou, což je výhoda Stačí je vyčistit. Někdy se třeba stane, že je nutné
něco proletovat, ale jinak jsou to spolehlivé stroje. My se spíše věnujeme
upravování starých konzolí tak, aby zvládly normy NTSC i PAL, nebo aby se dalo
přepínat mezi zobrazovacími režimy 50 a 60HZ. Pokud totiž hrajete třeba Sonica
na 60 HZ (americká norma), tak je ježek při pohybu viditelně rychlejší, což
ovlivňuje hratelnost.
Jaké
bývají ceny starých konzolí a počítačů? Co je nejvíce ovlivňuje? Máte nějaký
finanční strop, za který už by vám nestála žádná, byť exkluzivní, konzole?
Ceny
se různí. Záleží na aktuální nabídce a poptávce. Dostupnost je důležitým
faktorem, jako příklad použiji náš nedávný přírůstek Atari Jaguar CD mechaniku.
Tahle věcička je těžko k dostání a cena na ebay většinou nejde pod 300 dolarů.
Bylo jich zkrátka prodáno málo a ještě méně jich je do dnešního dne funkční. Nám
se ji podařilo vydražit v české aukci za 4500 korun, ale jednalo se o
komplet konzoli jaguar plus hra Doom plus již zmiňovaná cd mechanika včetně také
docela raritního šestitlačítkového ovladače. Vše bylo v originálních obalech a
se všemi letáčky i českým návodem. Zařízení bylo koupeno v JRC a bylo
velmi zajímavé zjistit, že JRC u nás v roce 1994 sice prodávalo konzoli a poté
i mechaniku, ovšem dle našeho zjištění se jednalo o US verze, čili o normu NTSC.
Pouze vyměnili zdroje. Dnes už se můžeme jen domnívat, proč to tak bylo.
Čeho
si ve své sbírce zatím nejvíc ceníte?
Tohle
je těžká otázka, nejvíce asi teď té jednotky Jaguar CD, která je jako nová. Dále
asi Panasonicu 3DO FZ-10, ke kterému máme přídavný modul pro přehrávání videa.
Nebo taky Amstradu GX 4000.
Považujete
atari joystick s USB konektorem za retro, nebo za byznys? Jak se vůbec díváte
na módu nerdovského retra, kdy si lidé dělají klíčenky a pásky z gamepadů
a pečou nintendovské dorty?
Tahle
móda jde mimo nás. Originál je originál a pokud by se kdokoli chtěl podívat na
část naší sbírky, tak na facebooku jsme založili skupinu „Staré konzole“, kde
můžete vidět pár fotek našich i jiných uživatelů. Můžete si přečíst i pár
našich článků na webu www.high-voltage.cz/author/fruth/