UFO a jeho klony

Reklama

Příběh strategie, která na přelomu let 1993 a 1994 ohromila hráčské publikum, začal ve skutečnosti mnohem dřív, než bratři Gollopové uzavřeli smlouvu s Microprose a vrhli se do vývoje odvážně velkorysé sci-fi tahovky. Už v roce 1988 vyšla nejprve na ZX Spectru a později na dalších osmi i šestnáctibitových systémech hra Laser Squad – a řadu herních mechanismů Julian Gollop do taktické části UFO jenom zkopíroval. Hráči Laser Squad plnili různé úkoly v pěti scénářích se skupinou vojáků ve shora snímaných mapách a v klasickém systému tahů omezených akčními body. Vydavatel Codo Technologies nedávno značku oživil pro e-mailové hraní určeným remakem Laser Squad Nemesis (2005). Zpět ale k nepoměrně známějšímu X-COMu…

Původní trilogie a nevydařené spin-off tituly

Nick a Julian Gollopové neprorokovali v roce 1994 lidstvu příliš idylickou budoucnost. Ještě před koncem tisíciletí se měla prudce zvýšit pozorování létajících talířů. A nejen to: brzy začalo docházet k bezprecedentnímu množství únosů a útoků na lidi a jejich zařízení. To vedlo k ustavení organizace X-COM (eXtraterrestrial COMbat unit), jež byla oficiálně zmocněna vést válku s mimozemšťany. Ti byli ovšem vybaveni nepoměrně pokročilejší technologií a přežití lidstva tak viselo doslova na vlásku… Hráči museli vyvinout skutečně velké úsilí, aby odvrátili útoky emzáků a nakonec zničili i jejich marsovskou základnu. Obnášelo to budování vlastních bází, výrobu zbraní, trénování vojáků, zkoumání mimozemských objektů a vyvíjení čím dál mocnějších prostředků vedení války a v neposlední řadě stovky taktických bitev s jednotlivými výsadky nepřátel.

Komplexní, velkorysá ve svém návrhu, a přesto velmi dobře ovladatelná hra UFO: Enemy Unknown (v USA prodávaná jako X-COM: UFO Defense) si získala brzy mnoho věrných fanoušků. Pomohla tomu i vydavatelská společnost Microprose, která se zachovala navýsost takticky. Bratry Gollopy nechala pracovat na pokračování, z něhož se později vyklubal třetí díl X-COM: Apocalypse. Ten vyšel v létě roku 1997 a nechal hráče starat se už jen o jediné město, ovšem i díky krásné izometrické grafice rozhodně nezklamal. Interní tým pak bleskově vyvinul nepřímé pokračování X-COM: Terror from the Deep, které vyšlo už v průběhu roku 1995 a v takřka totožném zpracování prezentovalo navazující příběh. V něm se k životu probudila skrytá základna emzáků pod hladinou oceánu – a brzy bylo Zemi opět pořádně úzko.

Popularita značky X-COM dosáhla svého vrcholu. V roce 1995 vyšlo dokonce knižní zpracování prvního dílu – román osvětlující některé části příběhu UFO Defense napsal Diane Duane. O dva roky později ho pak napodobil ještě ruský autor Vladimir Vasiljev se svým příběhem osmi vojáků z X-COM jednotky. Jenže už se pomalu blížil soumrak. Rozhodnutím, které za pádem značky X-COM stálo, se ukázala být tvorba spin-offu X-COM: Interceptor. Mnohem akčnější hratelnost, nelogičnosti v příběhu a neatraktivní zpracování odsoudily hru z roku 1998 k neúspěchu. Hovoří se pouhých 30 000 prodaných kopiích, a to je nejspíš důvod, proč byli tvůrci nuceni vzdát se licence. Microprose i s právy na X-COM bylo vzápětí prodáno Hasbro Interactive. Pod jeho patronátem vyšly ještě u nás prakticky neznámé X-COM: E-mail games a hřebíček do rakve v podobě průměrné střílečky X-COM: Enforcer. Plánů na tři další hry Genesis, Alliance a Dreamland, které měly oživit i strategickou tradici série, se museli tvůrci X-COMů vzdát, když Hasbro v roce 2000 svou herní divizi zavřelo. I když – ne tak docela…

Altar a jeho UFO

V roce 2001 se českému Altar Interactive podařilo prodat distributorovi, firmě Virgin, skvělou RTS Original War. S její kvalitou byla spokojenost, a tak se Virgin neváhal na Altar obrátit s tím, že mají hru rozpracovanou jiným týmem, kterou by potřebovali dokončit. Ukázalo se, že tím týmem byli Mythos Games bratří Gollopů a hrou nic jiného než Dreamland Chronicles: Freedom Ridge, ambiciózní nepřímé pokračování X-COM trilogie. Martin Klíma a jeho kolegové nadšeně kývli, jenže ukázalo se, že jde spíš o danajský dar. Mythos nedodal zdaleka kompletní dokumentaci ke zdrojovému kódu a jednotlivým částem hry, takže nakonec Altaru nezbylo, než začít od nuly (a přitom předstírat, že jde stále o jednu a tutéž hru).

Zrod UFO: Aftermath a později celé série X-COMem inspirovaných her pronásledovaly i další problémy. Původního vydavatele koupila firma Titus a altaří projekt se jí nezamlouval. Z následujícího honu na publishera vzešla dvojice firem Warthog a Strategy First, jenže tím pouze Klíma a spol. rozjeli nekonečný kolotoč výmluv. Peníze nepřicházely a situace Altaru už byla kritická. Zachránce se naštěstí objevil v podobě společnosti Cenega, která co do herních mechanismů mírně zjednodušenou a do moderního 3D převedenou UFO hru nakonec dovedla ke zdárnému vydání v září roku 2003. A litovat nemusela: Aftermath se i přes výtky skalních fandů o příliš stejných prostředích misí a zbytečně osekaném managementu prodalo víc než 200 000 kusů, dost na to, aby se mohli autoři pustit do práce na pokračování.

To bylo dokončeno o dva roky později. Aftershock vyprávěním navazoval na jeden z možných konců Aftermathu, hráči se v něm chopili lidí vysídlených na satelit Laputa a snažili se po desítkách let znovu ovládnout Zemi. Herní systém byl oproti prvnímu dílu obohacen o komplexní výstavbu základny, více RPG prvků a vylepšení doznal i soubojový systém. I přes slušná hodnocení nebyla finanční situace Altaru vůbec růžová a nakonec došlo na nejhorší. Krach Altar Interactive však naštěstí neměl katastrofální důsledky. Vedl k částečnému přeskupení lidských sil a vzniku týmu Altar Games a sdružení IDEA Games, jež i nyní marketingově zaštiťuje hned několik českých studií. A prvním chystaným titulem staronového Altaru nebylo nic jiného než UFO: Afterlight…

Nezávislé klony – to pravé hardcore UFO?

Řadě fanoušků X-COM trilogie hry od Altaru nevyhovují. Vzniklo hned několik obvykle mnohem ortodoxnějších nezávislých klonů UFO. Jako jedna z prvních bývá v téhle souvislosti uváděna open-source hra UFO2000. Ta v aktuální verzi (0.7.1062 beta z léta 2006) nabízí izometrickou 2D grafiku a single i multiplayerovou hru v tradičním stylu, ale ještě s celou řadou chyb. V jen o trochu méně rozpracovaném stádiu je další, tentokrát trochu modernější projekt UFO: Alien Invasion. Jeho plusem je nepoměrně atraktivnější 3D bitevní část, přitom ale zůstává věrný hernímu systému prvních X-COMů.

Vedle těchto na indie poměry velkých remaků vznikly ale i další zajímavé tituly. Majitelé kapesních počítačů určitě zajásají, když se dozví o freeware klonu Pocket UFO určeném právě pro jejich systémy (ale i pro PC). Špičkovou kvalitu zejména ve strategické části nabízí (taktéž volně šířitelná) německá předělávka X-Force: Fight for Destiny - neustále s láskou opečovávané a do mnoha jazyků včetně češtiny lokalizované dílo. A v souvislosti s na rudou planetu situovaným UFO: Afterlight si zmínku zaslouží i projekt Mars: Land of No Mercy - taktická tahovka, která je zatím v hodně rané fázi vývoje, nicméně prostředím i herním systémem se bude určitě bojové části UFO-her hodně podobat.

Co se ještě chystá

Budoucnost samotné značky X-COM je zahalena černočernou neprostupnou tmou. Fandové strategického válčení s mimozemšťany se ale i tak mají nač těšit. Než stihnou dohrát a prozkoumat všechna zákoutí UFO: Afterlight, měli by se dočkat další lahůdky. Na 28. února 2007 je totiž naplánováno vydání původem českého UFO: Extraterrestrials. Tým Chaos Concepts se chystá ohromit bohatou dějovou linií (v jejímž rámci budou hráči zachraňovat nejprve planetu Esperanza a posléze i Zemi samotnou), pokročilou AI, či pomocnou UFOpedií, kde hráči najdou všechny myslitelné údaje o zbraních, dopravních a bojových prostředcích, technologiích atp. Je zkrátka nač se těšit…

Reklama