Článek Vážné hry: nová generace

Vážné hry: nová generace

Ondřej Novotný

Ondřej Novotný

15. 3. 2008 23:00 6
Reklama

Když se zhruba před rokem přetřásala kontroverze okolo Super Columbine Massacre RPG, kdekdo se podivoval: jak může takhle primitivní a graficky zaostalá hra vzbudit tak velkou vlnu nevole? Soudit podle vzhledu se však ukázalo jako velice krátkozraké, což dokazuje i dvojice her amerického vývojáře Jasona Rohrera, Passage a Gravitation. Obě byste při letmém listování databází freewarovek rychle přehlédli – a přitom právě je byste mezi tisícovkami dalších měli rozhodně vyzkoušet.

Následující řádky prozrazují poměrně mnoho z obsahu obou titulů, takže rozhodně nic nezkazíte, pokud si před dočtením článku hry vyzkoušíte. Pocity, které ve vás vyvolají, se totiž mohou výrazně lišit od těch, rozebíraných v další části textu.

Nejprve tedy k té slavnější: Passage je hra, která symbolizuje cestu životem. Nelze ji vyhrát – je možné pouze dojít na konec a zemřít. Otázkou zůstává, jak se hráč k tomuto konci dobere. Nikdo mu nebrání jít přímo za nosem nejlehčí cestou, všímat si jen toho, jak jeho postavička stárne a na konci smutně sledovat, jak zemře. V tom případě na něj hra ale příliš nezapůsobí a ani nebude tolik litovat, že právě skončila. Stejně tak si však může její průběh užít naplno: najít si partnerku a prokousávat se společně s ní přes překážky k symbolickým pokladům. O to horší pak pro něj bude konec, nevyhnutelný moment, kdy se jeho postavička na cestě vpřed najednou zastaví; a nezbude z ní nic, než malý hrobeček.

Vážné hry: nová generace
i Zdroj: Hrej.cz

Všímáte si těch paralel se skutečným životem? V nich je obrovská síla Passage – každý člověk se snadno najde v situacích, jež ve hře zažívá. Díky tomu Passage ční nad většinu ostatních vážných her: nezabývá se tématikou válek nebo chudoby v zemích třetího světa, ke které (aniž bych ji chtěl jakkoliv zlehčovat) málokdo z nás blíže přičichnul. Zabývá se věcmi, jež se týkají každého: životem, láskou, překonáváním překážek, zažíváním úspěchů i zklamání a nakonec tím, čemuž se rovněž nikdo nevyhne – smrtí. Ta vás ve většině her potká nesčetněkrát a stejně nakonec cíle dosáhnete živí. V Passage zemřete jednou, nedá se tomu uniknout a znamená to konec, neexistuje žádný load...

Kromě toho hra geniálně pracuje s detaily. Nepodá hráči všechno rovnou na talíři, pracuje pouze s náznaky a symboly a nechává ho všímat si a přemýšlet. Ti pozornější proto výsknou nadšením nad jednoduše zpracovaným, ale vše říkajícím výhledem do budoucnosti v mládí a postupným ohlížením za minulostí s přibývajícími léty. Každý si rovněž musí všimnout, jak trefně autor vystihl rozdíl v životu bez partnerky a s ní. Když vám vaše polovička brání v přístupu k některé truhlici, stojí za to se v duchu zamyslet nad vlastní reakcí: jste naštvaní, že vám blokuje cestu k pokladu, nebo jej s nadhledem opustíte a vydáte se hledat další? Zestárnete raději s vědomím, že jste za život našli kopu zlata, nebo se spřízněnou duší po svém boku?

Vážné hry: nová generace
i Zdroj: Hrej.cz

Passage je určitě z dvojice Rohrerových her ta povedenější. Každý si ji totiž může vyložit po svém, což už zdaleka tolik neplatí o autorově druhém titulu, Gravitation. Ten je s jeho životem, respektive s životy Rohrerových známých, spjat mnohem více. I proto se tento počin chápe o dost obtížněji a bez přečtení vysvětlujícího textu na stránkách tvůrce vám některé části hry nebudou vůbec dávat smysl. Gravitation vznikla jako důsledek autorova rozpolceného stavu v době, kdy matka jeho blízkého přítele umírala v nemocnici. V těch samých dnech slavila velké úspěchy Passage, jeho vlastní hra zaměřená z podstatné části na tematiku smrti. Jaká ironie… Není těžké uvěřit autorovi, že ho tato situace přiváděla téměř ke stavům šílenství. A tak se rozhodl vytvořit Gravitation, aby zachytil pocity, které jím v posledních dnech cloumaly.

Vážné hry: nová generace
i Zdroj: Hrej.cz
Na začátku hráč uvidí malou holčičku, jež chce, aby si s ní házel s míčem. Pokud to bude nějakou dobu dělat, dostane se do stavu „mánie“, kdy si začne myslet, že je schopen čehokoliv a bude moci doskočit na dříve nedostupné plošinky. Jinak řečeno, otevře se mu cesta „výše“, při jejímž zdolávání pomalu zapomene na své blízké a nějakou dobu honí jen své vlastní úspěchy. Rychle mu však začne být smutno a zase se vrátí, což holčičku samozřejmě potěší. Koloběh se pak podobným způsobem určitou dobu opakuje, což se na obou postavách časem nějakým způsobem podepíše…

Ačkoliv technicky je Gravitation na vyšší úrovni než Passage, celkově za ním kvalitativně o kus zaostává. Obsahuje více hluchých momentů a neupoutá tolika zajímavými detaily jako její předchůdce. Pochvalu si však jednoznačně zaslouží za otevřený konec a především za jednu z jeho variant, která dokáže prostřednictvím pouhých náznaků srazit do kolen a vířit v hráčově hlavě ještě několik dalších minut.

Passage i Gravitation představují trochu jiný, ale neméně zajímavý přístup k žánru vážných her. Nejenže se zaobírají tématem, k němuž má každý velmi blízko, ale rovněž vyžadují po hráči určité přemýšlení a pozornost, aby rozluštil jejich sdělení. A co je také velmi podstatné – dávají prostor pro vlastní významy, čímž si na rozdíl od klasických počinů silně říkají o přívlastek „umělecké“. Jasonu Rohrerovi se tak s půl megabytu velkými tituly, běžícími v předpotopním rozlišení, povedlo něco, o co se velké profesionální týmy snaží už několik let. A jen výjimečně se jim podaří uspět.

Vážné hry: nová generace
i Zdroj: Hrej.cz

Možná nejde o hry v pravém slova smyslu, ale jejich úspěch dokazuje, že lidé dokáží ocenit, když virtuální světy nastaví zrcadlo tomu skutečnému. Teď je na čase, aby se po jejich cestě vydal i někdo další.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama