Sirius - počítač, který spadl z hvězd

Dnes se tomu sotva věří, ale v době, kdy Spojené státy americké zcela podlehly fenomenálnímu IBM PC, dominoval v Evropě stolní počítač, jehož jméno zní sice velmi poeticky, ale prakticky nikdo už jej dnes nezná. Byl to Victor. Nebo též Sirius 1, mnohem výkonnější stroj než konkurent od IBM. Byl rychlejší, více si pamatoval, zapisoval data jako atlet a doslova kouzlil s grafickým rozlišením svého monitoru. Především silný marketing IBM-PC však způsobil, že Sirius nevydržel na obchodním nebi zářit příliš dlouho. Začátkem roku 1982 sice vlétl do evropských prodejů jako kometa, ale za dva roky již mateřská firma bankrotovala.

Krátký obchodní úspěch Siriuse v Evropě byl vlastně způsoben prostým faktem, že konkurenčnímu IBM se tu o více než rok zpozdily dodávky nového PC-XT a jakmile dorazily,  Sirius pohasl, protože zvítězil marketing, který nutil zákazníky kupovat nikoliv to nejlepší zboží, ale to, o němž tvrdila reklama, že je nejlepší.

Soukromé dny nezávislosti

V počítačovém oboru byl počátek osmdesátých let dobou velkých příležitostí. Osobní počítače se začaly dostávat mezi obyčejné lidi, což zavánělo velkým výdělkem prakticky pro každého, kdo byl schopen navrhnout své vlastní technologické řešení a domluvit si pro něj pásovou výrobu. Ne náhodou se tedy trh s počítači velmi rozdrobil. Z velkých elektrotechnických firem jako je Fairchild, Intel či IBM utíkali inženýři zakládat své vlastní projekty s přesvědčením, že právě oni mají patent na revoluci.

Pravým investičním dobrodruhem se ve svých čtyřiceti letech stal i Chuck Peddle, designér známého počítače Commodore PET. Chuck si před svým osamostatněním prošel naprosto typickou kariérou počítačového inženýra. Začínal v General Electric a později přestoupil k Motorole, kde se podílel na vzniku procesoru 6800. Brzy však rozeznal, že počítačový trh bude inklinovat k levným CPU, a odpor Motoroly k takové vizi, ho donutil přestoupit k volnomyšlenkářtějšímu MOS Technology.

Tam svoji vizi přetavil ve slavný mikroprocesor 6502 za pětadvacet dolarů. Byl dvanáctkrát levnější než původní kus z Motoroly.  Díky filozofii lidového výrobku se  Peddlův procesor montovalo do mnoha rozličných platforem, které spojovala pouze snaha o cenovou dostupnost. MOS 6502 lze proto najít kupříkladu v ranných Applech, v Commodoru VIC, BBC Micro nebo v domácích komputerech od Atari či herních konzolích jako třeba Nintendo Entertainment System.  Peddle díky levnému procesoru získal sebevědomí a v roce 1980 se rozhodl založit svou vlastní firmu Sirius Systems Technology. Do dvou let v ní chtěl vyvinout kompletní počítač…

Sázka na výkon

Peddle zakládal Sirius System s jediným cílem. Chtěl vyrobit silného konkurenta pro IBM. Zcela překvapivě však nyní svoji platformu nehodlal sestavit z laciných součástek. Sirius neboli Victor 9000 (to bylo jméno pro Ameriku), neměl být počítač dostupný pro normální rodinu nebo malou kancelář. Peddle vycházel z toho, že roli počítače pro masy už splnily Apply II, Commodory či Atari 400/800, a proto se rozhodl sestrojit luxusní stroj se špičkovými parametry. To také (vedle silné IBM reklamy) v podstatě Siriuse zabilo.

Sirius se od jara 1982, kdy šel na trh, potřeboval za každou cenu profilovat jako silný a originální stolní počítač. Cena pět  tisíc dolarů ho k tomu nutila, vždyť byl třikrát dražší než základní PC. Měl být proto spíše stylovou pracovní stanicí, jako kdysi inovativní Xerox Alto. "Victor je na konkurenční boj připraven lépe, než kterýkoliv jiný počítač současnosti," psal v prvních dojmech Byte Magazine z listopadu 1982, jako by netušil, že kvalita a výkon konkurenci nedělá.

Sirius byl atraktivní spíše na pohled a na vyzkoušení. Oplýval skutečně parádní technickou úrovní. K vysokému výkonu jej předurčoval nejen šestnáctibitový procesor Intel 8088 na pěti megahertzích, ale třeba i paměť rozšiřitelná na takřka zázračných 896K a také další velmi pokrokově řešené komponenty a periférie. Například samotná klávesnice měla svůj vlastní procesor 8035 a programovatelné každé tlačítko. To se hodilo zejména pro jednodušší jazykovou lokalizaci pro danou zemi, kde se Sirius prodával.

Z  klávesnice se dala ovládat svítivost a kontrast monitoru. Ten byl rovněž zajímavým technickým kouskem. To že měl dvanáct palců a vysílal monochromaticky (zelený text a grafika) znamenalo standard. Avšak narozdíl od konkurence měl již v základní výbavě antireflexní filtr a především ultra vysoké rozlišení 800x400 bodů. Takovou pixeláž překonaly až grafické režimy Wide VGA a SVGA koncem osmdesátých let.

To si pište

Victor mě v sobě také kodek na přehrávání zvuku v telefonní kvalitě, a proto mohl návštěvníky výstavy Comdex v Las Vegas pozdravit touto bootovací hláškou. Největším hardwarovým trumfem však byla jeho unikátní schopnost zhušťovat data na přenosných médiích. Diskety pro Siriuse měly jednostrannou kapacitu neuvěřitelných 600 kilobitů a daly se oboustranným nahráváním zdvojit i na 1,2 MB.

To byl začátkem osmdesátých let nevídaný prostor. Vždyť základní  kapacita disket pro Apple byla 140 kilobitů a pro IBM PC 160kb. Jak vysoké kapacity Sirius dosahoval? Proměnnou rychlostí otáčení disků v mechanice! Směrem ke svému vnějšímu okraji kotouček vždy zrychloval, což přinášelo konstantní podmínky pro zápis i čtení dat. Rychlostí bylo celkem devět. Prý bylo i slyšet, jak je počítač řadí.

Problémový premiant

Řada unikátních technických řešení, vysoká cena a nepříliš známá značka udělaly ze Siriuse brzy po launchi outsidera. Ještě koncem roku 1982 se sice prodávaly velmi pěkné dva tisíce kusů měsíčně, ovšem problémy samotné podstaty Siriuse se stále zvětšovaly. Například originální zapisování dat z něj udělalo uzamčenou platformu, jakým budoucnost na PC trhu nepřála. Formátování disket na velké kapacity způsobovalo, že dokumenty ze Siriuse se nedaly použít v jiných stolních počítačích a naopak. Vniveč tak mimochodem přišla i  obrovská softwarová zásoba, která se počítala ve stovkách  a rovněž neměla ve své době konkurenci.

Peddle doufal, že se jeho Sirius Systems stane po IBM a DEC třetím největším výrobcem osobních počítačů a po investičním spojení s výrobcem kalkulaček Victor Technology v třímiliardový kolos tomu vše nasvědčovalo. Jenže Peddle neodhadl správnou pozici svého

počítače a Sirius přivedl společnost k bankrotu. Když aktiva společnosti převzala v roce 1984 švédská firma Datatronic AB, začala "Viktorka" vyrábět už jen kalkulačky. Zůstala u nich dodnes. Znáte PL8000? Možná ji mají v samoobsluze od naproti…