Český simulátor vyrábí z lidí závodníky

Reklama

Možná máte doma dobrý volant, možná máte solidní 3D televizi, možná jste pyšní i na svůj herní kokpit. A všechno vám slouží k realizaci nenaplněných snů o motoristickém závodění. Veškerá vaše domácí výbava však musí zblednout a zasmrdět před tím, co před více než čtyřmi lety vyvinula kolínská firma Elsaco. Její simulátor 4DOF věrně napodobuje chování závodního automobilu a spatříte-li stroj v chodu, je vám jasné, že je to něco opravdu exkluzivního.

Simulátor z Česka rozhodně není mainstreamové zboží. Možná právě proto o něm třeba slyšíte poprvé. Cenou se vyrovná skutečnému automobilu a víc než příbytky obyčejných lidí plní světové výstavy, promo akce a zábavní centra velkých obchodů.

4DOF je špičkou ve svém oboru a drží si svou prestiž i ve světě. Elsaco dodává stroj téměř do celé Evropské unie i mimo ni do Ruska, Turecka či Indie. Zážitky ze sportovního svezení se v tomto simulátoru dají srovnat s máločím. Snad jen právě s jízdou ve skutečném sporťáku, kterou se snaží kopírovat O zajímavém českém herním výrobku jsme si povídali s jeho hlavním konstruktérem Miloslavem Pátkem.

Jak vůbec elektrotechnickou firmu z Kolína napadne vyvíjet herní simulátor? Máte snad mezi sebou automobilové závodníky?
Ne, závodníky mezi sebou nemáme. Jenom fandy závodění. Auto řídíme rádi všichni a rádi si také hrajeme. Díky tomu, že trochu rozumíme elektronice, jsme byli schopni simulátor vůbec postavit.

Spousta zajímavých herní projektů vzniká tajně. Začínali jste i vy uvnitř Elsaca jako "partyzáni"? Jaká je historie tohoto projektu?
Historie je poměrně prozaická. Na webu se už delší dobu objevují různé amatérské konstrukce pohyblivých simulátorů. S kolegou jsme se to tedy rozhodli také zkusit. Nějaké zkušenosti s pohybovými mechanizmy už jsme měli, a tak jsme se do toho pustili.

4DOF stojí více dvacet tisíc euro. Je tedy pravda, že když si chci jezdit na úrovni, mohu si vybrat buď nový superb od škodovky nebo váš simulátor?
Ano je to tak. Ale je velmi obtížné porovnávat ceny masově vyráběných vozů a zařízení stavěného v malém množství na zakázku.

Kdo jsou vaši typičtí zákazníci? Bohatí jednotlivci nebo spíš instituce a podnikatelé, kteří pak vydělávají na pronájmu zařízení?
Většina strojů končí v komerčním provozu v obchodních domech, herních centrech a zájmových akcích. Na domácí provoz je to přece jen trochu drahé. I když i takové případy jsou. Krom toho je o nás zájem ještě ze sféry profesionálních závodních jezdců.

Jak dostáváte svůj výrobek mezi obyčejné lidi? Pořádáte závodnické párty, budujete nějaký herní klub? Kde si vůbec v Česku může běžný člověk do vašeho simulátoru sednout?
Simulátory Motion-sim jsou zatím v Česku k mání pouze v pražském planetáriu, kde si můžete vyzkoušet jízdu po Měsíci a Marsu. Ještě tento rok ale budou v Praze v komerčním provozu další dva stroje, tentokrát už závodní simulátory.

Cetí? Připadá si jako ve skutečném sportovním voze? Nebývá lidem špatně z toho jak s nimi stroj cloumá? Když pozorují obrazovku, kývání necítí, ale tělo se ve skutečnosti hýbe mnohem víc než v opravdovém autě, je to tak?
To je poměrně častá otázka. Pohyby kokpitu skutečně nekopírují pohyb vozu. Nakláněním a posunováním kokpitu se ale vytváří přetížení, které by na člověka při jízdě opravdu působilo. Například při zabrždění se kokpit nakloní dopředu proto, aby simuloval přetížení vzniklé při zpomalování. Co se týče vestibulární dezorientace, není to takový problém, jak to vypadá. Při jízdě hra člověka zcela pohltí, pohyby kokpitu v zásadě správně doplňují dojem získaný z obrazu. Možná svoji roli hraje také to, že lidé, pro které je simulátor zajímavý, nemají problémy s pohybovou deziluzí ani při běžné jízdě.

Jaká hra je vlastně vhodná pro zapojení do 4DOF. Musí splňovat nějaká technická kritéria?
Předně musí mít dobře zpracovaný fyzikální model chování vozu. Pokud hra dodává věrná data o pohybu, je možné chování vozu věrohodně simulovat. Kromě toho je potřeba, aby tato data ze hry bylo možno nějakým způsobem dostat do ovládacího driveru pohyblivé platformy.

Jaké jsou technické parametry počítače, který zpracovává hry?
Nároky na počítač nejsou o moc větší, než když budete provozovat hru bezpohyblivé platformy - řekněme solidní herní počítač.

A jaké jsou váhy, míry a vlastnosti simulátoru? Není příliš těžký a hlučný na provoz v domácích podmínkách?
Celý simulátor váží asi 350 kg, prostorové nároky jsou 3x3 metry půdorysně a 2,6 metru na výšku. Hluk platformy při pohybu není nijak výrazný. Provoz v běžném bytě vícepodlažního domu by byl trochu problematický předáváním rázů do podlahy, ale v přízemí rodinného domku to problém není.

Měl jsem za to, že váš původní simulátor se jmenoval 3DOF, teď tam ale přibyla čtyřka. Znamená to, že svůj stroj neustále modernizujete? Mohl byste popsat jeho současnou technologii a konstrukci?
3/4DOF označuje počet stupňů volnosti pohybu - 3dof simulátor má náklon, sklon a zdvih, 4DOF má ještě k tomu rotaci okolo svislé osy. Co se týče konstrukce, tak dole je základová deska, na které je otočně upevněn dolní nosný rám. Na rámu jsou tři samostatné nohy s elektrickými pohony, které vysunují zdvihové tyče. Na tyčích je s pomocí křížových kloubů upevněn pohyblivý kokpit se sedačkou, přístrojovým vybavením a displejem. Dolní rám obsahuje kompletní elektroniku včetně počítače, takže vše potřebné je uvnitř. Ven vychází pouze přívodní šňůra, kterou zastrčíte do zásuvky a můžete jezdit.

Ze zábavných poutí vím, jak chutná přetížení 4G. Jaké maximální přetížení dokáže přenést na člověka váš stroj?
4G bohužel nasimulovat neumíme. Rázově jsme schopni dosáhnout cca 2G, dlouhodobě pak 0,5G.

Jak snáší neustálé třesení a hýbání elektronika? Například monitory musí dost trpět, nemám pravdu?
Zatím se zdá, že to snáší docela dobře. Dnešní LCD panely jsou velmi tenké a mají tím pádem malou hmotnost. Ostatní elektronika problémy nemá.

V jednom německém muzeu mají váš simulátor v konfiguraci pro tři monitory. Jaká je tedy vůbec míra individualizace stroje? Je to stavebnice, do které si zákazník může na objednávku dosadit prakticky cokoliv?
Je to letecké muzeum Hangar 10 u městečka Zirchow na Usedomu, mimochodem výtečný cíl na výlet. Simulátory tam mají dva, jeden s 47" displejem a jeden se třemi 27" monitory. Co se týče konfigurace, tak ano, je to tak trochu stavebnice. V nabídce máme několik modelů, které se liší právě vybavením kokpitu.

Jsou ve světě i jiné hydraulické simulátory, které by podobně jako 4DOF přenášely pocit z jízdy na člověka? Viděl jsem například BlueTiger Motion Simulator, ale v pohybu se mi nezdál tak "brutální". Sledujete svoji konkurenci?
Ano, simulátorů je na trhu už docela dost. Rozlišují se podle kategorií - ty nejjednodušší mají pouze mírně pohyblivou sedačku, dále je několik kategorií podle poskytovaných stupňů volnosti pohybu kokpitu až po opravdu profesionální 6DOF stroje. Samozřejmě se od sebe také odlišují cenou. V našem segmentu poloprofesionálních strojů není příliš plno, i když v poslední době se na youtube objevilo několik konstrukcí, které jsou evidentně kopiemi našeho zařízení.

Ukazujete simulátor i na herních výstavách? Na německý Gamescom to není zas tak daleko...
Zamířili jsme ještě o kousek výše - od 12. do 16. listopadu budeme na největší výstavě herních zařízení IAAPA v Orlandu na Floridě.