Série PES v průběhu let
Fotbal a z Japonska? Ano, a už pěkně dlouho. Na trhu mezi velikány už se drží obdivuhodných 17 let, a že to byla cesta mnohdy trnitá a nelehká. Jejím největším nepřítelem byla už od samotných začátků slavnější fotbalová série FIFA od EA Sports, kteří skoupili veškerá práva napříč zeměkoulí a na chudáka Pro Evolution Soccer – zkráceně PES – od Konami toho kromě desítek licencovaných týmů víc nezbylo. Kompletní licencované týmy, loga, jména hráčů či dresy z například anglické Premier League, španělské La Ligy nebo Bundesligy? Už dlouho jen sen a závidění hodná výsada konkurenční FIFA.
Vždy tomu tak ale nebylo a i PES se pěknou řádku let vezla na výsluní fotbalové jedničky, za což se hlavně zasloužila nepolevující práce programátorů, kteří fotbálek graficky a hlavně fyzikálně posunuli na úplně jinou úroveň, kam zpohodlněná EA ani zdaleka nedosahovala.
„Man Red“ a „West London Bue“ – říká vám to něco? Kdyby ne, nedivil bych se, ale jinak jsou to vymyšlená synonyma názvů klubů Manchester United a Chelsea. Pakliže si to tak úplně nepamatujete, poděkujte a opěvujte nezastavitelné modery, kteří hru s trochou nadsázky udržují na živu a dopřávají ten luxus – mít za pár minut vše licencované a jako ze škatulky.
JAK ŠEL ČAS
Svými kořeny "Pro EVO" sahá až někde do roku 1996, kdy byla společností Konami Computer Entertainment vydán titulGoal Storm, v Asii známý pod názvem World Soccer: Winning Eleven. Hra se dočkala možná až nečekaného úspěchu ze strany kritiků i fanoušků, kteří jí hodnotili kladně a s tím, že se hraje jako FIFA a ještě k tomu vypadá líp.
V Konami viděli velkou příležitost a proto se virtuálnímu fotbalu rozhodli věnovat naplno a přijít s úplně novou sérií - Pro Evolution Soccer.
Po vydařené premiéře se fanoušci mohli těšit na další 3 díly, vydané pod novým jménem a zkratkou ISS - International Superstar Soccer. Hráči si mohli užívat svěží fotbalové podání hned v šesti herních módech. Na přelomu tisíciletí se série ISS stala globálním hitem a přední herní servery jí hodnotily jako nejlepší herní fotbal.
To byl jasný signál. V Konami viděli velkou příležitost a proto se virtuálnímu fotbalu rozhodli věnovat naplno a přijít s úplně novou sérií - Pro Evolution Soccer.
Psal se rok 2001 a v říjnu na herní pulty přistála fotbalová novinka. Tedy pouze na ty evropské a pochopitelně asijské. V Evropě s dobře známým názvem Pro Evolution Soccer, v Asii a Severní Americe pak jako World Soccer: Winning Eleven. První díl byl doprovázen heslem „My jsme fotbalový kmen.“ Nutno dodat, že hned první díl na sebe patřičně upozornil a byl ambiciózním příslibem do budoucna.
Druhý díl - v Asii jako World Soccer: Winning Eleven a v USA s dodatkem International – přinesl smíšené pocity. Jedna část fanoušků byla nadšená, pro tu druhou to byl krok zpátky. Hratelnost byla skoro o polovinu rychlejší, s přesnějšími pohyby a rychlejšími zákroky. Do hry byl přidán tréninkový mód a hlavně mód pro editaci klubů a hráčů, jenž vyřešil problém s nelicencovanými názvy (hip hip hurá). Největším problémem byl komentátorský tým ve složení Petera Brackleye a Trevora Brookinga, kteří byli nepřesní a neustále jeden druhého překřikovali. Příjemným zpestřením byly hity kapely Queen We Will Rock You a We Are the Champions, které hráče hrou symbolicky doprovázely.
Třetí „Pro Evo“ přineslo kromě řady novinek pořádnou bizarnost. Tváří na obalu hry byl totiž noticky známý rozhodčí Pierluigi Collina, ve hře však jako rozhodčí nefiguroval. Největší pokrok udělal kompletně nový grafický kabátek. Hra na svou dobu a oproti konkurenci vypadala vážně skvěle, což podpořila i nová fyzika hráčů a celkově lepší pocit z fotbalu, hlavně díky propracovanějším přihrávkám a centrům. Třetí díl byl rovněž první, který zavítal i na PC. Obrovský úspěch sklidil u recenzentů, horší to však bylo u fanoušků. Těm vadil nedostatek multiplayerových módů.
Tvářemi čtvrtého dílu byli Thierry Henry, Francesco Totti a opět Collina. Vůbec poprvé Pro Evo představilo všechny elitní evropské ligy, pod názvy English, French, German, Spanish a Dutch. Ovšem opravdu licencovaných klubů zde byla jen hrstka a proto se poprvé objevily známé názvy jako „West London Blue“ nebo „Man Red“ namísto Chelsea a Manchesteru United. Hra byla kritizovaná za až neuvěřitelně nízkou obtížnost střílení gólů. Vlastně stačilo vzít hráče, projet skrze soupeřovu půli jako nůž máslem a překonat nikterak aktivního brankáře. Vše zachránil vylepšený mód pro editory. Jakmile totiž Konami zjistilo, jakých úprav jsou fotbaloví fanoušci schopni, okamžitě rozšířilo jeho možnosti.
Velké oblíbenosti dosáhl Evropský Pohár, kde si hráči mohli zahrát za skoro všechny evropské státy včetně těch fotbalově menších jako Slovensko, Slovinko nebo Maďarsko. Česká republika byla pojmenována jako Česko.
Velký a dá se říct, zlomový rok pro celou sérii. Online režim poprvé přiletěl i na konzoli PS2 a díky stagnaci konkurenční série od FIFA přivítal spousty nových fanoušků. Nechyběly ani úpravy hratelnosti, které konečně zamezily snadnému skórování gólů a sólům á la Messi přes celé hřiště. Přibyly i nově licencované kluby a zvučná jména jako Chelsea, Arsenal, Celtic, Rangers a další. Prestižní Playstation 2 Magazine UK dal hře dokonce perfektní skóre 10/10. Vykročení správným směrem bylo znatelné i co do počtu prodaných kusů, které hru zařadily mezi elitní TOP 5 na Ostrovech.
Z šestého ročníku Pro Eva vyšli nejlépe hráči hrající na konzoli Xbox 360, kteří se jako jediní dočkali nového enginu, na druhou stranu byli ochuzeni o možnost rozšířenější editace klubů a hráčů. Když předchozí ročník – hlavně díky online režimu – sklidil úspěch, často mu bylo vytýkáno jednotvárnost všech gólových příležitostí a takzvaně „neodměňující hratelnost“. Tohle se vývojářům částečně povedlo změnit, když do hry implementovali více triků a rozšířili rozmanitost útočení a vytváření šancí. Velkým krokem dopředu byla licencovaná Španělská, Italská, Nizozemská a Francouzská liga.
Se sedmým dílem Pro Evolution Soccer došlo konečně ke globalizaci a sjednocení názvu. Konami se v tom roce povedlo ulovit také velmi lukrativní a populární partnery z řad hráčů. Hlavní postavou byl Cristiano Ronaldo, který zrovna prožíval snovou sezónu v Manchesteru United, k němu se připojili hráči jako Michael Owen, Didier Drogba nebo Gianluigi Buffon. Hratelnost dostala náboj ve formě kompletně nového systému umělé inteligence. Poprvé se Pro Evo dostalo i na PS3, avšak mnoho úspěchů nesklidilo, spíše naopak. Velké množství různých glitchů a časté poklesy snímků za sekundu zapříčinily velké rozhořčení ze strany natěšených fanoušků.
Hlavní tvář Cristiana Ronalda vystřídal Lionel Messi s celý týmem FC Barcelona za zády. Samotná hra se dočkala velkého počtu změn, hlavně co se grafiky a hratelnosti týče. O hodně lepší technologie, přizpůsobená vysokému rozlišení, a celkově zpomalení hratelnosti za účelem většího požitku z hry přineslo úspěch. Do hry - po vzoru Be a Pro od FIFA 08 - přibyl mód Become a Legend. Velkým oznámením a vítanou novinkou byla licence na nejprestižnější UEFA Champions League, u nás také známou jako Liga Mistrů.
Po kritice, kterou snesl předchozí díl, se do toho v Konami opřeli naplno, aby mohli soupeřit s konkurenční sérií FIFA, která shodou okolností tento rok usnula na vavřínech a se změnami zůstala pozadu. Vylepšené animace, grafický kabát, přidání ovládání pohybu hráčů v 360° a více licencovaných týmů ze hry udělalo jasnou fotbalovou jedničku 2009 - 2010. K Lize Mistrů přibyla i oficiální Evropská Liga.
Po oslavách prvenství v Konami tak trochu zapomněli na vývoj hry a fanouškům poslali téměř totožnou verzi. Pro stagnaci to bylo úplně to nejhorší načasování, neboť v EA chtěli napravit zaváhání a svou FIFA 11 naplnili novinkami, kompletně předělali a nutno říct, že šlo o trefu do černého. Rok 2010 byl pro celou sérii Pro Evolution Soccer zlomovým, bohužel pro ni šly počty hráčů a prodeje směrem dolů.
Virtuální fotbálek známý pod zkratkou PES zažívá něco jako klinickou smrt. Prodeje klesly o 70% a s každým ročníkem to bylo horší a horší. Ve hře se kromě tradičních vylepšení v grafice a hratelnosti razantně nic neměnilo a proto nebyl důvod, aby hráč přecházel od konkurence, kde byl, až na pár detailů, více méně spokojen.
PES je zpátky a po černém období přichází svit naděje. Nikdy to nebude dokonalé, hlavně co se týče licencí, uživatelského rozhraní a hlavně Multiplayeru. Buď jak buď, Konami posledních pár let přináší špičkově propracovanou fotbalovou simulaci, která má co do hratelnosti opravdu jen pár much. Kde jim ale ujel vlak, je již zmiňovaný multiplayer. Konkurence z EA Sports totiž - i díky svým kompletně podchyceným licencím - objevila zlatý důl jménem Ultimate Team. Mód, kde si hráči tvoří své týmy a někdy až za nekřesťanské - opravdové - peníze kupují oblíbené hvězdy alá Messi či Ronaldo. Konami se to poslední roky snaží napodobit režimem MyClub, který je ale v konečném důsledku výrazně pozadu a počtem aktivních hráčů nesahá Ultimate Teamu ani po kotníky.
Už se z toho stala taková tradice. PES si drží svou hráčskou základnu, která jim každoročně vystačí na vývoj nového dílu.
Pokud ale na všechno zapomenete a chcete si užít famózní fotbal, svádět nemilosrdné souboje o každý míč, gól a přihrávku, jste na správném místě.
