Reklama

Když jsem přebíral Terror Strike k recenzi, měl jsem naději, že by tato hra mohla být lepší než její předchůdce, který brázdil vody velmi nízkého hodnocení. Věřil jsem, že se vývojáři poučili z chyb, nedodělků a celkového špatného zpracování. Doufal jsem, snažil se a pídil se, ale celou dobu hry mě TS nudila, frustrovala a srážela do nenávratných končin.

Těžké začátky

Po nainstalování hry na vás vykoukne šedivé depresivní menu (absence intra zamrzí), jehož uspořádání je nepřehledné a strohé. Pokračujme dále tréninkem. TS obsahuje rozhodně nejtěžší trénink, jenž jsem za svou herní praxi absolvoval. Máte za úkol vyčistit určené místo od nepřátel (tuto roli hrdinně zastávají terče). Dostanete do ruky pušku bez nábojů a seznam povelů, které musíte splnit. Pro postup na další úroveň tréninku potřebujete splnit v časovém limitu všechny povely. Celkové skóre sestává z úspěšně „zasažených“ terčíků a času, jenž jste potřebovali k vyplnění všech povelů. Alfou a omegou této hry je právě zmiňovaný časový limit, který je neúprosný až do té míry, že neodpustí byť sebemenší chybičku. 1. část tréninku budete kvůli tomu několikrát opakovat. A to je právě ten problém. V reálném světě nejspíš jde vyčistit pokoj od nepřátel za 2,54 sekundy, nevěřím však, že by to někdo zvládnul v TS (a to je teprve začátek). Ale frustrující situace vás budou provázet celou hrou.

Rozporuplné pokračování

Naštěstí lze trénink přeskočit a vrhnout se hned do první ostré mise. Teroristé, vedení známým teroristou Kianem, se zmocnili rukojmí a opevnili se ve velvyslanectví. Vy jako jednotka SAS označená Blue one, skládající se ze čtyř po zuby ozbrojených mužů, máte za úkol všechny teroristy zlikvidovat nebo zpacifikovat a zachránit všechna rukojmí. V cestě vám ovšem stojí hned několik překážek. Tou první je jako vždy čas. Musíte jednat rychle a přímočaře, upozorňuje v brífingu velitel. První nepřekonatelný problém – pitomí spolubojovníci vás nepustí do dveří, protože se v nich zaseknou. Nebo do nich naopak naběhnete, ale zbytek komanda zůstane v předešlé místnosti a se škodolibým pobavením se dívají, jak teroristi dělají cedník z (teď už bývalého) velitele. Neopovažte se spoutat nepřítele, který není ještě úplně mrtvý! Vaše nebojácná a čestná jednotka vycvičených profesionálů do něj začne střílet a nepohne se od něho do konce mise (nejspíš nějaký obrovský bug). Jediné pokyny, které můžete svým týmovým kolegům zadávat, jsou situace při otevírání či prorážení dveří. Jinak velet nemůžete. Na týmovou akci je to směšně málo. Nepřátelé jsou ještě o něco méně „chytří“ než spoluhráči. Většinou jen stojí na místě a jakmile vás uvidí, začnou střílet. Nesnaží se nijak krýt nebo hodit granát. Objevují se neustále na tomtéž místě, tudíž když po patnácté budete, nadávaje, procházet celou misi od začátku jen proto, že jste opět nestihli časový limit, budete vědět, kdo se kde nachází a co máte přesně dělat.

Příroda a obecně prostředí je statické, nehezké a nepřirozené. Vše je vytvořeno uměle tak, abyste náhodou neuhnuli z cesty, jež je předem daná. Nemáte možnost si zpestřit misi jiným způsobem než tím, že budete tentokrát procházet dveřmi pravou stranou, jelikož minulou misi jste procházeli levou. Ani házet granáty není zábavné. Granát hodíte maximálně do vzdálenosti 10 metrů, a i to jen se štěstím. Zvuk zbraní je směšný a opravdu pobaví (jako máloco v TS). Zato pocit vítězství je nezaměnitelný. Pokud dohrajete misi, a Haluzena (mladší sestra Štěstěny) bude stát při vás, s hodnocením postačujícím pro otevření další mise, budete velmi, ale opravdu velmi šťastní. Budete si připadat jako bohové, protože jen bohové by dokázali zdolat něco takového, jako je TS. Ale jen do té doby, než se pustíte do další mise a vše začne opět od začátku. Pokud jste hráli první díl, tak máte přesnou představu (jak trefně podotkl jeden můj kamarád, kterému jsem tuto hru předváděl: „Liší se od prvního dílu asi tak, jako se od sebe liší Lovec motýlů 47 a Lovec motýlů 48:).

Nezajímavý závěr

TS je nezajímavá hra, proti níž jsou průměrné tituly skvosty. Jediná výhoda je její budgetová cena. Proto jsem ji taky hodnotil v oblasti budgetu. Jestliže bych měl TS porovnávat s hrami za plnou cenu, odečtěte si od celkového hodnocení jeden a půl bodu. Na Hrej bohužel nemáme rudou hvězdu, jako je tomu v Levelu. TS si ji rozhoně zaslouží (i když přivřu obě oči, zacpu si uši a uteču do jiného pokoje). Hra je v koši, nervy v kýblu. Nezbývá než se "těšit" na další, nejspíš stejně "dobrý" díl.