Reklama

Ubisoft se vzkříšením legendárního Prince of Persia do moderní podoby zapsal do srdcí mnoha hráčů. Tentokrát to spíš vypadá na matení hráčů, s čímž na platformě PSP započal Prince of Persia: Revelation, který byl konverzí „velkého“ Prince s podtitulem Warrior Within. Nyní dochází řada na převedení zdařilého a oslavovaného Two Thrones (Dva trůny), který se objevuje na platformách PSP a Wii s podtitulem Rival Swords. Ti, kdo si za dohrání Two Thrones udělali na joypadu zářez, tak u kapesní verze nenajdou nic moc nového. Změn není tolik, abyste se museli pustit do dlouhého příběhu znovu.

Konec zmatků

Propletenost verzí z různých platforem je tedy vyřešena, můžeme se pustit do Rival Swords. Pipeworks Software ve spolupráci s Ubisoft Montreal s přimhouřením obou očí odvedli při konverzi velmi dobrou práci. Navíc do hry vpravili pár bonusových úrovní a vcelku zábavný multiplayer pro dva. Průběh samotné hry ale velkých změn nedoznal. V úvodním intru uvidíte, jak se princ vrací spolu s Kaileenou, vládkyní Času, do Babylonu. Jenže ten se zmítá v agónii a je drcen přesilou. Dříve než se oba hlavní aktéři rozkoukají, jejich loď jde ke dnu a princ procitá na břehu právě v momentě, kdy je Kaileena unesena. Hlavní hrdina se vydává po stopách únosců, aby vše vrátil do starých kolejí. V tu chvíli ještě neví, že... Ale dost o příběhu, ten ať si každý vychutná sám. Po prvních několika úrovních vás naprosto strhne a spolu s prostředím bájného Babylonu dokonale dotváří atmosféru. Takže jen telegraficky – v cestě princi stane starý známý vezír, který mění dříve honosné armády ve stádo písečných zombíků, znovu se vynoří Písky Času a aby toho nebylo málo, hlavní hrdina je jimi infikován, což má za následek, že jeho tělo a mysl osídlí jeho druhé temné já. Ty opravdu důležité mezníky si ale bude muset objevit a vybojovat každý sám.

Operace Písečná bouře?

V Rival Swords budou jako doma všichni, kdo alespoň hráli předchozí Revelations. Pochopí zákonitosti hry, i se lehce vpraví do příběhu. Ostatní budou trochu hendikepováni, protože seznámení s hlavním nepřítelem a nebezpečným pískem proběhne velmi rychle. Na druhou stranu, i když si „vzdělání“ doplnit nechcete, zakrátko se všechny novinky naučíte využívat v praxi. To znamená, že díky Pískům Času si budete moci zpomalovat čas a dokonce jej do jisté míry vracet. Což se hodí v případech, že něco pokazíte (a že toho nebude málo). Nezbytný úvodní výukový režim vás provede přes několik prvních levelů a i později se vám na patřičných místech ještě bude objevovat kombinace tlačítek, jež je pro zdolání překážky nutná. Pak už vše zůstane jen na vás. Ovládání se poměrně zdařilo a jen málokdy narazíte na nedostatky a nepřesnosti. Největší výtku si zaslouží kamera, která ani moc svoji funkci neplní, a tak je nutné si zvyknout na neustálé ruční dolaďování. Později vám to při prolézání a přeskakování bude připadat přirozené, ale při velkých bitkách to pocítíte. Zde se také objeví nepříjemnost v ovládání, kdy některými kombinacemi a postoji vyvoláváte různé chvaty a komba. Například někdy místo uchopení protivníka se princ zprudka odrazí a odskočí, a to i třeba do propasti, což znamená smrt. Podobné to je s designem úrovní. Ne vždy je zcela zřejmé, kudy dál pokračovat (ani volná kamera někdy nepomůže), což je ve spojení s časovým limitem (například se plošinka po chvilce utrhne, či hrajete za temného prince, kterému utíká čas) smrtící.

Lara by mohla závidět

Babylon a jeho prostředí je jedním slovem uchvacující. Polorozbořené dominanty, ale i běžné čtvrti. Vše i přes krkolomné a za vlasy přitažené překážky, kdy princ na torzech trámů balancuje nad propastmi, působí věrohodně. První seznámení s pohybovým arzenálem nechá vzpomenout na Laru Croft, ale rychle pochopíte, že princ je ještě lepší. Jeho vertikální i horizontální přebíhání po zdech, přeskakování propastí a vůbec odvážné kousky jsou úžasné. Po pár úrovních vám všechny prvky přejdou do krve, že už ani nebudete složitě hledat záchytné body, jak se dostat ze zdánlivé pasti. Hra je plná rozličných levelů. Jednou se dostanete do podzemní části, později do ulic města nebo až na vysoké věže. Všude vás čeká něco. Jednou to budou padající plošiny, přesila stráží, ale také oblíbené pasti s obrovskými kotoučovými pilami, několikrát se také projedete s koňským spřežením. Převažuje ale lezení ve výškách, přeskakování a neustálé hledání cesty vedoucí „někam“ dál. Bez přestání se něco děje a k tomu se princ čas od času změní ve své temné dvojče – vraždící monstrum.

Princ a jeho masakrující dvojče

Hlavní hrdina je nejen velmi obratný při lezení po zdech a překonávání různých nástrah. Dokáže se postavit i nepříteli. K tomu disponuje dýkou, s níž dovede divy (lze si nastudovat i komba). Ale abyste byli v boji co nejefektivnější a vlastně i nejefektnější, je dobré protivníky likvidovat přes tzv. speed kill. Ten lze aktivovat pouze v případě, že o vás nepřítel neví, a pokud se naučíte útok správně načasovat, je zcela smrtelný. Podobně na tom je i princovo temné dvojče, avšak přidává mnohem více brutality. Díky svému vybavení dokáže nepřátele sešlehat rozpáleným drátem, škrtit a podobné nechutnosti. Dvojče také během hry pěkně dotváří příběh – s princem rozmlouvá (často je štiplavě sarkastický), objasňuje některé doposud skryté nejasnosti a také radí jak se třeba vypořádat se silnějšími protivníky (ano, objeví se i bossové). Nevýhoda ve hraní za temného prince spočívá v „časovém limitu“, přesněji v jeho neustále klesající energii. Tu lze doplňovat pouze z mrtvých těl nebo ničením okolního vybavení. Není nutné dodávat, že většina levelů je postavena tak, abyste moc dlouho nelelkovali (což zcela zbytečně stresuje).

Zatočí se vám hlava

Z bonusových materiálů krom artworků a drobných změn v levelech lze jasně vyzdvihnout Ad-Hoc multiplayer pro dva hráče. V unikátních mapách lze změřit síly, kdy si každý hráč vybere různě obtížnou trasu, jíž se vydá. Cesty je možné v průběhu hry měnit a ještě klást pasti na oponenta. Velmi osvěžující novinka. Zatím se kapesnímu princi dostávalo víceméně chvály. Ale jsou zde i nepříjemnosti. Zmíněny byly nepřesnosti v ovládání a zmatené kameře. Další problém je trhání ve složitějších scénách. Jakmile se objevíte v místě, kde je množství objektů – sloupy, římsy a k tomu nepřátelé, či máte větší výhled, hra nesnesitelně trhá. Daň za detailnost... Občas lze také zaznamenat sekání zvuku a jeho špatnou synchronizaci. Jestli tohle všechno překousnete a nebude vám ani vadit, že hrajete vlastně téměř rok a půl starou hru za plnou cenu, pak směle do toho! I přes zmíněné nedostatky mají Rival Swords své kouzlo.

Verdikt

Drobné změny v hratelnosti nemohou vymazat fakt, že se jedná o starý titul. A proto zasloužených a velmi pěkných 7 bodů z 10. Pokud by se jednalo o novinku, šlo by hodnocení nahoru.

Hodnocení

Jak hodnotíme?

Co se nám líbí a nelíbí?

Balancování na úzkých plošinkách vysoko nad střechami Babylonu ve slabších jedincích může vyvolat závratě. Rozlehlost hry ve spojení s rozmanitým prostředím vás bude u hry držet až do konce. Chytré dávkování akčních meziher, adventury a vyprávění příběhu.

Konverze s řadou technických chyb, které nevykoupí ani nové tratě pro závody s koňským spřežením, ani multiplayer. Časté opakování úrovní s nemožností přeskakovat videosekvence také na zábavnosti nepřidá.

Reklama