Mini Ninjas

Je třeba si hned na začátku ujasnit jednu věc. Mini Ninjas jsou totiž hrou, která je určena jednak dětem a jednak lidem, kteří si co nejdříve řeknou „ale vždyť ona je to taková roztomilá blbost.“ Budete-li ji brát jako titul, který by měl snést srovnání třeba s Batman: Arkham Asylum, dostanete se maximálně na konec prvního levelu, načež ji obratem jednou provždy vytáhnete z mechaniky konzole / odinstalujete ze svého harddisku. Podobně jako třeba ve Viva Piňata se i v Mini Ninjas budete především kochat. Kochat se pohledem na roztomilého hlavního hrdinu, jenž se pouští do potyček s ještě roztomilejšími nepřáteli, kteří se po „smrtelném“ úderu promění na nejroztomilejší zvířátka. Právě ta totiž zaklel Zlý Samuraj (doslova), aby si z nich vytvořil zdánlivě nepřemožitelnou armádu, s jejíž pomocí ponoří celý svět do záhuby. Starý a moudrý Mistr Ninja, přebývající na Hoře Ninjů, vytuší, že se světem se děje něco podivného a vyšle vstříc temnotě svého nejlepšího učedníka, kterého ve své velké moudrosti naučil i základům magie Kuji (s níž si rozdělá táborák cobydup, no vážně, je to i v intru!). Malý Hiro tak začíná svou strastiplnou pouť, plnou zvířátek, světlušek a nově nalezených kamarádů, aby se v grandiózním finále postavil samotnému Zlému Samurajovi v Pevnosti Zkázy.

Inspirace u Pixaru

Pevnost Zkázy, Zlý Samuraj, Mistr Ninja na Hoře Ninjů. Každý musí pochopit, že tahle hra se už od začátku nebere příliš vážně a spoustu situací, které důvěrně známe z jiných her tohoto typu, řeší s velikou dávkou nadsázky. Kupříkladu už úvodní animace, kterou by si co do kvality prezentace jistě považovali i v takovém Pixaru, je plná vtipných narážek na hongkongské akční filmy a s postupným odkrýváním dalších kousků příběhu jich budete nalézat stále víc a víc. Velmi nevtíravě jsou zde ovšem zastoupeny i vtípky vizuální, u nichž se zase budou smát mladší ročníky. Na hře je patrné, jak moc si autoři práci na ní užívali. Koneckonců, v jednom z rozhovorů, který následoval po oznámení vývoje na začátku tohoto roku, se někteří lidé ze studia IO Interactive přiznali, že za těch několik let, co se pohybují v herním byznysu, si vždycky přáli vyzkoušet udělat titul, který by mohli hrát spolu se svými dětmi. Mini Ninjas tuto definici splňují do puntíku.

Nikdo by se nemohl divit, pokud by se šestice hlavních hrdinů objevila hned zítra v hračkářství v podobě roztomilých figurek, neboť k tomu mají všichni potenciál minimálně stejně velký, jako Sackboy z LittleBigPlanet. Ačkoliv prakticky na všech screenshotech se objevuje pouze hlavní hrdina, ninja Hiro, v průběhu hry se do vaší party přidá hned pět dalších kamarádů, mezi nimiž můžete libovolně přepínat (bohužel není možné hrát v kooperativním režimu). Jak už to tak bývá, každý z nich má trochu jiné schopnosti a hodí se v jiné situaci. Dobrácký tlouštík Futo řeší všechny problémy hrubou silou, Tora je rychlý jako blesk a Shun zase dovede zasypat nepřátele sprškou šípů. Ovšem jediný Hiro zná tajemství magie Kuji, a tak dovede nejen hledat cestu do zapovězených chrámů (které skrývají nějaký moc pěkný bonusový předmět), ale rovněž se třeba vtělit do jakéhokoliv zvířete a nepozorovaně se proplížit za zády nepřátelské přesily nebo zastavit čas a odpravit nepřátele pěkně jednoho po druhém. Pokud by ovšem armády protivníků byly nad vaše síly, stačí si zajít k obchodníkovi a utratit u něj několik zlatých mincí třeba za elixír zesílené obrany, lektvar nadpozemské rychlosti či třeba obyčejné léčivé kapky. Jestliže se vám aktuálně zlatých mincí nedostává, není žádný problém si z nasbíraných ingrediencí, které se válejí skutečně všude, namixovat v inventáři lektvar vlastní.

Maskovaný mini-mstitel

Žánrově jsou Mini Ninjas klasickou arkádou, plnou soubojů. Bohužel jich tu je až příliš a často budete doufat, že právě tenhle nepřítel byl poslední „z aktuální várky“ a už se konečně budete moci věnovat něčemu o fous zábavnějšímu. Třeba opatrnému našlapování ve vysoké trávě a přebíhání přes cestičky v podobě zeleného keře. Je ohromná škoda, že souboje nejsou alespoň tak zábavné, jako třeba v LEGO Star Wars (s nímž mají Mini Ninjas mnoho společného), byť jim nelze upřít, že vypadají rozhodně efektně a velmi příjemně se ovládají za pomoci pouhých dvou tlačítek. Oproti tomu potyčky s jednotlivými bossy na konci každého setu levelů vás budou bavit o poznání více. Hlavně tedy proto, že namísto obyčejného mlácení do hlavy (což by nebylo vzhledem k často několikanásobné výškové převaze moc logické) si užijete nejdříve vymýšlení taktiky a následně oblíbených button-mashing sekvencí, kdy musíte v přesně určenou chvíli zmáčknout tlačítko. Byť je pouze popisu funkce kláves (čudlíků na gamepadu) věnována v manuálu celá jedna stránka, velmi rychle si na něj zvyknete a zcela bez problémů budete frkat jedno kombo za druhým. Už je to sice ohraná písnička, ale naprosto ničím nerušeného zážitku dosáhnete pouze s X360 ovladačem. Klávesnice totiž v některých momentech (byť jich není moc) trpí syndromem „ rozvrkočené chobotnice.“

Improvizovaný test osobnosti

Stejně jako filmy od Pixaru se i Mini Ninjas budou líbit všem věkovým skupinám. Dětem kvůli roztomilosti a vizuální přitažlivosti, dospělým zase díky všemožným narážkám. Abyste si však hru užili tak, jak autoři zamýšleli, musíte být naladěni na tu správnou vlnu. Na to existuje jednoduchý test. Mrkněte se na tenhle obrázek a řekněte si sami v duchu, zda vám přijde roztomilý. Pokud ano (a při pohledu na košiškůů jste ze sebe vyhrkli něco jako „ňuňů!“), okamžitě upalujte pro Mini Ninjas do obchodu, protože roztomilejší hru s tak kvalitní hratelností letos už pravděpodobně neseženete. Jestliže jste ale na obrázku viděli jen nějakou divně se pohybující kočku, dejte ruce pryč. Pro suchary prostě ve světě malých ninjů není místo.