Name: Cars
Item: Cars
Rating: 4
Author: Tomáš Krajča

Reklama

Ambice by tu byly. Cars se dokonce snaží být do jisté míry freeformovým zážitkem. Odehrává se na prostoru malého městečka a přilehlého okolí a jen na hráčích je, aby si vždy z právě dostupných úkolů/závodů, rozesetých po celém městě, vybrali svého favorita. Herní systém je tedy navržen dobře, ale stejně to celé nějak nefunguje. Zvlášť pokud kritické oko klesne o úroveň níž a prozkoumá prvky, jež základ systému obklopují a tvoří tak dominantní náplň hry.

Vylomeniny Bleska McQueena

Jestli si v něčem Cars vede dobře, tak je to prezentace a využití filmové licence. Na poměry Wii je grafické zpracování velmi slušné. V hlavním příběhovém módu hra každou událost zahajuje krátkým, ale obvykle vtipným a roztomilým filmečkem. V těchto prostřihových scénách se hráč seznámí s hlavními hrdiny v čele se závodním bourákem Bleskem McQueenem a dozví se víc o jeho kamarádech, soupeřích i motivaci, s jakou vstupuje do nejbližšího úkolu. Protože sám film, přese všechnu svou infantilitu, patřil v minulém roce k tomu lepšímu mezi zábavnými animovanými snímky pro děti, je i hra v tomhle směru velmi dobrá.

Bohužel, tomu, aby si i mladší publikum virtuální ježdění s oblíbenými hrdiny užilo, brání některá, poněkud obtížně pochopitelná, designérská rozhodnutí. Ještě lze například pochopit náplň jednoho z úvodních úkolů, v němž se Blesk snaží posbírat pohlednice, které závan větru rozfoukal po okolí. Je jasné, že cílem tvůrců bylo donutit hráče, aby si projezdil herní svět a zorientoval se v tom, kde se nachází jednotlivá klíčový místa. Problém je v tom, že je tento quest dokonale frustrující. Pohlednic je totiž celkem dvacet, což je samo o sobě velké množství. Jejich hledání navíc sestává z otravného kolotoče bloudění stejnorodou pouští, z padání do strží a nalézání cest, u kterých není na první pohled zřejmé, že se jimi dá jet. Situaci pak nezachrání ani sběr bonusů, které navyšují skóre.

Freeform zábavný i problémový

Už při hledání pohlednic většina hráčů odhalí základní problém velkého světa, který mohou v Cars zkoumat. Dost často totiž není zřejmé, jak vysoko dokáže ještě Blesk vyskočit, či po jak úzké cestě se ještě lze vydat. Zoufale totiž chybí nějaká indikace toho, že tudy cesta opravdu nevede. Marné pokusy někam se vyšplhat, vyskočit nebo přejet, jsou zkrátka velmi frustrující. Na druhou stranu, v pozdějších fázích hry a ve chvíli, kdy už si hráč zapamatuje, co kde leží a běží, je zábavné se v rámci úkolů projíždět volnou krajinou a při závodech poznávat známá místa. Jen škoda, že nelze objevit i nějakou tu vypečenou zkratku. Jednotlivé okruhy jsou totiž přísně lineární a při opuštění jejich nejbližšího okolí se musí Blesk vrátit na cestu během šibeničního limitu tří vteřin. Na nějaké sviňárničky vůči soupeřům tak není při hraní Cars ani pomyšlení.

Hra vůbec působí dojmem, jako by chtěla potenciální zájemce odradit už během prvních dvou hodin hraní. Vedle pohlednicového lovu totiž hráče nutí ještě k jedné zoufale nezáživné a dokonale frustrující minihře. Tractor Tipping je přímo učebnice špatného game designu. Nejenže se hlavní hrdina během stealth mise, spočívající v převracení traktorů, ovládá jinak než v normální hře (a přitom je tohle upravené ovládání neskutečně nešikovné a chaotické), ale ještě k tomu je tu problémová kamera, která kolem něj létá v těch nejnešikovnějších úhlech a je tak prakticky nemožné získat přehled o tom, kde patroluje zlý kombajn Frank či jak moc se blíží strážní světlo.

Hlemýžďovitý Blesk

I když dojde na skutečné závodění, kde je Cars herně asi nejsilnější, nelze si nevšimnout řady nedostatků. Chvilku třeba potrvá, než si hráči zvyknou na ovládání. To využívá buď pouze wiimote nebo kombinace wiimote + nunchak (kde druhá varianta je asi příjemnější), přičemž první, pro Wii typičtější varianta, působí hráči problémy špatným vybalancováním. Hráč drží ovladač v poloze rovnoběžné s televizní obrazovkou, má přitom směrová tlačítka pod levým palcem a zatáčí nakláněním wiimotu. Hlavní problém je však v tom, že do určitého úhlu náklonu wiimotu hra reaguje pomalu - rozvláčně, zatímco po jeho překročení je ovládání až příliš citlivé. Navíc by bylo zcela určitě příjemnější, kdyby k brždění sloužilo tlačítko 1 místo A ve chvíli, kdy se tlačítkem 2 ovládá akcelerace.

Druhý nedostatek pak možná není úplně spravedlivé hře vyčítat. Zaměření na dětské publikum a snadné přístupnosti asi padl za obět dojem rychlosti. Závodní hra by neměla běžet v tak pomalém tempu jako Cars. Blesk McQueen má do elektrického výboje daleko asi jako Ferda Mravenec do přeborníka v sumo a ze hry se tak poněkud vytrácí adrenalinový náboj. Postupem času, hlavně při závodění se schopnějšími soupeři, se situace trochu zlepší, navíc i tratě začnou být delší a komplikovanější. Je však zvláštní, že se k tomuhle hernímu obsahu, který už si zaslouží nadprůměrné hodnocení, musejí hráči prokousat skrz řadu nepříjemně nezáživných úkolů.

Autíčka kouzla zbavená

Tak jako v každé správné závodní hře i v Cars nechybí multiplayer. Jízda ve split-screenu bohužel není nijak zvlášť variabilní. Obyčejný závod by mohlo doplnit mnohem více různých módů. Skutečná nabídka ve hře je sice solidní, ale zábava z ní plynoucí je přeci jenom dosti omezená. Celkově tak vlastně Cars není zač skutečně pochválit. Rozhodně jde o sympaticky přístupnou a audiovizuálně pěknou závodní arkádu. Jenže člověk nemá tendenci příliš odpouštět hře, která ho už během první hodiny rozzuří k nepříčetnosti nedostatky v základním designu.

Verdikt

Zpočátku zoufale frustrující a později jen o něco málo lepší závodní arkáda. Děti může bavit, spíš ale kvůli filmové licenci, než kvůli výjimečným herním kvalitám.