Připojte k telefonu ovladač a máte handheld

Píše se rok 2015 a pokud bychom dnes „odvážně“ tvrdili, že mobilní hry už představují tvrdou konkurenci pro tradiční přenosné konzole neboli handheldy, jen stěží bychom vám prozradili nějaké šokující tajemství. Nejen z toho důvodu, že kapesní konzole už se dnes vzhledem ke svým rozměrům do jen tak ledajaké kapsy ani nevejdou, se v nich daleko častěji u velké většiny z nás nachází mobilní telefon. Čili konkurent, o kterém se prvnímu Game Boyi nebo ještě starším digihrám s jediným titulem v paměti ani nesnilo. Je to naprosto pochopitelné. Bez mobilu se dnes už člověk v podstatě neobejde, tak proč nevyužít všech jeho pohádkových možností – pořídit s ním fotografii na dovolené, natočit domácí video, vyřídit maily, odpovědět na zprávy, přečíst novinky... Jo a občas s ním prý ještě někdo také telefonuje.

HRÁT NA MOBILU = SPOKOJIT SE S KOMPROMISEM

Nedílnou součástí chytrých telefonů jsou ale už hezkou řádku let také hry. A během té doby prodělaly ve zrychlené podobě stejně překotný vývoj z monochromatických elementárních kostrbatých hříček až po současné trojrozměrné pecky, jako před nimi klasické videohry. Ačkoli snaha vecpat co nejvíc zařízení a funkcí do jednoho přístroje může být zčásti chvályhodná, má pochopitelně i svá úskalí. Pokud si vystačíte se základními funkcemi a výbavou, můžete ušetřit a máte neustále při sobě v jediném úhledném balení vše, co potřebujete. Netaháte s sebou další zbytečnosti, nezapomenete doma diktafon nebo nabíječku k MP3 přehrávači. To ovšem neznamená, že by se dalo prohlásit, že mobil ve všech směrech překonává specializovaná zařízení. Právě naopak. Sebelepší telefon se nikdy nevyrovná digitální zrcadlovce nebo třeba videokameře. A přesto s ním lidé fotí i točí. Jednoduše se spokojíte s kompromisem, výhody u vás převáží nad nevýhodami. A stejné je to s hrami.

Stále existují hry, u nichž si při nejlepší vůli nedokáže člověk představit, že by je šlo na mobilu a dotyky ovládat tak pohodlně jako tlačítky.

Jednoznačný hendikep u mobilního telefonu představuje z pohledu videoher absence tlačítek. Kvalitní a pohodlné ovládání je základním předpokladem k tomu, abyste se hrou vůbec začali zabývat a mohla vás pohltit. Dříve či později se tak logicky začnete trápit myšlenkou, jak tento problém obejít. A nejen vy. Hlavu si tím lámou i výrobci mobilů, vývojáři her či producenti herního hardwaru. Jednou z cest při hledání optimálního řešení je navrhovat takové hry, pro které nebude ovládání dotykem nebo pohybem s využitím gyroskopického senzoru omezením. Ve snaze vyrovnat se s jednou překážkou si tak ale autoři postaví do cesty hned několik dalších. Podobná filozofie je totiž nejen velmi náročná na primární design hry a dobrý nápad, ale od samého počátku vývojáře omezuje. Existují totiž stále žánry nebo hry, u nichž si při nejlepší vůli nedokáže člověk představit, že by je šlo na mobilu a dotyky ovládat lépe (nebo alespoň stejně dobře) než klasickým gamepadem, klávesnicí či myší. To na jedné straně znamená, že adventury nebo strategie zažívají na mobilech a tabletech hotovou renesanci, na straně druhé to ale brzdí akční hry nebo závody. Alespoň částečně se tento minus stal zdrojem řady inovativních mobilních titulů, které nám v posledních letech učarovaly. Ale ani ten největší optimista a zastánce mobilního hraní, jakkoli si může zkoušet namlouvat, že vystačí s virtuálními tlačítky, nemůže popřít, že občas pošilhává po skutečné přenosné konzoli.

PŘEKONEJTE PROPAST. NENÍ TAK VELKÁ

Dokud Apple nebo jiný výrobce mobilů nepřemění patent na tlačítko Home kombinované s miniaturním joystickem v realitu, zdá se být vše ztraceno. Nikoli! Naštěstí existuje způsob, jak nevelkou propast mezi mobilními telefony a handheldy definitivně překlenout. Rád bych vám ukázal, že vaši nedůvěru v mobilní hry může pomoci rozptýlit jednoduchý upgrade telefonu a odlišný přístup k nákupu samotných her a jejich hledání. Volbou správného příslušenství a titulů můžete i z telefonu, jakým je třeba klasický iPhone, učinit v podstatě plnohodnotné kapesní herní zařízení. Společnost Apple na podzim 2013 společně s tehdy novým mobilním operačním systémem iOS 7 uvedla technologii iOS Controller neboli MFi Controller, chcete-li. S její pomocí se konečně naplno rozjela výroba oficiálně podporovaných a licencovaných ovladačů k telefonům a tabletům od Applu, které do té doby jen paběrkovaly až živořily. A ačkoli se zatím tato zařízení nepodařilo masově prosadit a nabídka ovladačů i her je v tuto chvíli přeci jen omezenější, než si zřejmě většina fanoušků přála, nápad jako takový prorazil. První krok bývá nejtěžší. Konečně tak můžete začít hrát na telefonu takové hry a takovým způsobem, jak jsme si zvykli na handheldech a konzolích.

i Zdroj: Hrej.cz

Sám jsem měl možnost používat přibližně půl roku ovladač Logitech PowerShell k iPhonu 5, 5s a iPodu touch 5. generace. A musím přiznat, že i přes některé kompromisy splnila periferie mé očekávání a pokud bych o ni nepřišel během krádeže, vozil bych ji s sebou stále. Upřímně proto uvažuji, že se k některému z ovladačů znovu v budoucnu vrátím. A to je také důvodem, proč jsme se rozhodli vám tento kus hardwaru představit. Pokud jde konkrétně o PowerShell od Logitechu, ten byl vůbec jedním z prvních certifikovaných ovladačů a zatím jediným od tohoto respektovaného výrobce. Bohužel. Jako svého druhu prototyp jej totiž trápí některé dětské nemoci. Pozitivní dojmy z ovladače ale rozhodně převažují. Pokud jde o nedostatky, abychom to negativní měli co nejdřív za sebou, zařízení mělo bezprostředně po uvedení trochu přestřelenou cenu. Jeho nevýhodou je ovšem rovněž absence dnes už standardních analogových páček, a tak se svou konstrukcí spíše než na akční hry hodí k arkádovým závodům, plošinovkám, RPG nebo obecně pomalejším titulům. Dáno je to i tím, že křížový ovladač je poměrně utopený v těle přístroje, kvůli čemuž je třeba vyvinout větší tlak na směrová tlačítka. Chce to prostě trochu cviku a zvyku.

LÁSKA NA DRUHÝ POHLED

KDO TO VYRÁBÍ

V nabídce těchto firem najdete MFi ovladače pro iOS.

- Logitech
- Moga
- SteelSeries
- Razer
- Mad Catz

Naproti tomu pochválit lze Logitech za kvalitní a pevnou konstrukci ovladače, který i díky použitým materiálům působí odolným a značkovým dojmem. Na rozdíl od křížového ovladače jsou akční tlačítka i triggery dobře zpracované a příjemně se mačkají. Velkou výhodou PowerShellu je i vestavěná baterie o kapacitě 1500 mAh, která nejenže zabrání tomu, abyste při hraní vysávali energii z telefonu, ale dokáže jej naopak přímo během hraní nebo i v klidovém stavu dobíjet. Ovladač jako takový je proto třeba dobíjet občas separátně. Jakmile iPhone za pomoci Lightning konektoru pevně ukotvíte v těle přístroje, příjemně vás překvapí i skutečnost, že PowerShell s mobilem působí jako skutečný handhled. Design obou nařízení splyne v jeden kus elektroniky velmi elegantně a celý ovladač vám přirozeně padne do ruky - jako by snad byl telefon od samého počátku navržen tak, aby s ovladačem fungoval v symbióze (což je samozřejmě nesmysl). Díky speciálnímu adaptéru navíc není problém připojit libovolná sluchátka, i když tělo ovladače omezí přístup ke sluchátkovému vstupu, a otvor na těle PowerShellu dovoluje samozřejmě používat i fotoaparát. Jak už ale bylo řečeno - smířit se musíte s tím, že se ovladač zdaleka nehodí na všechny hry (na FPS rovnou zapomeňte) a atypický D-pad vyžaduje přinejmenším trochu zvyku. A to ještě diplomaticky řečeno. Důrazně doporučujeme jej před nákupem osahat alespoň v prodejně.

Přirozeně existuje i řada konkurenčních výrobců, kteří nabízí své vlastní iOS ovladače. Pokud se zaměříte nabídku tradičních firem specializujících se na výrobu herních periferií, jako jsou Moga, SteelSeries, Razer nebo Mad Catz, zjistíte, že každá z nich má v portfoliu alespoň jeden takový mobilní gamepad. Některé z nich jsou skladnější, další více připomínají svou konstrukcí i designem klasické moderní konzolové ovladače, některé připojují telefon tak, že zůstává vně ovladače a pak jsou tu samozřejmě takové, které lze připojit také k tabletu. Nabídka není nepřehledně pestrá, ale rozhodně si vyberete. Ovladač bychom tedy měli. Bez samotných her by nám byl ale k ničemu. Podpora MFI ovladačů bohužel stále není samozřejmostí, a tak musíte hledat tituly, které s touto technologií počítají. Není jich málo, nicméně nelze naneštěstí ani tvrdit, že by ji využívala každá hra, která by si to zasloužila, nebo u níž byste to čekali. V okamžiku, kdy je zákazník ochotný zaplatit za telefon 15 tisíc korun a za ovladač k němu třeba další dva tisíce, nastává u většiny spotřebitelů paradoxně k dost nepochopitelnému obratu a začne šetřit na softwaru. Každý z nás určitě někoho takového zná. Za telefon, tablet nebo notebook dá celou výplatu a pak se shání po programech zdarma, hraje jen free-to-play tituly nebo v horším případě vymýšlí, kde co ukrást.

TY NEJLEPŠÍ HRY ZADARMO NESEŽENETE

S tímto přístupem byste i v případě hraní na mobilu tvrdě narazili. Nebo byste přinejmenším značně omezili své možnosti a rozhled. Chce to trochu změnit celkový přístup k nákupu a stahování her. Pokud budete srovnávat hity pro sváteční hráče, jako jsou Angry Birds, Where's My Water?, Cut the Rope a další logické či postřehové hry za pár korun, které tvoří na mobilech tu nejviditelnější skupinu, s lákavou a pestrou nabídkou na Nintendu 3DS a PlayStation Vita, budou pochopitelně mobily v tomto směru působit jako chudí příbuzní. Se vší úctou k nepřeberné nabídce mnohdy velmi chytlavých až revolučních hříček a rychlíků. Vy ale nejspíš chcete trochu něco jiného – výpravné RPG, frenetickou retro akci, strhující simulátor, adrenalinový závod nebo náročnou plošinovku. A i takové hry na mobilech existují. Dokonce mnohdy až překvapivě kvalitní. Jenže se ve srovnání s free-to-play legráckami a globálními hity za symbolické euro či dvě zdaleka tak často neobjevují v žebříčcích nejstahovanějších titulů. K velké škodě většiny hráčů. Pakliže jste totiž ochotní sáhnout hlouběji do kapsy (a to by s ohledem na ostatní vynaložené prostředky neměl být problém), můžete narazit na poklady, které už bez obav snesou srovnání s hrami pro specializované handheldy. A přitom stále mohou stát zlomek jejich ceny. Musíte ale umět hledat - na odborných portálech, v tématických článcích i zvláštních aplikacích věnujících se hrám s podporou technologie iOS Controller, viz box.

Vývojáři mobilních her se v posledních letech pořádně činí a ti, kteří vzali na vědomí existenci mobilních gamepadů, zpravidla patří do stejné skupiny, o kterou by se měli hardcore hráči smobilem v ruce zajímat především. Lze totiž předpokládat, že studio, které si dá záležet na ovládání a podporuje specializovaný herní hardware, má v nabídce rovněž náročnější typy her, které dovedou možnosti ovladače vytěžit na maximum a náruživého hráče patřičně uspokojit. Koneckonců naštvané pátky létající z praku nebo krokodýla koupajícího se ve vaně můžete stejně mnohem snáze ovládat na displeji. Nám jde o skutečné velké hry s velkým H. Tituly, které podporují tuto technologii, už dnes najdete také v portfoliu českých studií Madfinger Games, Craneballs Studios nebo inDev Brain. Zahrát si na mobilu s gamepadem můžete prostě leccos. Konverze kultovních her z konzolí a počítačů i původní a originální mobilní tituly, které se snaží napodobit úspěch svých větších vzorů. Chcete bojovku? Zahrajte si The King of Fighters. Chcete hokej? Sáhněte po NHL 2K. Chcete létat a válčit ve vesmíru? Jsou tu Galaxy on Fire 2 nebo Radiant. Milovníky klasických arkád zase potěší R-Type, Metal Slug nebo Pac-Man. Kdo holduje RPG, může zvolit Star Wars: KotOR, Final Fantasy, Ravensword či The Bard’s Tale. Komu na mobilu chybí auta, určitě vezme zavděk mírnou simulací v podobě Real Racing 3, arkádou Asphalt 8: Airborne nebo klonem Mario Kart jménem Sonic & All-Stars Racing Transformed. Z plošinovek nechybí Limbo nebo Sonic. A tak bychom mohli pokračovat: Oddworld, Call of Duty, BioShock, Prince of Persia, GTA: San Andreas, Republique, Worms a tak dále a tak dále. Klenotem v této bohaté nabídce je pak pohádkové akční RPG Oceanhorn: Monster of Uncharted Seas mohutně inspirované designem i podobou klasických titulů ze ságy The Legend of Zelda. Znovu ale platí, že jen minimum z nich pořídíte zdarma. Kvalita něco stojí.

NENÍ TO LEPŠÍ, JE TO PROSTĚ ALTERNATIVA

Nechceme tvrdit, že se nákupem herního ovladače z iPhonu rázem jako zázrakem vyklube plnohodnotná kapesní konzole bez jediného kompromisu. Nebo snad dokonce, že byste si jen proto neměli klasický handheld kupovat. Tradiční přenosné konzole jsou možná ohroženým druhem, ale na vyhynutí ještě snad nejsou a stále mají i oproti tandemu mobil-ovladač řadu nesporných předností. Je to jen jedna z alternativ a způsobů, jak přenést mobilní hraní na vyšší úroveň - přičemž vedle nákladů na samotný telefon už vás tato operace nebude stát zase tak moc. K tomu, abyste si užili mobilní hry na maximum však nemusíte nutně změnit telefon, ale rozhodně musíte změnit své uvažování a přístup k mobilním hrám. Nintendo 2DS můžete mít v kapse už za tři tisíce. Přidejte ještě dvě tisícovky a máte PlayStation Vita. Jen za samotný MFi ovladač zaplatíte přibližně dva tisíce roku. Za nový iPhone pak nedáte méně než 10 tisíc korun, ve skutečnosti spíš více. Jednoduchou matematikou tohle není nic pro vás. A jen kvůli tomu, že nějaké gamepady pro iPhone a další telefony existují, rozhodně neříkáme, že byste místo hendheldu měli koupit ten nejdražší telefon.

i Zdroj: Hrej.cz

Jestliže už ale nějaký takový mobil máte v kapse a víte, že k němu existuje příslušenství v podobě herních periferií, rozhodně se o ně zkuste zajímat. Vynaložené úsilí a peníze investované do ovladače se vám mohou vrátit v tom, jak se změní vaše vnímání mobilních her a jejich prožitek. A to nemluvím o tom, že pokud budete jen trochu ochotní zaplatit za ty nejlepší mobilní hry v podstatě směšné peníze naprosto nesrovnatelné s běžnými cenami velkých titulů, můžete si připočíst k dobru, že nějakou tu korunku nakonec ušetříte alespoň za software. A ten nikdy na handheldech nepatřil zrovna k nejlevnějším.