Prince of Persia Článek Prince ve 24 fps

Prince ve 24 fps

Václav Rybář

Václav Rybář

11. 12. 2008 23:00 12
Reklama

Po odfláknutém Maxu Payneovi bude zas několik měsíců v herním táboře sousloví "filmová adaptace" vnímáno jako nadávka, ale čas hojí všechny rány a pokud si hollywoodští producenti něco uvědomili tak zejména fakt, že publikum rádo zapomíná a ještě radši doufá. Smeťte ze stolu všechny neúspěchy, za humny jsou další pokusy o sňatek herního a filmového světa. A nejlepší partií je právě Prince of Persia.

Ne že by snad neexistovaly další relativně nadějné projekty, ale Gears of War Lena Wisemana je teprve v přípravné fázi, Bioshock se teprve "rýsuje" a na Onimushu pod taktovkou Christopha Ganse (režisér filmového Silent Hillu) padá prach kvůli nedostatku peněz. Prince se oproti tomu už dávno natáčí a i když se do kin chystá až v květnu 2010, mohl by to být právě on, kdo vyvede filmové adaptace herních pecek na výsluní diváckého zájmu. Jedna vlaštovka samozřejmě jaro nedělá, ale nějak se začít musí. Po těch patnácti letech marných pokusů už bychom si konečně zasloužili něco opravdu, ale opravdu úspěšného. A ať mi nikdo netvrdí, že to nejde. Jerry Bruckheimer vydělal miliardy na trilogii, která se nechala inspirovat atrakcí v zábavním parku.

Určitě není náhodou, že právě producent Pirátů z Karibiku projevil o Prince zájem. Pod hlavičkou studia Disney už v roce 2004 přemlouval Jordana Mechnera (autora úplně prvního Prince a dosavadního majitele celé licence), aby mu práva prodal. Že prý udělá z herního prince opravdovou legendu. Tři filmy čerpající z nové herní trilogie (Sands of Time, Two Thrones, Warrior Within), obří rozpočty a hlavně detailní konzultace a právo veta. Mechner v té době spekuloval o animovaném celovečeráku, ale nakonec se nechal přemluvit. Bruckheimer potřeboval na úspěch Pirátů nějak navázat, přičemž vycítil, že už herní publikum vyrostlo do podoby, kdy zvládne "nakopnout" zájem o Prince ještě v době natáčení. Byl to zatraceně dobrý plán, posílený i tehdejšími zmínkami o přípravách zbrusu nového herního Prince.

Do další preprodukce asi nemá cenu moc rýpat, pokud nechcete zbytečně přijít o iluze. Mechner dodal koncem roku 2005 základní premisu, kterou poté přepisovalo hned několik scenáristů. I duchovní otec herní série později radši dodal, že si filmový Princ beze to nejlepší ze hry, aby odvyprávěl nový a vzrušující příběh. Rozborem podobných PR řečiček se dostaneme k tomu, že budeme rádi, když Princ bude vědět, jak se vlastně jmenuje. A to rozhodně ví. Zatímco ve hrách nikdy jméno neměl, teď je z něj Dastan, což je perský výraz pro vykuka. To už si najděte v českém slovníku. Zveřejněné detaily zápletky naznačují, že děj vychází ze Sands of Time: Dastan je perský princ, který musí zachránit princeznu Taminu ze zajetí vezíra Nizama. Ten má zájem nejen o vládu nad královstvím, ale vlastně i celým světem. K tomu se náramně hodí dárek od nejuctívanějších bohů, který umí obracet čas. Už jste to někde slyšeli? Předčasně se ale neradujte, v případě úspěchu a dalších filmů je prý mizivá šance, že by se děj ubíral stejným směrem jako předloha. Filmový Princ má být víceméně romantika pro celou rodinu. Nějaké to běhání po hradbách, akce v mezích slušného chování, roztomilé hlášky, nešikovný sidekick a ksichtící se záporák. A pokud temné alterego tak pouze v jemných náznacích. Masakr z dalších dvou herních dílů nás nečeká ani omylem.

Snaha o rodinný koncept ve stylu Pirátů je ostatně patrná i z budování štábu. Původně se spekulovalo o Michaelu Bayovi, ale ten by se druhých Transformerů nevzdal ani za zlaté prase. Což byla škoda, protože by zajistil velkolepost i kvalitní akční scény a svižné tempo. Posléze ohlášený a potvrzený Mike Newell je z úplně jiného těsta. Režisér čtvrtého Harryho Pottera ví jak na publikum, co dalo padesát dolarů za rodinné vstupné, láká ho romantika a exotika princovského dobrodružství, ale těžko říct, jak silný bude v akčních scénách a obecně v blockbusterovém řemesle. V tomto ohledu patří jeho Potter k nejslabším a zamilované drama Láska za časů cholery natočil s donebevolající unylostí Dušana Kleina. Ne, to vážně není pochvala. Snad jen ten Potter ve filmografii vysvětluje, proč ho Bruckheimer vzal pod svoje křídla. Obecně je o něm známo, že si své režiséry hlídá (=mučí je, předělává po nich záběry a neváhá je na hodinu vyrazit, aby je pak zase vzal zpátky). V rozhovorech s Newellem ale těžko hledat útěchu. Scénář Prince přirovnává k uplakaným dialogovým filmům, zasněně mluví o Maroku a přiznává, že herní předlohu hrál jeho asistent, který mu o ní všechno důležité pověděl. To zní celkem povědomě. Vzpomínáte si jak něco podobného tvrdili autoři Hitmana?

Potlesk předem nesklidí ani herecké obsazení. Jakeu Gyllenhaalovi jsme se sice smáli jen do prvních fotek (pět kilo svalů je na něm vidět), ale jeho jméno ani po filmech jako Mariňák nebo Zodiac nezní tak ostře, jak by si možná fanoušci přáli. Neplýtvalo se ani ve vedlejších rolích - Gemma Arterton (ta méně výrazná bondgirl z Quantum of Solace) jako princezna, Alfred Molina (Dr. Octopuss z druhého Spider-Mana) jako princův rádce a Ben Kingsley (od Oscarů až k největším béčkům) jako vezír. Vypadá to jako parta poskládaná na poslední chvíli a někdo by snad mohl podezírat Bruckheimera ze snahy potopit tuhle sérii ještě před první klapkou, ale stačí se podívat na první Piráty a uvidíte, že tenhle systém se už několikrát vyplatil. Neznámý britský utřinos Orlando Bloom, rozkoukavající se hvězdička Keira Knightley odtamtéž a do té doby spíš skromný Johnny Depp. Dohromady stáli třetinu toho, co Arnold Schwarzenegger a hned napoprvé vydělali moře peněz. To že pak Depp za další dva díly inkasoval skoro 100 milionů dolarů je věc jiná. Na podobné peníze by mohl Gyllenhaal pomýšlet až ve chvíli, kdy by se tržby prvního Prince šplhaly někam k miliardě celosvětově (to se v posledních letech daří snad jen filmům o Harry Potterovi a Temnému rytířovi).

To však neznamená, že by Disney na Princovi nějak šetřil. Rozpočet se odhaduje někde kolem 200 milionů dolarů, což by v žánru herních adaptací s přehledem stačilo na pár rekordů. Přes optimismus z prvních reportáží a obrázků to ale vypadá, že věrné herní adaptace se dočkáme těžko. Co takhle dobrého filmu? Jakkoliv mám výhrady vůči volbě režiséra, má Prince of Persia rozhodně zaděláno na to, aby se stal jedním z nejdůležitějších filmů roku 2010. A čeho se Bruckheimer v poslední době dotknul, to se měnilo ve zlato (kromě úspěšných filmů stojí i za televizní sérií CSI). Když člověk slyší o tom, že každá cihla královského paláce byla skutečná a že na postprodukci je vyhrazen celý rok, začne si uvědomovat, že se ještě dá spousta věcí vypilovat. A určitě jsou tu i tajné trumfy, vždyť choreografii akčních scén dělal parkourový šéf David Belle a proháněl po place kluky zodpovědné za tohle (link). O klasickou herní akrobacii tedy nemusíte mít strach, stejně jako o fakt, že o tomhle filmu si za rok přečte úplně každý, bez ohledu na to, zda někdy slyšel o předloze. Právě marketingová masáž by ve výsledku mohla žánru prospět nejvíce. Bez ohledu na to, jestli to nakonec dopadne dobře nebo špatně, alespoň se o tom bude mluvit. A to vydláždí cestu dalším adaptacím, které se postupně přesouvají z oblasti předem proklínaných béček do segmentu velkých událostí. Ať už si myslíte o herních filmech cokoliv, jestli jste jim někdy chtěli držet palce, teď je ten správný čas.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama