Mafia II - první dojmy

Bez dvou dnů osm let, přesně takový bude odstup druhého dílu příběhové akce Mafia od svého předchůdce, který doslova dobyl herní svět. Měli jsme tu čest, že jsme si v redakci mohli vyzkoušet hratelnou preview verzi, v níž tvůrci odemknuli čtyři kapitoly, z nichž jedna bude k dispozici všem zájemcům ve stažitelné demoverzi zhruba za deset dní. Ač předpokládám, že valná většina čtenářů si už o Mafii přečetla v některém z našich předcházejících preview, je nutno učinit základnímu zpravodajství zadost. Příběh druhého dílu se odehrává ve městě Empire Bay, které lze přirovnat ke zmenšenině New Yorku, na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Hlavní postava nese jméno Vito Scaletta, který se právě vrátil po postřelení z války a jehož jižanský přízvuk jasně ukazuje, že mu v žilách tepe horká krev. Hned na nádraží na něj přitom čeká jeho odvěký přítel Joe, s nímž si během příběhu Mafie prožijeme vše dobré i zlé a který najde způsob, jak Vita dostat k rodině i jak jej zbavit nutnosti vrátit se zpět na frontu.

Home, sweet home

Pokud byste mne ve tři v noci vzbudili a zeptali se, co mne na preview verzi druhé Mafie nejvíce uchvátilo, možná bych vás počastoval několika peprnými výrazy za vzbuzení, ale odpověď by jasně zněla atmosféra městského života. Hned po nastoupení do vozu, kdy vás Joe odváží do jednoho pochybného podniku k posezení nad sklenkou lahodného moku, se můžete doslova kochat životem okolo. Zasněžené Empire Bay vypadá jednoduše skvostně, ale nejde pouze o grafiku, nýbrž o cit pro detail. Všudypřítomné protiválečné plakáty, řádně teplé oblečení kolemjdoucích, sněhové čapky na autech, ale i třeba pára stoupající se z kanálů dokazující, že venku bude opravdu hodně pod nulou, to vše jsou jen drobné střípky k dokreslení atmosféry zimního města, jehož obyvatele trápí světová válka. Z rádia se linoucí dobové hitovky občas doplní zpravodajství o aktuálním postupu spojenců nebo třeba reklama s podtextem náboru vojáků, zkrátka Spojené státy na konci první poloviny čtyřicátých let jako vyšité. Po skleničce s Joem následuje přesun domů, kde na Vita čeká matka se sestrou. Průchod živoucí ulicí, kde spousta lidí Vita poznává a zdraví, ostatní si buď povídají nebo zahřívají ruce u ohně, tu z okna vyletí květináč v rámci typické hádky italské domácnosti a nad hlavou přeletí bombardér, zatímco se z nebes stále snáší další a další sněhová pokrývka za znění Let it snow Franka Sinatry. Jakkoli může kdokoli namítat, že se jedná o naskriptované situace, feeling návratu zpět domů díky nim naskočí prakticky okamžitě a nezbývá než si ho patřičně užít…

Domácí večeře s modlitbou před, povídání o věcech, co se staly a nestaly, a následné zapadnutí do vlastní postele, jež na Vita čekala pěkných pár let. Během toho, ale i dalšího pokračování děje, si nešlo nevšimnout další skvělé vlastnosti druhé Mafie. Je totiž až neskutečně ukecaná, ať už si Vito povídá s někým z okolních postav nebo třeba Joe vypravuje při jízdě autem vtipy, vše se snaží vypravovat příběh a přinést hráči více a více detailů o jednotlivých postavách. V některých momentech jsem se dokonce přistihl, že mne mrzelo, že prostřihová scéna s dialogem už skončila, a to jsem díky nenavazujícím preview kapitolám nemohl do příběhu ani pořádně proniknout! Nevím, jestli za to může naprosto perfektní dabing (preview verze byla v angličtině, jak na tom bude lokalizace můžeme pouze odhadovat podle zveřejněných videí), nebo zda mne zasáhla prezentace druhé Mafie coby určité formy interaktivního filmu, jisté je jedno – dabing a dialogy jsou zkrátka super, o tom žádná.

Potřebuji peníze, značka: spěchá

Jakmile si Vito užije domácí postele, zmerčí ráno před domem hádku jeho sestry s místním lichvářem. Ideální situace pro tutoriál představující pěstní souboje, takto přeci nikdo se sestrou mluvit nebude! Ovládání na kombu klávesnice myš padne do ruky prakticky okamžitě, vše působí až neskutečně intuitivně, k úhybnému manévru slouží mezerník, zatímco myšítka se podělí o zbytek pěstních úderů. Ze souboje však vyplyne další skutečnost, a to nutnost sehnat peníze, mraky peněz, a to setsakra rychle. Nezbývá než opět vyjet za kamarádem Joem, který za dobu, co byl Vito za oceánem, posbíral hromady kontaktů a vydělal solidní balík peněz. Dostane tak Vita mezi sortu lidí, kteří jsou ochotni za riskantní práci zaplatit balíky, balíky peněz… Následují další tutoriály, jízdu autem si osvojí během minutky snad každý, kdo si troufá, může v nastavení prohodit arkádu za simulaci, kdy je krásně cítit váha vozu a jeho ovládání vyžaduje daleko více jezdeckého umu. Tím se oslím můstkem dostáváme i k parádnímu modelu poškození, kdy se prakticky každá část kapoty může poškrábat, promáčknout, odletět… Následující tutoriály předvedou třeba minihru určenou pro krádeže aut, kdy je nutné ovládat šperhák a vysunout všechny západky, anebo naučí využívat střelné zbraně. V soubojích využívané krytí za předměty působí velmi uvěřitelně a použitelně, a ačkoli se nejedná o žádnou novinku, přestřelky díky tomu dostávají hlubší rozměr a nádech taktiky. Na druhou stranu – všudypřítomný radar ukazující polohu nepřátel snižuje obtížnost, při jeho sledování se vám prakticky nikdy nemůže dostat protivník do zad, což je škoda.

Po úvodní kapitole, v níž se seznámíme s Vitem, Joem a městem, nám preview verze nabídla ještě další tři z dalšího průběhu hry. A jak se dalo předpokládat, jedná se o mise, z nichž na internetu koluje nejvíce videí, tvůrci si zkrátka drží příběh pěkně pod pokličkou a nechtějí vypustit do světa více, než je nutné. Vyzkoušeli jsme si tak střelbu z MG42 a následnou přestřelku v lihovaru, dále pak stealth misi s následnou přestřelkou na místních jatkách a závěrem jsme vyhodili do povětří místnost v hotelu, abychom poté dočistili zbytek přeživších v následující přestřelce. Jakkoli se však může náplň úrovní zdát stereotypní, neboť prakticky vždy končí přestřelkou nebo honičkou, nemyslím si, že bychom se stereotypu dočkali, a to díky příběhové linii. Posun v příběhu přinesl také posun v životě města, ledy roztály a promrzlé Empire Bay se probudilo do krásných jarně letních dnů, což s sebou přineslo i další změny, třebas v oblečení kolemjdoucích. Změny se dočkal i vozový park, o hudbě v rádiu nemluvě. Vůbec pohyb po městě je opravdu baladou pro oči, nestane-li se něco nestandardního, působí opravdu perfektně. Logické uspořádání jednotlivých čtvrtí, nadzemka, všudypřítomné policejní hlídky, … Jejich buzerace mi proti jedničce působila na rozumnější úrovni, jakmile se vám ale dostanou do zad, lze je buď uplatit, anebo navštívit speciální podnik, v němž vám za poplatek vymění značku, přestříkají lak, apod.

Mouchy hodné odladění

Na druhou stranu, preview verze ukázala i některé drobné nedostatky, které se snad před vydáním finální verze ještě stihnou opravit. V jedné misi jsme s Joem například odváželi raněného k doktorovi, super, paráda, zběsilá projížďka ulicemi města s hromadou policajtů v zádech. Jenže zatímco nám za vozem blikala modrá světla, Joe pohodlně seděl s raněným na zadní sedačce a vůbec mu nevadilo, že mu kulka prostřelila okno za hlavou. Pouze kibicoval, ať jedeme rychleji, ale nevytáhl kvér a nepomohl mi s otravnými strážci zákona. Podobné nesrovnalosti přijdou i třeba po potyčce na ulici, kdy někoho umlátíte do bezvědomí – lidé se zastaví, podiví se, ale poté zakroutí hlavou a odejdou, jako by se nic nedělo. Dále mne zarazila až moc velká jednoduchost při přestřelkách, během čtyř misí jsem zemřel všehovšudy jednou, a to jsem chtěl vyzkoušet souboj bez krytí. Jako rušivý element na mne pak působila pauza během prohlížení mapy, osobně bych mnohem víc ocenil detailní mapu v menu a real-time mapu během hry, to už je ale otázka názoru.

O celkové délce hry lze pouze spekulovat, čtyři kapitoly mi utekly jako voda, čítač herní doby se ale zastavil na úctyhodných pěti hodinách. Pravda, občas se člověk kochal krajinou nebo zkoušel, co se stane, když…, ale poslední, desátá kapitola ukazovala herní progres na 42%, což by naznačovalo minimálně dvě desítky kapitol. Každopádně celkový dojem, jež preview verze zanechala, se dá považovat za více než optimistický. Pravda, má a pravděpodobně i bude mít své drobné mouchy, ale úchvatné město, skvělý dabing, parádní atmosféra z přelomu čtyřicátých a padesátých let, pocit volnosti a – hlavně, doufejme – příběh, to budou hlavní devizy plné verze Mafie 2, které se dočkáme již za měsíc. Těšíte se? Já po dokončení preview verze snad ještě víc než kdy předtím. Konec léta bude ve znamení druhé Mafie, to už je nyní více než jasné…