Halo: Combat Evolved Článek Marathon

Marathon

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

19. 2. 2009 23:39
Reklama

Výstražné červené majáky blikají jako o život. Loď se otřásá pod nepřátelskou palbou. Na všech terminálech začínají naskakovat podivné znaky a koridory se začínají plnit vyděšenými členy posádky. Propuká panika a všichni se snaží dostat k transportním modulům. Lidský had se táhne úzkými koridory a rychle postupuje k obrovským vratům hangáru. Ty se však začínají otevírat a hrne se z nich mohutná stěna dýmu. Všichni se v tu ránu zastaví a ani nedutají. Vědí, že za okamžik už nebude kam utíkat. Najednou z mlhy začnou vylétávat laserové paprsky a… během chvilky je utišen všechen křik. Je čas. Je čas pozvednout zbraně a ukázat rase Pfhor, že si měla svou invazi pořádně rozmyslet.

Hry pro pamětníky

Série her Marathon je významnou trilogií, o níž jste určitě slyšeli, pokud jste v devadesátých letech minulého století, byť jen kousíčkem nehtu, zavadili o počítač značky MacIntosh. První díl se objevil v roce 1994 a jednalo se o částečnou odpověď MACistů na megaúspěšný Doom. Samozřejmě šlo o first-person střílečku, v níž hrál hodně podstatnou roli příběh – jeho úplný začátek si můžete přečíst výše. Hráč se pohyboval po vesmírné lodi Marathon a v první polovině hry se snažil jednak prostřílet skrze hordy mimozemšťanů, jednak získat co nejvíce informací o příběhovém pozadí z počítačových terminálů. V druhé polovině posléze bojoval proti umělé inteligenci Durandalu (jenž byl vytvořen lidmi), která si uvědomila sebe sama a snažila se, v rámci vyšších cílů, překazit hráčovu snahu o varování Země před nepřátelskou invazí.  Ve druhém díle se hráč naopak ve službách Durandalu vydává na výpravu vstříc planetě rasy Pfhor, aby jim pořádně nakopal zadky (což se mu nakonec s přispěním exploze kompletně celého slunečního systému podaří). O příběhu třetího dílu se dodnes vedou spory, protože existuje mnoho výkladů, jak ho chápat. Jisté však je, že se v něm hodně operuje s časovými skoky a že vše nakonec dobře dopadne.

Marathon
i Zdroj: Hrej.cz

Za trilogií stála tehdy ještě výhradně jablíčková firma Bungie, pro kterou to byla zároveň vstupenka mezi zavedené stálice herního byznysu. Vytvořila se kolem ní sice skromnější, o to více však aktivní skupina nadšenců, která dokonce skrze BBSka vydávala pravidelná novinková shrnutí „Co se právě děje v Bungie.“ Když byly v roce 1999, rok předtím, než bylo Bungie pohlceno Microsoftem, uvolněny zdrojové kódy k Marathonu, fanoušci se okamžitě pustili do vytváření vlastních úrovní, kompletních předělávek původní hry (freewarový remake prvního i druhého Marathonu si můžete stáhnout z Hrej) a postarali se o to, že odkaz trojice vlastně celkem průměrných stříleček žije i dnes, patnáct let po vydání prvního dílu. Je tu však ještě jeden důvod, proč by se na Marathon rozhodně nemělo zapomínat – jedná se o duchovního předchůdce hyperúspěšné značky Halo.

Evoluce v mezích revoluce

Odkazů se dá najít celá řada – Marathon byl například vůbec první hrou, v níž s vámi bok po boku bojovali počítačem řízení pomocníci. Ti sice vydrželi asi tak jeden zásah a spíše než nějakou pomocí v boji byli vítaným zdrojem nábojů a všeobecného veselí díky svým sebevražedným sklonům, ale na rok 1994 to znamenalo revoluci. Navíc bylo díky tomu možné uvést na scénu další prvek známý z Halo – kooperativní kampaň. V té spojili síly dohromady dva hráči a navzájem si pomáhali v řešení zapeklitých situací, které se zpřístupnily jenom při kooperaci. Z hlavního hrdiny Marathonu hodně opisoval samotný Master Chief. Vtělili jste se totiž do kůže geneticky vylepšeného kyborga ve speciálním brnění, který byl na každé vesmírné lodi pouze v jednom exempláři. V postupu vám pomáhala lodní umělá inteligence Leela, která s vámi komunikovala prostřednictvím textového vstupu na terminálech. Ne jako Cortana, kterou měl Master Chief pěkně u sebe na malinkém čipu.

Marathon
i Zdroj: Hrej.cz

Marathon, kromě své chytlavé hlavní kampaně, vynikal rovněž v multiplayeru, kde nabízel obrovské množství inovativních módů, které se s úspěchem hrají dodnes. Název Kill the Man With the Ball sice mluví za vše, ale dlužno podotknout, že právě z něj vznikl dnešní Oddball, použitý kde jinde než v Halo hrách. V King of the Hill se soupeřilo o území a kdo na daném místě vydržel nejdéle naživu, byl náležitě ohodnocen pořádnou náloží bodů. Opět se jedná o mód, který později našel využití v Halo. A byla by škoda nezmínit ještě mód Tag, jednoduchou hru na babu, v níž se místo obyčejného plácnutí uplatní spíše pořádná dávka z paprskometu. Vyhrává ten, kdo vydrží co nejdéle unikat. I zde si brala firma Bungie inspiraci pro Halo, pouze pravidla obrátila o sto osmdesát stupňů, a vznikl z toho Juggernaut. Velikým přínosem pak bylo vůbec první použití reálně fungující snížené gravitace v některých částech, zahrnutí kyslíkového přístroje (ne, nemohli jste jen tak poletovat ve vakuu) a hlavně vytvoření zcela unikátních map pro již zmíněný multiplayer. Ty nebyly pouze lehce upravenými mapami z příběhové kampaně (jak bylo „dobrým“ zvykem ještě drahně let poté), ale zcela novými úrovněmi, které nabízely mnohem větší variabilitu než koridorově svázané úzké chodby vesmírné lodi.

Bungie jumping 

Existují samozřejmě i prvky, které naštěstí zůstaly pouze v Marathonu a do Halo si cestu nenašly. Předně je dobře, že autoři vymysleli pro Halo velmi jednoduché názvosloví (Covenant, Flood, Master Chief) a krkolomné strčprstskrzkrky z Marathonu vyhodili do koše, odvezli na skládku, zrecyklovali a pak znovu vyhodili. Kromě samotného názvu a pojmenování tří hlavních umělých inteligencí (Leela, Durandal, Tycho) se kolem vás budou míhat jména jako F'lickta, Lh'owon, S'pht'Kr, Jjaro, W'rkncacnter a mnohé další šílenosti. Člověku to prostě nedá a představí si zaměstnance Bungie, jak ťukají do klávesnice s páskou přes oči a výsledné výtvory posléze za hurónského smíchu používají i ve hře.

Když se v roce 2000 uskutečnila transakce, při níž Microsoft kompletně pohltil Bungie (a zaúkoloval ho vytvářením prvního Halo), získal k tomu i práva na sérii Marathon. Nepředpokládalo se, že by jich někdy aktivně využíval – přesto jsme se dočkali reedice druhého dílu na Xbox Live Arcade. Všeobecně se však má za to, že série už je dávno mrtvá a to nejen proto, že příběh je prakticky uzavřený, ale hlavně kvůli konkurenci právě v Halo. Přesto však nemusí být všem dnům konec. Bungie při svém nedávném osamostatnění totiž opět získali veškerá práva na Marathon (dokonce si je prý konkrétně vyžádali), takže případný čtvrtý díl nebo nějaká pěkná strategie z univerza Marathonu není úplně nereálnou záležitostí.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama