Transformers: War for Cybertron Článek Návštěvy z filmového plátna

Návštěvy z filmového plátna

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

22. 7. 2010 22:24 2
Reklama

Svátek všech filmových nadšenců, festival v Karlových Varech, je sice už za námi. Běžná kina ale stále praskají ve švech, protože se nacházíme přesně v polovině letní blockbusterové sezóny. A-Team, nový Harry Potter, Prince of Persia, nový Shrek, Iron Man 2, Predátoři a spousta dalších. To by v tom byl čert, abyste si alespoň jeden z nich nevybrali. A divné by také bylo, aby se filmová studia nepokusila vydělat vedle příjmů ze vstupenek i spoustu dalších peněz na herních adaptacích. Odhlédněme ale teď alespoň na chvíli od toho, jakou mají herní adaptace filmů pověst, a podívejme se na čtveřici odvážných, která soupeří o vaši přízeň na našem trhu za několik posledních týdnů.

Iron Man 2

(X360 (testováno), DS, PS3, PSP, Wii)

A hned na úvod si pro jistotu odbudeme ten nejméně kvalitní titul. Hra Iron Man 2 by totiž mohla sloužit jako učebnicový příklad toho, jak vypadá narychlo splácaná ohavnost, sloužící k pouhému parazitování na jinak výtečné značce. Začněme třeba u příběhu, který se sice v některých momentech drží filmové (respektive komiksové) předlohy, ale většinou se ocitá pouze v roli nevinného rukojmí při sadomasochistických hrátkách tvůrců hry. Grafika je naprosto odpudivá, i ta sebehorší hra na PS2 je vedle ní umělecké dílo. Navíc obsahuje tak obrovskou spoustu chyb, jako třeba problikávajících textur či rovnou úplně neviditelných postav, že je to až k breku. Korunu tomu všemu neštěstí nasazuje animace (otřesná) a hlavně ovládání. Vzhledem k tomu, že jde o klasickou mlátičku, kterých jsme tu měli i za několik posledních měsíců skutečně mraky, tak by autoři mohli odkoukat, že by si klidně vystačili s dvěma čudlíky, jedním pro útok, druhým pro kryt. Ale to oni ne. S ovladačem tak musíte dělat nejrůznější krkolomné kejkle a samotnému Iron Manovi se dokonce občas chce a občas nechce poslouchat vaše povely. Asi si i on uvědomil v jaké že, s odpuštěním, sračce se to ocitnul.

Hodnocení Hrej!: 1/10

Transformers: War for Cybertron

(X360 (testováno), DS, PC, PS3, Wii)

Zahrnutí hry na motivy Transformers do tohoto výběru se leckomu může zdát přinejmenším sporné, nicméně byť jde o řadu hraček, tak většina lidí u nás je má zafixované až s příchodem stejnojmenného filmu. Po nezbytných formalitách ale nezbývá než konstatovat, že ani hře War for Cybertron se nepovedlo dosáhnout na absolutní hodnocení. Dojem z ní je však mnohonásobně lepší, než u výše popsané příšernosti. Fanoušky zřejmě nadchne, že se poprvé v historii budou moci podívat i na domovskou planetu Autobotů a Decepticonů ještě předtím, než ji zničily nekonečné války obou znesvářených stran. Hra samotná je pak poměrně tupá střílečka, ve které procházíte spolu s několika robotickými podruhy přes spoustu úzkých chodeb, bojujete s nepřáteli a sem tam se transformujete do podoby tanku, abyste si prostříleli cestu ze složité šlamastyky. Docela příjemné však je, že velká spousta hráčů si oblíbila multiplayerové zápolení, tudíž pokud si čirou náhodou Transformers: War for Cybertron pořídíte a příběhová kampaň (je mimochodem za obě strany, což je pozitivní) vás moc nenadchne, mohl by být právě multiplayer místem, kde strávíte několik příjemných hodin. A to se počítá.

Hodnocení Hrej!: 6/10

Shrek: Forever After

(X360 (testováno), PS3, DS, Wii)

Zatím se zdá, že s každým dalším titulem kvalita jen a jen stoupá. Nejnovější herní Shrek totiž vůbec není špatná plošinovka, která neurazí jak zaryté příznivce tohoto žánru, tak obdivovatele zeleného zlobra. Velmi kladně je nutno hodnotit to, že do hry snadno vniknete a díky tomu, že hned od začátku máte k dispozici všechny čtyři hlavní postavy celé série (Shrek, Fiona, Oslík a Kocour v botách), mezi kterými si můžete libovolně přepínat, není nutné čekat několik hodin, než se hra milostivě uráčí a danou postavu vám na pět minut odemkne. Mladším hráčům bude jistě vyhovovat velmi příjemně nastavená laťka obtížnosti, díky které nehrozí, že byste na nějakém místě strávili více času, než je nutné. Pouze je třeba počítat s tím, že v některých situacích je třeba umět anglicky, abyste pochopili, co se od vás vůbec chce. Ideální situace pro zapálenou hráčskou rodinu, která se vždycky sejde celá u televize, horší pro malého caparta, který hraje sám ve svém pokoji. Grafika neurazí (byť není úplně špičková), zvuky jsou dokonce výborné, hra vám docela dlouho vydrží, obsahuje i multiplayer až pro čtyři hráče. Takhle se mají dělat hry na motivy filmů!

Hodnocení Hrej!: 7/10

Toy Story 3

(PC (testováno), DS, PS3, PSP, Wii, X360)

Mezi herní a filmovou adaptací třetího dílu série Toy Story existuje fundamentální rozdíl. Zatímco film si užijí jak mladší ročníky, kterým se bude líbit humor ve stylu „někdo někam jde a srandovně při tom upadne“, tak dospělí, kterým trojka zabrnká na nostalgickou strunu, hra je výhradně dětskou záležitostí. Ani to ale není úplně přesné, protože pokud se hra na první i druhý pohled tváří, že by se nejlépe vyjímala v rukou sedmiletého děcka, ale i třikrát starší člověk má problém dostat se přes první úroveň, tak je něco špatně. Problém je zejména v ovládání, které je přehnaně citlivé a ne vždy reaguje přesně tak, jak byste potřebovali. Pokud se ale přenesete přes nevyváženou obtížnost a nebude vám vadit nijak omračující grafika (se zvuky je to mnohem lepší, zejména hudba se povedla), tak narazíte na ne příliš dlouhou herní dobu, která by si klidně zasloužila i dvojnásobnou délku. Toy Story 3 zůstala jako filmová hra někde na půli cesty. Vysloveně se nehodí jak pro příležitostné, tak pro zkušené hráče.

Hodnocení Hrej!: 5/10

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama