Milénium: Medal of Honor: Allied Assault (2002)

Období kolem přelomu tisíciletí se neslo ve znamení her zasazených do druhé světové války. Těžko s odstupem soudit, jak velkou roli sehrál průmysl filmový, ale přihlédneme-li k filmům či vícedílným sériím, které v té době mířily do kin či na televizní obrazovky, jistou souvislost nalezneme. Bratrstvo neohrožených (2001)? Zachraňte vojína Ryana (1998)? Pod oběma projekty se navíc line jako tenká nit jedna postava, která sehrála svou roli i v sérii, na kterou si pořádně posvítíme.

SEZNAMTE SE, STEVEN SPIELBERG

Ve chvíli, kdy se Steven Spielberg pustil na bitevní (filmová) pole druhé světové války, byl už dávno světoznámým formátem. Stěžejním dílem byl pro nás velkofilm Zachraňte vojína Ryana. Jeho počátky se datují už do roku 1994, kdy Robert Rodat napsal první verzi scénáře. O několik měsíců později se k celému dílu připojil i samotný Spielberg, čímž nic nebránilo zahájení předprodukce a v polovině roku 1997 i samotnému natáčení. Za rok už mířil do kin snímek, který citelně ovlivnil tehdejší kinematografii, ale paradoxně i film, který stejně tak ovlivnil i videoherní průmysl.

Spielberga posléze napadlo, že když pro dospělé publikum vytváří naturalisticky vyhlížejícího Ryana, pro soudobou generaci by mohl vytvořit videohru.

DALE DYE

Neznámé jméno válečného veterána, které pro Spielberga znamená mnohé. Ve snímku Zachraňte vojína Ryana Dye pracoval jako poradce, který se staral o dobovou válečnou autentičnost. Spolupráci si oba zopakovali i u Medal of Honor (1998)

Pro plné pochopení příčin a důsledků se vraťme na skok o několik let zpět - Spielberg v roce 1995 spoluzaložil společnost DreamWorks, přičemž jedna její divize, DreamWorks Interactive, začala pracovat na videohrách. Když v roce 1997 začal natáčet Vojína Ryana, příběh zasazený do druhé světové války se mu natolik zalíbil, že se o půl roku později sešel u stolu se zástupci DreamWorks Interactive, aby jim nastínil svůj záměr vytvořit podobnou hru. Tomu se, dámy a pánové, říká bojovat na dvou frontách! A právě tehdy se zrodila série Medal of Honor a její vůbec první díl, který nabízel dosud neviděný historicky relevantní příběh a kampaň pro jednoho hráče.

Kromě evidentní Spielbergovi záliby v druhé světové válce stojí za jejím vznikem i ještě něco jiného. Jeho syn Max. Stejně jako otce ho bavila válečná tématika, ale jakožto zástupce mladší generace měl i zálibu ve hrách. Spielberga staršího posléze napadlo, že když pro dospělé publikum vytváří naturalisticky vyhlížejícího Ryana, pro soudobou generaci by mohl vytvořit videohru. Shodou okolností padla volba na konzoli – na první PlayStation. O celém projektu se od počátku silně pochybovalo, DreamWorks se na konzole nezaměřoval, střílečky z prvního pohledu na PlayStationu téměř nebyly a druhá světová válka byla do té doby pasé. Jak o několik let později přiznává producent a scénárista Peter Hirschmann, doba to nebyla jednoduchá: „Lidé nám nevěřili. Říkali: ‚Světová válka je stará, ověnčená pavučinami. Lidé chtějí energetické zbraně, laserové pušky a nadpřirozené postavy.‘ Náš plán udělat něco historicky relevantního v tehdejších podmínkách byla výzva.“

MEDAILE PRO HRDINY

Jenže příběh poručíka Jimmy Pattersona na sklonku války zabodoval. Poměrně nová koncepce misí, během nichž na sebe postupně navazovaly aktivní úkoly, byla příjemným oživením stagnujícího žánru, což dokázaly ocenit i tehdejší světové magazíny. Hodnocení 9,3 z 10 na IGN, osm a půl na GameSpotu a souhrnné skóre 92 a 87 na Metacritic a GameRankings jednoznačně ukazují, jaký svěží vítr přinesl Medal of Honor z roku 1999 do dosud stojatých vod. Konečně nějaká hra dokázala vyvolat pocit, že jste opravdový hrdina bojující za osvobození porobené Evropy. Samotná hratelnost nikdy nebyla stejná, střídali se v ní pasáže přímého útoku až po infiltrace nepřátelských objektů. Nebudeme zapírat, že oblíbenosti notně přidaly i úspěchy Vojína Ryana z předešlého roku, jenže prvním dílem to zdaleka nekončilo, a tak o nějaké zaslepenosti nemůže být ani řeč.

Úspěšnou značku je potřeba úspěšně vydojit. Začněme prvním prequelem v podobě Medal of Honor: Underground z roku 2000. Pokud zavítáte do oficiálních kanálů, zjistíte, že za dílem stojí EA Los Angeles. Společnost EA coby vydavatel prvního dílu spatřila ve značce potenciál, a tak se rozhodla skoupit celé vývojářské studio. Underground tak prakticky vyvíjeli ti samí lidé v čele se Spielbergem, což se podepsalo i na takřka nezměněné hratelnosti. Citelná změna ale přišla v zasazení a příběhu, jelikož příběh mladého amerického vojáka vystřídala francouzská členka odboje. Přestože MoH: Underground sbíral veskrze pozitivní hodnocení, ten nejslavnější díl přišel od zcela jiného – a dosud neznámého – studia. A to na platformě, kde se to střílečkami jenom hemžilo…

SPOJENCI V HLAVNÍ ROLI

Tým okolo Toma Kudirky, 2015 Inc., vytvořil jedinou hru (popravdě se jednalo jenom o DLC), ale už rok po jejím vydání jej kontaktoval tým Stevena Spielberga. Hlavním vývojářským studiem série Medal of Honor zůstávalo EA Los Angeles, ale v době, kdy bylo jisté, že vydávat hry jak na běžícím páse nebude tak snadné, bylo potřeba hledat i v cizích vodách. Ruka padla na šikuly z 2015 Inc., kteří ani vteřinu neváhali a účast na novém projektu přijali. A tak se píšou počátky Medal of Honor: Allied Assault, vůbec prvního dílu, který měl vyjít exkluzivně na PC. Stalo se tak zkraje roku 2002.

Allied Assault je v podstatě první díl, který dal záminku stvořit jinou, ještě slavnější sérii, která právě v tomto žánru patří po dlouhé roky k absolutní špičce – Call of Duty.

Z Allied Assault se stal instantní hit a dosud nejznámější díl série. Hned několik týdnů se titul držel na předních příčkách všech žebříčků prodejnosti. Třetí díl ukázal největší inspiraci zkraje zmíněným Bratrstvem neohrožených a filmem Zachraňte vojína Ryana. Legendární vylodění na pláži Omaha, dosud na monitorech neviděná scéna, se zapsala do paměti milionů hráčů. Pasáž jako vystřižená z Ryana posloužila jako podpisový vzor Stevena Spielberga. Allied Assault je v podstatě první díl, který by se dal označit za plnohodnotnou filmovou akci. Jedná se také o titul, který dal záminku stvořit jinou, ještě slavnější sérii, která právě v tomto žánru patří po dlouhé roky k absolutní špičce – Call of Duty.

ŽIVOTNÍ ÚSPĚCH

POPLATKY, POPLATKY

S jídlem roste chuť, a tak když vyšel Allied Assault, EA chtělo vytěžit ještě víc. Došlo na dva datadisky, Spearhead a Breakthrough, z nichž ani jeden zdaleka nedosahoval kvalit originálu, a předznamenával, že stále více téhož nedělá nikomu a ničemu dobře.

V předchozím odstavci jsem popsal snad jedinou výtku Allied Assault – občas si tvůrci ze Zachraňte vojína Ryana berou až příliš a hlavně až příliš okatě. V roce 2002 nám to možná ani tolik nevadilo, neboť v tu chvíli se herní průmysl vyrovnal tomu filmovému, ale s odstupem času bez růžových brýlí je až příliš očividná inspirace hraničící s kopírováním. Řeč je samozřejmě o zmíněné Omaze, ale nejen o ní. Po technické stránce napodobenině neprospěla ani její kvalita – paradox, že? To, že se vývojářům povedlo vytvořit detailní a věrohodné prostředí ještě více utvrdilo diváka, že tady už někdy v životě nějakým způsobem byl. 2015 Inc. použili technologii id Tech 3, známější jako Q3A engine, kterému tehdy nešlo příliš vytknout, a to ani po stránce podoby grafiky, ani co do fyziky hry. Rozdělení postav na zásahové zóny sice nevzniklo právě v Allied Assault, ale třeba takové odpadávání helem po zásahu do hlavy dělalo od té doby jakoukoliv virtuální světovou válku světovou válkou.

Co se týče level designu, tým Toma Kudirky exceloval i v tom. Vlastně, v čem ne? Podíváte se od Norska přes Francii až po Alžírsko, užijete si jízdu tankem, pasáže v přestrojení za důstojníka SS a spousty a spousty dalších zážitků. Ve hře se na svou dobu povedla i umělá inteligence vašich (ne)přátel. Další oblast, která zaslouží absolutní hodnocení, je ozvučení. Ve hrách byste horko těžko hledali lepší zvuk slavného Thompsona, nebo stacionárních kulometů, které v sérii slavily premiéru.

NAVŽDY VE STÍNU

Ve stejném roce jako díl od 2015 Inc. vyšel i díl od EA Los Angeles s podtitulem Frontline. Zatímco MoH:AA byl exkluzivní pro PC, MoH: Frontline byl exkluzivní naopak pro konzole. Ale znáte to, jakmile dosáhnete určitého vrcholu, následuje pád. Allied Assault působí jako takový danajský dar, jako něco, s čím byly další díly dlouhodobě porovnávány. Přejíte se i té nejlepší čokolády - o to víc, když si zkraje dáte tu nejlepší - a stejně tak dopadl Medal of Honor. Díly Rising Sun, Pacific Assault nebo European Assault už zdaleka nedosahovaly kvalit ani výsledků minulých let. Svojí vinu na tom má bezesporu i rostoucí popularita Call of Duty, ale také fakt, že celý koncept vypadal po letech vyčpělý.

Korunku sérii nasadil Warfighter (2012), který se stal absolutním propadákem.

Poslední kapka přišla s průměrným a nevýrazným Airborne, po němž následoval stejně průměrný a nevýrazný reboot série stroze pojmenovaný Medal of Honor (2010), který byl poprvé zasazen mimo druhou světovou válku (konkrétně do války v Afghánistánu), přičemž korunku sérii nasadil Warfighter (2012), který se stal absolutním propadákem. Hvězda jednoho studia tak vzplanula kvůli projektu, aby díky němu o dvacet let později neúprosně vyhořela. To máme DreamWorks Interactive, chcete-li EA Los Angeles, chcete-li Danger Close Games a chcete-li DICE Los Angeles - dávno už bez největší hvězdy, bez Spielberga. Bude zajímavé sledovat, co se značkou EA zamýšlí dál.