Microsoft vs. Sony: Historie duelu dvou velikánů
i Zdroj: Hrej.cz
Článek Microsoft vs. Sony: Historie duelu dvou velikánů

Microsoft vs. Sony: Historie duelu dvou velikánů

Jakub Štěpánek

Jakub Štěpánek

18. 11. 2020 10:50
Reklama

Konec listopadu přináší také konec jedné éry herního průmyslu. Konzole Xbox One a PlayStation 4 oficiálně předají štafetu vyspělejším strojům z dílen Microsoftu a Sony, čímž se oficiálně přesuneme na počátek nové generace. Nyní jsme v jakémsi přechodném období, které je specifické tím, že máme v redakci problém určit, jaké konzole momentálně spadají pod pojem „aktuální generace konzolí“, což mnohdy vyústí v úsměvná nedorozumění.

Hladký start výrobcům konzolí výrazně zkomplikovala pandemie COVID-19. Krom problémů s výrobou nastaly i komplikace spojené s marketingovou kampaní. Dávkování informací o hardwaru, představení vizuálu nebo ceny jsou přitom velmi důležité kroky před samotným uvedením na trh. I na nich záleží, jak si potenciální zákazníci nakonec vyberou. Rozhodnutí se často odvíjejí od počínání konkurence, přestože to tak na první pohled nemusí vypadat. Microsoft a Sony i v roce 2020 pokračují v komplikovaném vztahu, který byl navázán na začátku tohoto tisíciletí.

Pojďme si tedy připomenout, jak si konkrétní konzole vedly a kolik se jich podařilo prodat. Právě tato čísla totiž celkem přesně ilustrují úspěšnost marketingových strategií a dopad bolestivých přešlapů, které se objevily na obou stranách.

DŘEVNÍ DOBY

Z historického hlediska má Sony před Microsoftem velmi slušný náskok. První PlayStation se totiž řadí už k páté generaci herních konzolí. Zařízení bylo uvedeno v roce 1994 v Japonsku, o rok později pak v dalších zemích. Šlo vskutku o revoluční výdobytek moderní techniky. Zatímco ostatní výrobci spoléhali na cartridge, síla PlayStationu spočívala v CD-ROM. U zrodu konzole přitom stála jiná úspěšná herní firma – Nintendo. Právě pro něj totiž Sony pracovala na CD-ROM přídavku pro konzoli SNES, ještě dříve také na řešení pro Famicom. Dá se říct, že se prostě a jednoduše chopila příležitosti a na základě optických disků vytvořila vlastní herní mašinu. To se Nintendu samozřejmě nelíbilo. Spolupráci okamžitě ukončilo a bývalého partnera vtáhlo do soudní pře. V ní ale Sony zvítězila. Z PlayStationu se stal trhák, celkem se podařilo prodat 102,5 milionu zařízení.

Microsoft vs. Sony: Historie duelu dvou velikánů
i Zdroj: Hrej.cz

Prodejní rekord nicméně drží konzole PlayStation 2. Do nového tisíciletí odstartovala s velkou parádou. Více než 155 milionů prodaných kusů ji i po dvaceti letech zaručuje místo na pomyslném trůnu. Podpora prostorového zvuku, zpětná kompatibilita a přes 4 tisíce her, tuhle hračku zkrátka musel mít každý. Ne každý si ji však mohl dovolit. DVD přehrávač z ní naštěstí dělal univerzální stroj, mnozí si právě touto vychytávkou nákup opodstatnili.

Koncem roku 2001 se objevil náš druhý hráč. V prosinci šel do prodeje první Xbox. Oproti konzoli PlayStation 2 se mohl pochlubit lepším procesorem a pamětí. Novinka měla své fanoušky, mimo Spojené státy si ale velmi těžko hledala publikum. Do roku 2006 se prodalo celkem 24 milionů Xboxů. Sony ale pomalu usínala na vavřínech, čehož Microsoft dokázal využít.

DRUHÉ KOLO

Launch konzole PlayStation 3 v roce 2006 se totiž vůbec nepovedl. Společnost očekávala, že prodeje napodobí předchozí úspěch. Výroba a vývoj se nicméně poměrně prodražily, což se projevilo na výsledné cenovce. Kazuo Hirai, toho času viceprezident Sony Computer Entertainment, na prezentaci v rámci E3 2005 nemile překvapil, když oznámil, že hráči za 60 GB model zaplatí 600 dolarů. Ani tak ale nebyly pokryty výrobní náklady, jejichž výše byla analytiky odhadována na 840 dolarů. Sony tedy musela konzoli dlouhou dobu dotovat.

Problém představovala také architektura zařízení. Samotní vývojáři měli problém s tvorbou a optimalizací softwaru, komplikovaný hardware (především neobvyklou architekturu procesoru) nebyli schopni naplno vytěžit. Stoprocentní nebyla ani zpětná kompatibilita. Zatímco první modely zvládaly přehrát tituly z obou předchozích konzolí, ty pozdější fungovaly pouze na bázi softwarové emulace, nabídka PS2 titulů se navíc zásadně zúžila. Modely vyráběné po roce 2008 pak tuto funkcionalitu ztratily úplně. Za zmínku rozhodně stojí Blu-ray mechanika, která se stala zásadním argumentem pro pořízení konzole, stejně jako přehrávač DVD v případě PlayStation 2.

Počet prodaných konzolí sice přímo neodráží výnosy dané společnosti. Je známo, že se v herním byznysu vydělává především na softwaru a dalších službách. Zároveň je však logické, že v tomto ohledu početná uživatelská základna naprosto klíčová.

O konzoli by se dalo napsat hned několik vydatných článků, my se ale musíme posunout dál. Často se říká, že v Sony na období spojené s touto generací velmi neradi vzpomínají. Tomu zřejmě také přispívá skutečnost, že výsledné prodeje ani zdaleka nedosahují stanovených cílů. Celkem se prodalo „pouze” 87, 5 milionu kusů.

Microsoft byl naopak na koni. Pohlídal si významnou výhodu a s konzolí Xbox 360 přišel už o rok dříve. Ve zpětné kompatibilitě nabídl hráčům valnou většinu her z původního Xboxu, velký důraz byl kladen na službu Xbox Live a s ní spojené online hraní, hráči si oblíbili také systém achievmentů. Microsoft si ve druhém kole dokázal zajistit širokou hráčskou základnu, což bylo klíčové pro monetizaci obsahu. Časem se objevila celá řada periferií, pět let po uvedení mohli majitelé konzole přikoupit také pohybové ovládání Kinect. Příprava nové konzole se možná trochu uspěchala, první modely totiž strašily hráče nechvalně proslulým „red ring of death”, tedy červeným světlem kolem vypínače, které signalizovalo fatální poruchu. Obdobným problémům se však nevyhnula ani Sony, v případě PS3 šlo zase o „yellow line of death”.

Celkově lze říct, že Xbox 360 zásadně posílil pozici Microsoftu. A bylo to vidět i v číslech. Celkem se prodalo přes 84 milionů kusů, což byl oproti staršímu bratříčkovi velmi výrazný skok. Navíc se v tomto ohledu téměř vyrovnal prodejům PS3. Ani Kinect si nevedl špatně, 24 milionů prodaných senzorů je zajisté úctyhodné číslo. Microsoft tedy nabyl dojmu, že je právě toto zařízení klíčem k úspěchu v následujícím kole. Bohužel se ale mýlil. A karta se zase obrátila.

4 + 1

V roce 2013 se už Sony s Microsoftem potkala na startovní čáře. První sice byla uvedena konzole PlayStation 4, na pultech obchodů se objevila 15. listopadu, Xbox One však následoval se zanedbatelným týdenním zpožděním. My se ale na chvíli vrátíme o pár měsíců dozadu, kdy obě společnosti komunikovaly fanouškům důležité informace.

Sony představila další generaci už v únoru, prezentace se chopil SIE prezident Andrew House, technickou stránku přiblížil architekt konzole Mark Cerny. Nová mašina byla definována jako zařízení pro hardcore hráče, stále však nebyla zmíněna konečná cena, čímž si Sony ponechala nějaký prostor k manévrování.

Chleba se pak lámal na E3. První prezentoval Microsoft. Šéf Xboxu Don Mattrick chtěl do obýváků doručit rovnou celé multimediální centrum, krom samotného hraní vsadila společnost také na další neherní aplikace, které se zaměřovaly také na klasickou televizní zábavu. Součástí byl samozřejmě Kinect. Microsoft byl o jeho nepostradatelnosti velmi pevně přesvědčen, rozhodl se tedy, že ho vnutím úplně všem. Mattrick na tiskovce oznámil, že Xbox One nebude možné koupit bez Kinectu. Cena se tím pádem vyšplhala na 500 dolarů. Zvěsti o nutnosti stálého internetového připojení a nemožnosti prodat použité fyzické kopie her také moc plusových bodů nenahnaly.

Microsoft vs. Sony: Historie duelu dvou velikánů
i Zdroj: Hrej.cz

Sony této nešťastné prezentace samozřejmě využila. Na tiskovce bylo zdůrazněno, že další PlayStation nebude vyžadovat stálé internetové připojení, zmíněna byla také svoboda v nakládání s použitými hrami. To vše pak bylo podtrženo oznámením ceny konzole, která byla o celých 100 dolarů nižší. Microsoft si velmi rychle uvědomil svůj přešlap, byl tedy nucen poupravit tvrzení ohledně internetu a fyzických kopií, což se stalo záhy po E3. Krátce poté Mattrick odešel do Zyngy a šéfem Xboxu se stal Phil Spencer, před nímž ležel nelehký úkol.

Herní byznys generuje vskutku pohádkové tržby, v tomto ohledu už dávno strčil do kapsy filmový průmysl. Neuvážená rozhodnutí mohou tedy společnost na dlouhou dobu připravit o astronomické částky.

Do dalšího kola totiž vstupoval jako outsider. Sony měla připravenou hromadu exkluzivních her, což Microsoft bohužel říct nemohl, jelikož za sebou neměl dostatek first-party studií. Řada her tou dobou byla navíc dávno k dispozici na PC. Nelehké časy evidentně donutily společnost k zamyšlení, což vyústilo v příjemné změny. V první řadě se Xbox One začal prodávat i bez Kinectu, cena tedy spadla na 400 dolarů. Stalo se tak půl roku po vydání konzole, což bylo bohužel trochu pozdě. Změn se ale objevilo více. Přišla například podpora meziplatformního hraní na PC a Xbox One, atraktivním tahákem a pomyslným esem v rukávu se pak stal Xbox Game Pass. Microsoft si vylepšil reputaci také v polovině generačního cyklu, kdy hráčům nabídl Xbox One X. Nový stroj mohl právem označovat jako nejvýkonnější konzoli na trhu.

I tak je ale třeba poznamenat, že na Sony výrazně ztrácí, alespoň tedy co se týče čísel z prodejů. Xbox One se pomalu plazí k hranici 50 milionů prodaných kusů, zatímco PlayStation 4 už dávno překonal 100 milionů. Pro ilustraci přikládám žebříček nejprodávanějších konzolí všech dob. V něm by byl Xbox One až na 15. místě. Vzhledem k tomu, že se Microsoftu podařilo v rámci předchozí generace téměř srovnat krok, jde o velmi zarážející výsledek.

   PlayStation 2 — 155 milionů

   Nintendo DS — 154,02 milionu

   Game Boy / Game Boy Color — 118,69 milionu

   PlayStation 4 — 112,1 milionu

   PlayStation 1 — 102,49 milionu

   Wii — 101.63 milionu

   PlayStation 3 — 87,4 milionu

   Xbox 360 — 84 milionů

   Game Boy Advance — 81,51 milionu

   PlayStation Portable — 82 milionů

Počet prodaných konzolí sice přímo neodráží výnosy dané společnosti. Je známo, že se v herním byznysu vydělává především na softwaru a dalších službách, což je také důvod, proč jsou společnosti ochotné své produkty nějaký čas dotovat. Zároveň je však logické, že je v tomto ohledu početná uživatelská základna naprosto klíčová.

NA CÍLOVÉ ROVINCE

Někdo by mohl namítnout, že zcela opomíjím Nintendo a jeho Switch. Hybridní konzole ostatně Xbox One také poráží, od roku 2017 se podařilo prodat 68,3 milionu kusů. S tímto číslem by Switch ve výše uvedeném žebříčku obsadil dvanáctou příčku. Nintendo zkrátka jde svou cestou a oběma hegemonům přímo nekonkuruje, což je asi to nejlepší, co mohla společnost udělat. A kdo ví, třeba už v příštím roce pořádně zamíchá kartami.

I v letošním sprintu bylo patrné, že se obě společnosti velmi významně ovlivňují. Microsoft skutečně představil dvě výkonnostně odlišné verze a nastavil poměrně agresivní cenovku, což Sony možná definitivně odradilo od úvah, že by si za PlayStation 5 řekli více (přestože společnost tvrdí, že bylo o ceně rozhodnuto mnohem dříve). Jako odpověď na bezkonkurenční Xbox Game Pass prozatím připravila PlayStation Plus Collection, v níž bude připraveno 20 kousků, které definovaly hraní v předchozích sedmi letech. Jasně, s Game Passem se nabídka srovnávat nemůže, ale kdo ví, kam se v dalších letech posune. Otázkou také zůstává, jak Sony zareaguje na akvizici Bethesdy, zda se také nebude snažit rozšířit portfolio first-party studií.

Microsoft vs. Sony: Historie duelu dvou velikánů
i Zdroj: Hrej.cz

Nyní je zkrátka příliš brzy na vyhlašování vítězů. O nich rozhodnou až nejbližší měsíce, roky. My můžeme rádi, že zde konkurence v této podobě existuje. Oba aktéři se musí ohlížet za nabídkou toho druhého, musí se snažit být alespoň o fous lepší, ať už jde o hardware, služby, hry nebo výslednou cenu. Z toho bezesporu těží především hráči.

Předchozí řádky napovídají, jak je představování nového zařízení obtížné. I drobné přešlapy se mohou ve finále projevit v malém zájmu ze strany zákazníků a tím pádem také v poklesu tržeb. Způsobené škody a pokroucená reputace se navíc jen velmi těžko napravují. Není tedy divu, že jsou obě společnosti velmi opatrné. Herní byznys navíc generuje vskutku pohádkové tržby, v tomto ohledu už dávno strčil do kapsy filmový průmysl. Neuvážená rozhodnutí mohou tedy společnost na dlouhou dobu připravit o astronomické částky.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama