Mafia II Článek Mafia II: Sliby? Chyby!

Mafia II: Sliby? Chyby!

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

5. 9. 2010 22:00 38
Reklama

Pokračování ryze českého hitu Mafia bylo ve vývoji zatraceně dlouho. Začalo se na něm pracovat prakticky jen rok po vydání prvního dílu a sedmiletý vývoj je na hře hodně znát. Město vypadá skutečně epesně, je plné různorodých postav, košatý příběh je vyprávěn perfektně zpracovanými videosekvencemi a člověk má zkrátka pocit, že na tuhle hru se vyplatilo čekat. Tedy… jen do té doby, než zjistí, že to jaksi není všechno. Původní design dokument pro Mafii II totiž počítal s daleko širším spektrem možností vyžití. A ty měly nejen strčit do kapsy designovaného ultimátního soka – čtvrté Grand Theft Auto, ale rozjet zcela nový trend, který měli ostatní kopírovat. Co tedy v druhé Mafii „chybí?“

První potíž – město

Spousta krásných zákoutí, místa jako stvořená pro prosté obdivování a velká spousta postav, procházejících se volně po ulicích. Empire Bay vypadá na první pohled zkrátka nádherně, ale ve skutečnosti se jedná tak trochu o Cimrmanovské namalované dveře. Autoři vás po něm totiž nechají pouze projíždět a sem tam (pokaždé v rámci některé z misí) rozbít i okno. Ale už ne třeba dvě, aby se náhodou nesesypal jejich perfektní domeček z karet! Původně nám bylo slibováno mnoho vedlejších úkolů, které měly hlavní příběhovou linku oživit. Ty jste měli dostávat od neznámých kolemjdoucích, přičemž se většinou mělo jednat o velmi krátké mise, jež měly za úkol hlavně rozptýlit hráče a donutit ho objevovat město na vlastní pěst. Těch se nyní dočkáme (snad) ve stahovatelných přídavcích, ale leckomu tento styl placených přídavků, které už měly být součástí původní hry, prostě nevoní. A není se jim co divit.

Jistě jste si všimli, že v hlavním menu chybí položka “Volná jízda,“ či to samé s nějakým podobným názvem. To, že ji autoři nezahrnuli, je jejich věc, ale těžko pochopitelné (zejména pro majitele konzolové verze) je to, že ji šikovní hackeři dokázali bez větších potíží odemknout. Jenže problém tkví jinde. Co budete v onom krásném městě dělat? Jezdit z jednoho konce na druhý? Kupovat si oblečení a jíst sendviče z ledničky? To vám vydrží asi tak pět minut i s přestávkami. Kde jsou vykrádačky obchodů a bank? Kde je možnost okrást člověka na ulici? Proč je možné zajít jen do některých konkrétních (rozuměj důležitých pro příběh) budov a ostatní zůstávají zamčené? Existuje nějaký důvod, proč není možné nasednout do taxíku jako pasažér? To vše nám autoři v průběhu let slibovali, ale nic z toho ve hře nenajdeme.

Druhá potíž – drobnosti

Pod souhrnný název „drobnosti“ jsme se rozhodli zařadit všechny menší věci, které by zřejmě neměly žádný výrazný dopad na hratelnost, ale díky jejich absenci se informovaný člověk cítí při pohledu na současný stav tak trochu jako u snědeného krámu. Vezměte si už jen takové zbraně. V prvním díle bylo objevování stále ničivějších typů řešeno sympatickou kličkou v podobě postavy Vincenza – dvorního zbrojaře Dona Salieriho, který vám vždy před misí přidělil určitý typ zbraně. S přibývajícím počtem misí jste se propracovali přes baseballovou pálku a obyčejnou pistoli k upilované brokovnici a kulometu Thompson. Zde ale máte prakticky vše odemčené od začátku. Přitom původně se počítalo s jakýmsi zbrojním pasem, který by použití zbraní limitoval. Nemuselo by se navíc ani jednat o hratelnou část – stačilo by několik vysvětlujících animací a nikdo by nemohl říci jediného slova. Stejně tak to, že Vito může po kapsách nosit naprosto libovolný počet pušek a brokovnic, mělo být původně omezeno na jednu hlavní zbraň a jednu sekundární. Počítalo se také s tím, že zbraně se budou sem tam zasekávat. Jenže realita je jaksi jiná…

I vydělávání peněz je řešeno dost krkolomně. Nejvyšší částky získáváte pochopitelně za úspěšně splněné mise. V jedné z těch počátečních ale náhle zjistíte, že vám to nestačí a je třeba si někde přilepšit. Ve hrách typu GTA či Red Dead Redemption byste v takové situaci strávili dobrou hodinu sháněním peněz po drobných částkách od různých lidí za různé služby. Anebo byste si mohli sednout do taxíku a vydělat si nějaké ty dolary poctivou prací. Ne, Mafia II není Grand Theft Auto (i když ji k němu minimálně Martin Zavřel z 2K Czech několikrát při nejrůznějších příležitostech přirovnal), ale je až trestuhodné, jak se autoři vykašlali na to, co jim poskytovalo samotné město za možnosti, a odbyli takovou situaci jednou postranní misí, která vlastně postranní ani není, protože ji zkrátka splnit musíte. Navíc, za co vlastně peníze utrácet? I v okamžiku, kdy hrajete nikoliv na efektivitu, ale na efektnost, máte při sobě po celou dobu spoustu peněz, které jsou pouhým číslem s nulovým reálným využitím. Ano, můžete si jít koupit oblek. Ale pokud nejste vyloženě módní maniaci, tak vám ten jediný, navíc zakoupený v rámci příběhové mise, vydrží až do konce. Stejně tak ony zbraně – můžete zajít za obchodníkem a nakoupit si zásoby pro malou armádu. Jenže proč? Nábojů je vždycky dostatek, v misích jich pokaždé seberete řádově třikrát více, než kolik jich vystřílíte, takže i tato možnost odpadá. Vylepšování auta tak zůstává jedinou rozumnou investicí, ovšem to je zase z až příliš levného kraje, takže ani zde svou peněženku nevyluxujete. Kupování nemovitostí tu není, kupování aut tu není. Tak trochu se zdá, aniž bych chtěl autorům příliš sahat do svědomí, že se právě na ukazatel peněz tak trochu zapomnělo při osekávání „nepotřebných“ prvků.

Třetí potíž - příběh

Jistě mnoho z vás zarazilo, že schéma většiny misí je prakticky stejné. Ráno vstanete, někdo vám něco řekne/zavolá, vy jedete někam, tam zastřelíte pár lidí/donesete něco někomu a zase šup zpátky do postele. No tedy pardon, na vývoji her jsem se nikdy nepodílel, ale skutečně by byl až takový problém toto schéma v několika případech porušit a místo doma v posteli skončit, nevím, třeba někde na ulici? Dokonce by se kvůli tomu ani nemusela násilnit autory tak oblíbená uzavřenost celého herního prostředí. Prostě by se přidal jeden loading navíc. Spousta hráčů také nadává na uzavření celého příběhu. Je veřejným tajemstvím, že původně mělo být konců několik, ale z různých důvodů (zejména časových a kvalitativních) byl do hry zařazen pouze ten nejlepší. Zde asi není třeba nikomu nic zazlívat. Pokud totiž ony ostatní konce byly horší, než tento, tak skutečně asi nebylo o co stát…

Nejeden recenzent (včetně našeho Lukáše Grygara na Hrej) se ve svém článku zmiňoval o nulové možnosti ovlivnit, když už ne další směřování příběhu, tak alespoň chování hlavní postavy v té které situaci. Ano, dá se to omluvit uzavřeností celého vyprávění, které, stejně jako u filmů, zkrátka nemělo být „rušeno“ hráčovou interakcí, ale minimálně některé situace (bohužel kvůli spoilerům nemůžeme být konkrétní) přímo volají po „další dialogové možnosti,“ doprovázené alespoň odlišnou animovanou sekvencí. Klikat ale můžete, jak chcete, příběh stejně vždy zůstane stejný. Ne ovšem tak stejný, jako v původním návrhu. Také se vám zdálo, že v některých částech se pospíchá mnohdy až zbytečně kupředu a některé postavy například nejsou dostatečně představeny, natož pak jejich motivace? Exemplárním příkladem může být hned samotný začátek hry. První kapitola se odehrává na Sicílii v průběhu druhé světové války. Ale původně mělo být misí z tohoto prostředí daleko více. Během nich jsme se měli jak seznámit s hlavní postavou, tak s osobnosti Dona Cala – toho prošedivělého chlapíka v tanku s megafonem v ruce. Jenže realita je taková, že se nejdřív díváte na pěknou animovanou sekvenci, pak chvilku střílíte a najednou je konec. A takových příběhových škrtů bylo ve hře bohužel mnohem více.

Epilog

Pochopitelně se nabízí otázka, zda je to vůbec správné, že se zabýváme něčím, co ve hře není, ačkoliv se s tím původně počítalo. Autoři hru zkrátka vydali takovou, jaká je a kdyby ji chtěli vydat jinou, tak by to prostě udělali. Ani náhodou se nejedná o snahu jakkoliv záměrně a levně házet špínu na druhou Mafii. Samozřejmě se jedná o parádní hru, se kterou si užijete velký počet hodin kvalitní zábavy. Jenom jsme se zkrátka pokusili upozornit na všechny ty nesplněné sliby, kterými nás autoři krmili po několik let. Je navíc pravděpodobné, že pár prvků, které byly v tomto článku zmíněny, se nakonec ve hře objeví. Ať už díky šikovným hackerům, kteří v adresáři se hrou objeví další nevyužité soubory, anebo prostřednictvím placených stahovatelných obsahů. To už je ale téma pro úplně jiný článek.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama