Před několika týdny se stalo něco neuvěřitelného, něco, co nikdo nečekal, něco, co se dá srovnat s milníkem machinimy - Hugh Hancock se svojí společností Strange Company dokončil fantasy ságu Bloodspell. Tři roky čekání. Čtrnáct dílů. Hodiny a dny práce v editoru Neverwinter Nights, synchronizování pohybů postav a zvukové postprodukce. Zároveň vznikly tři filmy o natáčení, které mohou posloužit jako dokumentární materiál pro zájemce z řad filmových odborníků a virtuálních filmařů.

Hancock, který kdysi výrobu filmů v počítačových hrách popularizoval a neúspěšně se snažil navázat ekonomické vztahy s velkými animačními studii, se během těch let s Bloodspellem vytratil ze scény a stal se parodií na sebe samotného. Zatímco ostatní natáčeli machinimy jak na běžícím páse, Hancock o sobě dával vědět jen občas s dalším dílem „nekonečné“ ságy. Nyní se jeho seriál uzavřel a tím dokázal nejen sobě, ale i nevěřícím Tomášům, že se vyplatí obětovat se na oltář filmů natáčených ve hrách. Bloodspell je totiž výborný. Společně s dokončením Bloodspellu se také začíná psát nová éra machinimy, která sice již probíhá, ale právě návrat duchovního otce ji dodává na významu. V jakém bodě se dnes machinima nachází?

Právní ošetření, jak má být

Bloodspell vyšla pod licencí Creative Commons, variantou, která umožňuje bezplatnou distribuci a libovolné překládání do jiných jazyků. Strange Company nepožaduje za stažení a další distribuci žádné poplatky, ovšem ve chvíli, kdy by někdo chtěl Bloodspell prodávat, musí získat písemné svolení. Jako uživatelé/stahovači tedy přejímáte část autorských práv, přesto zůstává majitelem Strange Company. Creative Commons je moderní autorskoprávní systéme, který zaručuje tvůrcům intelektuálního majetku lepší kontrolu nad tím, co se s jejich prací může dělat a co ne, tímpádem redefinují i termín „softwarové pirátství“ – stažením Bloodspell nikomu nic nekradete. Důkazem je ostatně fakt, že si první dvě epizpdy Bloodspell, epizodu závěrečnou a tři making of trailery o produkci seriálu, můžete stáhnout i u nás na Hrej.

Oproti tomu, stáhnete-li videorecenzi ze severu Hrej a následně jí uveřejníte na svých stránkách, už se dopouštíte porušení autorských práv. Takže to nedělejte. Pod Creative Commons funguje většina machinim a amatérských filmů, dokonce i hudebních nahrávek a internetových rádií, jako v poslední době enormně populární Radio Blog Club. Vzhledem k internetu jako hlavnímu distribučnímu kanálu pro machinimy je CC, které zastřešují především internetové aktivity, důležitou součástí virtuální distribuce.

Festivaly kam se podíváš

Dalším zásadním faktorem ovlivňující existenci machinim v novém tisíciletí je akceptování virtuální filmařiny na velkých festivalech i financování specializovaných festů velkými firmami. Právě festivaly jsou příležitostí, kdy se nejen konfrontují výtvory jednotlivých autorů s diváky a kritika rozebere jejich silné a slabé stránky, ale především dávají celému hnutí punc skutečného umění. Před nedávnem deník Guardian sponzoroval festival machinim ze Second Life, přihlásilo se řada autorských týmů s osmdesáti filmy.

Na festivalu moderní kultury Blip byl uveden This Spartan Life, epizodická machinima, které se hlasově účastní i Marty O’Donnell, zvukový ředitel studia Bungie, či Malcolm McLaren, producent filmu Fast Food Nation. Ubisoft a známý komiksový server Penny Arcade zase vyhlásily soutěž o nejlepší machinimu ze hry Dark Messiah of Might & Magic. O machinimu tedy nemají zájem pouze média a všeobecné festivaly, ale přímo již producenti her, kteří vidí ve filmování svých her možnost prodloužení životnosti daného produktu (například The Movies). Stejně uvažovala i společnost Sony, když do PS3 integrovala možnost nahrávat herní aktivitu (nikoliv jako video, ale jako data o pozici a pohybu v herním prostředí). A to nemluvíme o specializovaných festivalech pod záštitou Akademie machinimy, jako je Machinima festival 2006.

Pro začátečníky

Máme tu i několik dalších významných událostí. Předně ty knižní. Po odborné knize Art of Machinima Paula Marina vychází Hancockova Machinima for dummies neboli Machinima pro zelenáče. Ano, jde o edici, která se globálně proslavila vysvětlováním počítačových problémů a její mutace vychází i v češtině. Machinima pro zelenáče je jednoduchý manuál, který zájemce o vytváření filmů provede krok za krokem virtuálním studiem, natáčením a střihem, seznámí je se základy filmování a má rozšířit vyrábění machinim mezi nehráčskou veřejnost. Pro nováčky i pokročilé – či kreativní nehráče - už byl také uvolněn Movie Sandbox Friedricha Kirschnera, sada nástrojů pro filmařskou práci s prostředím Unreal.

Machinima pro následující rok je tedy definována větší otevřeností komunity k začínajícím autorům, lepším právním systémem, který vylučuje „kradení“ a podporuje volnou distribuci i pronikáním virtuální filmařiny jak na velké festivaly, tak pořádáním specializovaných přehlídek na sebe mnohem více upozorňuje. Zároveň začínají nabírat na obrátkách seriálové machinimy s mnoha epizodami, které doplňují televizní seriály. Stejně jako v případě těch televizních záleží úspěch na kvalitě. Podívejte se proto na www.machinima.com a vyberte si, co vám nejvíce sedí.