Lazerovi (člověku z nezávislé herní komunity, milovníkovi nindža želv a křupavoučkých pizz) se zdál sen. Ten sen byl o robotech, a byl takovou inspirací, že hned druhý den zakládá novou nit herního serveru od nezávislých, pro nezávislé, s názvem tigsource kreslí roboty. Ještě možná netuší, co všechno tím vlastně způsobí. Ale já vím: kolaps, boom, mocný příval nových sil; pozvedl úroveň serveru o stupínek výš – právě tím, že vyhecoval nejpovolanější z nejpovolanějších (Annabelle Kennedy, Arneho či samotného Dereka Yu), kteří v oněch nejistých počátcích na sebe strhli takovou pozornost, až se otřásli všichni roboti světa. Jinými slovy se vytáhli s tak noblesními kresbami, že padá čelist a dav se předhání, kdo je trumfne dřív. Skvělé. Báječné. Tleskám. I ta slza nejspíš ukápne. Jestliže nepatříte mezi ostražité pozorovatele nezávislé herní scény, pak uvedu, že následující řádky jsou věnovány právě jí. Řekl jsem si, že alespoň částečně přiblížím zdejšímu čtenářstvu, co vyvádějí nezávislí vývojáři, když zrovna nehrají. Anebo když hry zrovna netvoří. Respektive uvést na pravou míru, proč tomu tak je… proč máme to nezávislé herní vedro. A víte co? Uvedu to hned! Zatněte zuby, jdu s holou kůží na trh: protože si KRESLÍ!
Lazer a ti druzí (Zn. Profíci)
Kdo jiný by měl odstartovat obrázkový maraton, než samotný zakladatel diskuze, že? Lazer oznamuje svůj nápad a okamžitě předkládá čtveřici kreseb. Jak přiznává, je blázen do kontrastních bílo-červených barev. Můj soukromý tip navíc: v mládí rád hrával klasiky Davea Perryho. To se pozná: póza šedavého robota s rudě zakrnělou hlavou a o jedné noze jakoby z oka vypadla žížalákovi Jimovi. A bílí robůtci (jeden s hnědou šálou, druhý s červeným balónkem) zas příjemně připomínají Cool Spot s jeho senzačním hrdinou (mimochodem, právě tuto hru si zaplatila britská 7up coby reklamní materiál; už tenkrát viděli odvrácenou tvář videoher). Poslední okřídlenou skicou dává najevo, že i černobílé pokusy jsou v diskuzi vítány. „Kdo se bojí, sere v síni“, jak říkával můj děda. Ale kdo se nestydí, ať skicu nahodí. Tady se za „ošklivé“ roboty neskalpuje. Naopak: každý robot, dobrý robot.
Annabelle Kennedy v síni netlačila, taková ona prostě není. Kdykoli a kdekoli se naskytne příležitost malovat, neváhá a čapá štětce. Ráda se svými výtvory chlubí, ale kdo by se nechlubil, kdyby uměl kreslit jako ona. Pod vlivem pixel artu (probouzející se dnes ze zimního spánku, nabývající tak nečekaný trendy-styl) a mangy (prolezlé snad všemi kouty světa) nás učarovává kouzelnými světy plné veselých barev a bezmezné pohody. Annabellyn robot nikterak nevybočuje: příjemná trojbarevná paleta jemných odstínů (růžové vlasy, modrý kov, bílý podklad), typicky přátelská gesta (mávání ruky, roztomile nevinný kukuč) či neškodný robůtek bez mechanických pazour. Pokud nás má zdání oklamat, daří se mu to víc než dobře. Annabelle patří mezi vysmáté umělkyně ze Států a jak už jsem psal, z její tvorby je to cítit. Světu se ukazuje na úchylnémUMĚNÍ, občas si odskočí udělat s Terrym výbušný koktejl nebo si zareprezentuje nenadovu Záchranu Bíglů. O téhle dívčině ještě uslyšíme, a doufám že brzy (ach ten vykutálený Ciellus).
Šestadvacetiletý Kaliforňan z Pasadeny, nezávislý umělec: ilustrátor, designér, grafik. Študent z Berkeley v oborech Elektronické Inženýrství a Počítačová Věda. Spoluzakladatel nezávislé herní firmy Bit Blot, spoluautor I’m O.K. – A Murder Simulator, či nejžhavější pecky Aquaria, která potěšila nejednoho recenzenta. Díky němu se rovněž dovídáme nejnovější zprávy nezávislé scény. Nikdy jsem ho neviděl se mračit; možná proto, že za raný vzor pokládá Shigeru Miyamota. Derek Yu, čtenáři. Vystačil s černobílou škálou, aby měl jeho robot ten pravý old-skool nádech. Ona kombinace gentlemana 19.století (nefalšovaný cylindr, pěstěný knírek, solidní špacírka, monokl) s robotickou technologií daleké budoucnosti se opravdu 2x nevidí. Co víc, retro kombo ladí fantasticky a Derekem připsané popisky k Mobilně Bojovému Kavalíru pobaví zrovna tak. Proč už tu nemáme takovou hru, Dereku?
Gabriele Pala, rozený Sardýňan s přezdívkami ClawsA aka Dhomochevsky aka Zerit vám vytře zrak, pokud se tak již nestalo. Angry_Killer_Robot versus Funky_Shooting_Clown do diskuze o robotech snad musel propadnout ze školy komixového malování, již Gabriele navštěvoval. Do obrázku se tak promítají veškeré nastřádané zkušenosti tohoto konceptualisty, ilustrátora, digitálního malíře a tvůrce storyboardů. Beztak to nejdůležitější, co se do výjevu promítá, je jedinečný styl. Týpek s rudým hárem a fialovými kaťaty padá k zemi jak neřízená střela, v rukách bouchačky a plameny z hlavní. Gigantický robot vypadá naštvaně (slušně řečeno), svým pařátem se napřahuje a jestli plánuje ostříleného klauna rozmačkat, to se dovtipte sami. Nepřehlédněte Gabrielovy stránky, spousta dechberoucích vizuálů.
„Sežer ptáka“, natřela zelenou barvou na oranžový šrot. Autor/autorka (k ní se přikláním spíš) má vůbec ptáky v oblibě: „Zajímalo by mě, čího ptáka použil H.R. Giger jako model pro vetřelčí hlavu“, čtu z jejích stránek v rekonstrukci. Stop ptákovinám. Inane má svébytný styl a její robot vyčnívá mezi ostatními z několika důvodů. Kompozičně mate. Jedná se o lidskou ženu ovládající robota, na kterém se veze? Nebo máme čest s androidkou a jejím prodlouženým tělem? Když jsme u té androidky, na první pohled zaujme nápadnou podobností s Trinity z Matrixu a její rozepnutá kombinéza popouští uzdu divoké fantazii. A to se mi líbí. Modrým spodkem skoro jako by odkazovala k Venus Bluegenes z Rogue Troopera (2000 AD). Rozevřený laborův chřtán spolu s dolním sloganem může házet celou věc do mírného sexismu s příchutí ženských hnutí. Ale hej, není právě tohle koření obrazu?
Lazer po mně střílí lejzrem, musím zrychlit
Nateu Klingovi s přezdívkou Caliber9 se podařilo namíchat rozmázlých barev a výborných flare-efektů. Camdag pro změnu vypaluje robůtkový rybník všem, co rádi/neradi kreslí ve windowsáckém „Malování“; s modrým a červeným strojem se vytáhl na výbornou. Že můžou roboti chutnat po maršmelou a hrát Rubikovu kostku? GP Lackey zná recept. Ishi čmárá natřikrát skvěle (samuraj, „metroiďák“, dívka a bot na rameni). Robot-topinkovač, to tu taky nebylo, konjaku. V závěsu: Matt Korba, Kvalsternacka, kYn, Melly, moogled, Otaku42, Snake, Stonejackit, toastie, xerus, Xion a spousta dalších, co se do článku nedostali.
Vy si kreslete, my kráčíme proti proudu
Jako všude jinde na světě, i na nezávislé pláni se potkáte s lidmi, kteří nepochopí zadání. Někteří záměrně, jiní nevědomky. Ve výsledku pak vznikají věci, jaké nikdo nečekal, a to je dobře, poněvadž se posunuje hranice vnímání, jež dává vznikat zajímavým dílům. Jako první přispěchal Adam Saltman alias Golds. Pán sov nám ukázal svého rozpohybovaného 3d robota, jehož vytvořil zhruba před deseti lety (takže po právu dekadentní). Na to, že je z roku ’97 sešroubován programy Macromedia Extreme3D+Avid Videoshop, dokáže i dnes zvednout pořádně ze židle. Dan Manning (the_dannobot) na to šel taky chytře, animovaně. Přispěl rovnou dvěma povedenými gify: balancujícím robotem s ozubenými kolečky a sázkou na jistotu. Nebo vás snad nezasáhla vlna Transformátorů v čele s jednou z nejzajímavějších postav celé série, Starscreamem? Dana asi ano. Pigbuster to vystřihl pěkně postaru (tužka, papír, animace), GlingGling z Marylandu díky svému robotu vystudoval školu. Samé senzační věci. A Petri Pürho k tomu navíc udělá hru. Wow.
Abyste mohli reagovat, musíte se přihlásit nebo se zaregistrovat.