Pohádka o Blockoutu a jiných déjà vu
Každá herní doba má své originály a jejich klony. Sedmdesátá léta jsou přeplněna domácími Pongy, léta osmdesátá sviští na vesmírných lodích z nespočtu předělávek Space Invaders, devadesátky jsou potřísněny pixelatou krví doomovek a současnost pro jistotu kopíruje úplně všechno, co má potenciál zaplatit milionové náklady na vývoj.
Není tedy divu, že při hrabošení herním archivem je tu a tam možné narazit na hru, která svými vlastnostmi, ať už hratelností, námětem, nebo jen grafickým zpracováním, silně připomíná něco velkého, ale sama o sobě neoplývá významem větším než přímotop na sluníčku. Některé kopie, vlastně téměř dokonalé klony slavnějších předloh, které trpěly relativním nezájmem publika právě proto, že se přiživovaly na svých vzorech anebo s nimi zoufale soupeřily, si dnes textem i obrazem připomeňme. Říkejme jim třeba chudí herní příbuzní.
Cosmo´s Adventure / Commander Keen
A začněme zostra. Co si například pomyslet o Cosmo´s Cosmic Adventure? Osobně si na tuhle veskrze milou platformovku s podivným mužíčkem z hvězd dodnes pamatuji jenom proto, že na mě od začátku působila silně nedůvěryhodně. Ještěr se záchodovými zvony místo rukou? Dobrá, protože jenom to ho doopravdy odlišovalo od mnohem slavnějšího Commandera Keena ze stejnojmenné arkádové série. Todd Replogle z Apogee při tvorbě Cosma zkrátka opisoval od spřáteleného id Softu a stvořil hru, která se Keenovi podobala úplně vším. Jak grafikou a stylem příběhového vyprávění, tak samozřejmě celkovou hratelností. Zelenému poďobanému naháči narozdíl od Keena chybělo něco moc důležitého. Charisma.
P.S.: Jestli vám připadá Cosmova EGA grafika hodně jednoduchá, vězte že byla tak trochu mimo už při svém vydání v roce 1992.
Blockout / Tetris
Když se řekne California Dreams, málokdo by si to hned asocioval s předrevoluční Varšavou. Ale to máte tak: pro společnost California Dreams, sídlící v San José a která mimo jiné vydala i úspěšný "muscle" simulátor Street Rod, naprogramoval jistý Aleksander Ustaszewski z Polska v roce 1989 logický rychlík jménem Blockout. A když se na něj podíváte, řeknete že je to jen Tetris 3D. Pff. Ale pozor, tahle hra za svých doporučených 39,95 dolarů opravdu stála. Blockout je klon dobrých mravů. Moje babička s ním strávila desítky, možná i několik stovek hodin a vždy byla nadšená z kombinací, které jí počítač v podobě roztodivně tvarovaných kostiček do trojrozměrné sítě posílal. I dnes si Blockout tu a tam zahraje. Stejně jako Tetris je pro ni totiž pokaždé magicky stejný, a přece jiný. Jen té slávy se mu nikdy nedostalo. Ustaszewski na něm rozhodně nezbohatl.
Chcete-li být dnešní, najděte si Blockout pro Linux. Trochu vyleštit a je z toho docela pěkný casual hit pro internetové farmáře.
Car and Driver / Stunts
Mnozí hráči mohou být překvapeni, ale Looking Glass Studios si před uvedením slavných her jako Thief, či System Shock "střihli" na začátku své kariéry závodní hru. Nesla název Car and Driver, vyšla v roce 1992 pro DOS a byla inspirována stejnojmenným americkým časopisem. Hra je zajímavá hlavně svou billboardovou reklamou. Podél trati můžete minout například logo "Blue Sky Productions", protože tak si Looking Glass v začátku kariéry říkali a jinde zas uvidíte nápis EASN, což je ranný akronym pro sportovní tituly od Electronic Arts.
Car and Driver se ale polygonovým grafickým zpracováním a stavbou tratí hodně podobal arkádě Stunts a třetímu Test Drivu, což ho diskvalifikovalo. Nakonec ani pokročilý výběr pohledů z několika kamer ani přítomnost deseti atraktivních vozů jako Ferrari F40 či Porsche 959 nedostaly hru mezi lidi. A ti, kteří ji viděli, si mysleli, že jsou to Stunts...
Zde je hra jako abandonware. Připravte se, že Car and Driver má jízdní model natolik drsný, že sice dovoluje rychlou jízdu i precizní řízení, ale nikdy ne současně.
A-Train / Simcity
A-Train je velmi speciální záležitost v našem seznamu. Je to takový časový chameleon. Prapůvodní dvoudílná série této dopravně-budovatelské série vyšla v Japonsku už před Simcity a Railroad Tycoonem, ovšem hra, o které mluvíme, se objevila právě až po nich a podobnost se slavnými předchůdci nemůže skrýt. A-Train je kombinací městské strategie a dopravní simulace, stáváte se majitelem vlakového impéria a vaším cílem je rozvoj města, ve kterém podnikáte, což zvětšuje příležitosti k obchodování se službami a komoditami.
Není vlastně náhodné, že třetí A-Train pro zbytek světa distribuoval sám Maxis, tedy autorské studio Simcity. "A-Train jsme publikovali jako naši vůbec první nepůvodní hru. Měli jsme tehdy velká ega a mysleli si, že když vydáme něco cizího, dáme tím najevo, že někdo umí hry lépe než my, ale A-Train prostě skvělý byl," psalo se v dobovém prohlášení Maxisu.
Považovat A-Train za hrubý klon by bylo vzhledem k jeho historii a dojmu, který na Maxis udělal, nefér. Ale i tak, kdo zná A-Train a kdo Simcity, Meierovský Railroad Tycoon nebo Sawyerův TTDL? Myslím, že popularita je dodnes rozvrstvena celkem jednoznačně a to i přesto, že A-train narozdíl od jmenovaných vychází v nových updatech dodnes.
Alien Breed 3D / Doom
Kopírování ze zoufalství? Ano, i tak by se mohla označit softwarová labutí píseň Amigy z poloviny devadesátých let, a její urputná kloniáda Doomu. Dva roky se několik studií snažilo vyrobit na Amigu funkční doomovku, aby se nakonec zjistilo, že to technicky sice možné je, ale výsledek za mnoho nestojí. Hratelností, grafickou kvalitou a rychlostí pohybu amigácké napodobeniny nikdy Dooma nedostihly.
Gloom, Fears, Alien Breed 3D... to byly hry, které Amigu nakonec doprovodily do křemíkového nebe. Zejména posledně jmenovaný klon nemohl i přes hysterickou glorifikaci amiga-pozitivních novinářů schovat hrubou grafiku a bugy. "Na pár místech fungují takzvané vracečky. To takhle jdete podél zdi, náhle se obraz rozpadne a kpt. Reynolds je záhadnými silami vrácen o pár metrů zpět," přiznávalo se v jedné dobové recenzi.
A nezávislý pozorovatel mohl být z takové hry jen sotva unesen. Nezapomínejme, že v roce 1995 se už hráči mohli prohánět v prvních Need For Speed, létat v Magic Carpetu II, stavět v Caesarovi II a na evropské dveře bušily zázraky z Playstationu.
Test Drive 4 / Need for Speed II
Šest let ničeho a pak roky ve stínu konkurence. To je stručný výtah z životopisu série Test Drive po roce 1991, kterou jsme ještě o pár odstavců výše brali za vzor. Jenže až do roku 1997 se s ní nic nedělo a to ji připravilo o jakékoliv důstojné postavení na trhu. Na Invexu ´97 se na chvíli zdálo, že přijíždí mesiáš. Že jede v nablýskaném Viperu a své vánoční soby veze v otevřené Cobře. Jenže reklamní obálky Test Drivu 4 s Dodge a AC na krabičce lhaly. Mesiášovi došel benzin někde v půli cesty, TD4 akorát zahájilo poměrně nešťastnou etapu staré série, která všelidovému Need for Speed pouze sekundovala. Horší technické zpracování a nepřesvědčivá jízda udělaly z Test Drivu na několik let závody druhého sledu.
Liero / Worms
Liero jako nejrychlejší červ z konzervy? Možná. A jako realtimový klon Worms? Určitě. Tak na první pohled Liero skutečně vypadalo. V roce 1998 nebylo ničím jiným, než pokusem finského programátora Joosa Riekkinena o příživu na stále aktuální slávě červích surovců. A aby nebyl tolik nápadný, půjčil si fyziku a realtime mód raději z jiné, méně známé červobitky nazvané MoleZ. Liero se stalo pro mnohé hráče kultem. Ačkoliv jej média kvůli freewarovému statusu v podstatě ignorovala, ten kdo si tuhle hru našel, měl o zábavu na dlouhé týdny postaráno a Liero mu skrz různé updaty možná vydrželo dodnes. Spojit výbornou fyziku, útočnou vynalézavost a podzemní split screen byla smrtelně zábavná kombinace. Končit se má zvesela. Jestli bylo Liero klon, tak ten z nejlepších.
