Jak se hraje na nové Nvidia Shield TV
Nový rok s sebou přinesl i čerstvou revizi zajímavého pokusu Nvidie přinést do obýváku vlastní herní zařízení. Znalci Nvidie však ví, že se nejedná o ambiciózní projekt uvést na trh samostatnou konzoli s vlastním ekosystémem, ale o streamovací zařízení, které se živí hardwarem ukrytým v jiném pokoji či v cloudu. Měli jsme příležitost si toto nové zařízení vyzkoušet na vlastní kůži. Jak se nám líbilo, o tom již pojednávají následující řádky.
KRÁSNÝ NAVENEK...
Po rozbalení jako první Nvidia Shield TV zaujme svým vzhledem – ten je nečekaně kompaktní a ve skutečně drobném těle (157 x 97 x 25 mm) ukrývá HDMI 2.0 (s podporou standardu HDCP 2.2 a technologie HDR), dva rychlé USB 3.0 porty a kromě napájecího konektoru také standardní RJ45 konektor pro ty, kterým nebude bezdrátová komunikace konzole dostačovat. Co se naopak vytratilo, je slot pro paměťové karty, což je drobný nedostatek, který eliminují jednak přítomné USB porty, anebo dražší varianta Nvidia Shield Pro s interním úložištěm o velikosti 500 GB.
O ergonomii obavy mít nemusíte – oproti dřívějšku odlehčený ovladač perfektně padne do ruky již na první pokus.
Standardní balení konzole kromě ostře řezaného a zeleně podsvíceného zařízení obsahuje také drobný ovladač charakterem připomínající ten k televizi hotelového typu (méně je někdy více a zde minimum přebytečných tlačítek nijak nezavazí), který byl s první verzí konzole nabízen pouze za padesátidolarový příplatek. Nadále balení nabídne napájecí kabel, USB kabel a klasický bezdrátový herní gamepad, jehož moderní a také ostrými hranami (a trojúhelníky) zkrášlený vzhled připomíná samotnou konzoli. O ergonomii každopádně obavy mít nemusíte – oproti dřívějšku citelně odlehčený ovladač perfektně padne do ruky již na první pokus. Ovšem bližší pohled jak na ovladač, tak i na další prvky výbavy, odhalí drobné estetické přešlapy – konzole i oba ovladače na sobě mají v různé míře i lesklé plochy, kterým minimálně v případě ovladačů hrozí poškrábání, zamatlání a další znehodnocení. Na pohled se ale i přesto jedná o po stránce designu povedené kousky. A kromě volitelného stojanu pro vertikální uložení konzole v balení nic zásadního nechybí.
... A MOCNÝ UVNITŘ
Nicméně vzhled konzole umístěné kdesi v hloubi obývákové stěny pravděpodobně většina z nás beztak řešit nebude a mnohem důležitější jsou tedy parametry. Zde se žádné zásadní změny nekonají a Nvidia přinesla prakticky identickou konfiguraci jako minule. Těšit se tedy můžete z procesoru Nvidia Tegra X1 a 64bitové architektury čítající 256 výpočetních jednotek. Dále je k dispozici 3 GB operační paměti a 16 GB interní úložiště s možností rozšíření za pomocí zmíněných integrovaných USB portů. Celé to přitom po softwarové stránce pohání prakticky čistý Android ve verzi 7.0. Kombinace výše uvedeného pak umí hravě zobrazovat obsah v rozlišení od 720p až do 4K a v 60 snímcích za sekundu. Otázkou nicméně je, zda toto zařízení dokážete dostatečně nakrmit.
O to se stará Google a potažmo Android, jejichž živou podporu jsme v podání výrobce pociťovali i v rámci testování, kdy se objevovaly aktualizace nejen systému, ale dokonce se několikrát ozval i nový firmware pro ovladače. S těmi se samozřejmě setkáte nejprve v samotném uživatelském rozhraní konzole, které je v zásadě jednoduché a intuitivní, bez much však rozhodně není. Na druhou stranu ale ovladače nebudou do budoucna jedinou možností, jak konzoli ovládat – obě standardně dodávané periferie v sobě mají integrované mikrofony, které mohou být neustále zapnuty. Za jejich pomoci budou uživatelé moci v budoucnu ovládat asistenta Googlu, což samozřejmě není nic jiného než odpověď na Siri od Applu. Tento asistent vám jednou bude moci nejen vyhledat hru dle vašeho přání, ale v případě integrace s domácností například i zhasnout světla či zapnout topení.
DROBNÝ ŠOTEK V OVLÁDÁNÍ
To je však zatím hudba budoucnosti a my se tedy nyní raději zaměřili na ono rozhraní přístupné díky ovladačům a na jeho možné záludnosti. Zde někdy kupříkladu pozlobila klávesnice na obrazovce, jež umí zabrat skoro půl panelu a nevybíravě svojí velikostí mnohdy zastínila i aktuálně editovaná pole. To pochopitelně rázem ubralo na přehlednosti a bylo nutné přepínat. Stejně tak típání obrázků není primárně určeno pro osoby se dvěma horními končetinami, neoplývá nejlepší reakční dobou a dostat následně obrázky z konzole je už vůbec na delší lokte. Na akční a rychle sdílené momentky tedy raději nepomýšlejte. Nejde sice o nedostatky nikterak zásadní, na celkové ergonomii se to však podepíše. A stejně tak může pro někoho poněkud nepříznivě vyznívat fakt, že z pravého okraje standardně instalované klávesnice nelze přejet na levý či naopak a „zkrátit“ si tím cestu. To kupříkladu umí klávesnice na obrazovce na PS4 a osobně to považuji za výhodu, jde však o preference spíše subjektivní.
Celkově je můj dojem z nového Nvidia Shield Controlleru skvělý a potěší drobné vychytávky typu dotyková plocha sloužící k nastavení hlasitosti.
Celkově bych však konzoli považoval za velmi dobře ovladatelnou, a to platí jak pro ovladač klasický, tak i pro gamepad. Ten, jak již bylo naznačeno, do ruky padne takřka perfektně a výtky mohou zaznívat spíše od uživatelů aktivně vyhledávajících problémy. Dala by se kupříkladu vypíchnout menší preciznost analogových páček v porovnání s jinými výrobci a menší možnosti nastavení ve srovnání například s takovým Steam Controllerem. Ten je však měřítkem sám pro sebe. Celkově je každopádně můj dojem z nového Nvidia Shield Controlleru skvělý a jako třešnička na dortu na něm kupříkladu potěší drobné vychytávky typu dotyková plocha sloužící k nastavení hlasitosti.
STREAM VLÁDNE SVĚTU…
Až se seznámíte se vším tím sympatickým hardwarem, přichází na řadu to nejpodstatnější – onen obsah a možnosti, jak jej vlastně do samotné konzole dostat. A že bude na výběr z čeho, o to se již stará samotný operační systém konzole, který toho umí opravdu hodně. V základu však konzoli nechybí nic podstatného, a jelikož doba svědčí streamování obsahu, tak se tomuto trendu podřizuje i samotná Shield TV. A ve své podstatě tak činí velmi dobře – testovaný a v základu nainstalovaný Netflix (nechybí ale kupříkladu ani Google Play Movies nebo Plex) umí dodat ostřejší obraz než třeba na PC v prohlížeči, osobně se mi ale stále jevil stále ještě o něco slabší, než jako tomu je v případě dedikované aplikace testovací chytré televize.
Důraz na služby pak zjevně tlačí i samotná Nvidia – Shield svým výkonem sice zvládne rozchodit nejednu hru pro Android, jádro využití však spočívá ve streamování i zde – při samotném hraní si. Na výběr přitom v takovém případě máte hned dvě možnosti: buďto budete získávat obsah ze svého PC zapojeného do stejné domácí sítě, anebo si zaplatíte členství ve službě GeForce Now.
… POKUD SI TO VAŠE LINKA MŮŽE DOVOLIT
To vás vyjde v přepočtu na necelých 300 korun a za tu cenu vám Nvidia nabídne přístup k exkluzivním nabídkám a ke hrám zdarma, zde je si však zapotřebí ihned uvědomit, že zakoupené hry neputují přímo do zařízení. Stejně tak tituly zdarma ke členství dodávané (například Deus Ex: Human Revolution, Thief, Tomb Raider a zhruba šest desítek dalších) jsou všechny šířené pouze ve formě dálkově ovládaného streamu.
Co hodnotím vyloženě pozitivně, je fakt, že do služby GeForce Now míří tituly Ubisoftu a ty by měly nabízet cross-buy funkcionalitu.
A to neznamená nic menšího než to, že vaše konzole slouží jako prosté zobrazovadlo něčeho, co běží v cloudu kdesi za humny. Výhoda je jasná – nepotřebujete nákladný hardware. Nevýhody jsou ale ještě patrnější – k vymáčknutí ostrého a plynulého obrazu a vyhnutí se viditelným artefaktům je zapotřebí opravdu kvalitní linka, a to i pro rozlišení 720p. I proto se Shield TV hodí spíše pro nenáročné hraní, celkově mne ale schopnost streamovat obsah z cloudu potěšila a svojí funkcionalitou příjemně překvapila. Toto jsem na jednu stranu vůbec nečekal, na druhé straně však mohou zamrzet omezené schopnosti nastavení her. Snad se ale bude jednat o drobnost, kterou napraví některé z dalších aktualizací konzole či optimalizace daného titulu. Co už ale hodnotím vyloženě pozitivně je fakt, že do služby GeForce Now zamíří tituly Ubisoftu, které by měly nabízet cross-buy funkcionalitu. Stejně tak tituly v GeForce Now zakoupené obdržíte ve dvojí formě – k zakoupené hře obdržíte ještě Steam kód, kterým si můžete titul aktivovat na PC. Tak jako tak, na grafické orgie raději zapomeňte, nicméně Nvidia Shield TV umí ještě odlišnou formu streamování.
ZANECHTE HUČÍCÍ RADIÁTOR V POKOJI
Ta spočívá v tom, že si jedním Nvidia účtem propojíte Shield TV a PC (zapomeňte tedy na dřívější rozhořčení nad tím, že vás Nvidia nutí používat účet i v ovladačích grafické karty) a následně se Shield TV dokáže připojit k PC a spustit si některou z vašich her. Zde se ovšem sluší dodat, že tímto způsobem nejde spustit každá hra a že ne ve všech dokáže ovládací rozhraní gamepadu nahradit standardní kombo klávesnice a myš. Jako základní průvodce vám může posloužit oficiální seznam kompatibility.
Každopádně při této formě streamování vám Shield TV umí jen spustit hru (jež na PC fyzicky běží, takže zapomeňte na to, že byste si sami zahráli na televizi hru a vaše drahá polovička mohla na stejném stroji pracovat) a vhodí vás do vody. Jestliže máte k Shield TV připojenou i klávesnici a myš, máte vyhráno. Jinak může být problém. Zde se rovněž sluší dodat, že Nvidia Shield TV má ráda Steam - ostatní platformy nebere příliš v potaz - utilita grafických ovladačů na PC vám i na Steamu vyhledá hry pouze některé. A ty, které Shield TV vyhledá, i v seberychlejší síti (v mém případě se jednalo o propojení skrze jeden aktivní gigabitový síťový prvek) zobrazuje v komprimované podobě a 4K panel náhle ztrácí na hodnotě. Rovněž celková intuitivnost není na úrovni a celé to stále ještě působí nedokonalým dojmem. V takovém případě stojí za to zamyslet se nad tím, zda se nevyplatí spíše pořídit delší HDMI kabel a Steam Controller.
CHYTRÁ I HEZKÁ ZÁROVEŇ
Z těch několika odstavců výše by se mohlo zdát, že mě Shield TV v zásadě nijak nezaujala, nicméně není tomu tak. Je to chytré zařízení, na polici pod TV vypadá neuvěřitelně sexy a s pořizovací cenou lehce pod 6 tisíc korun se nejedná o o zásadní ránu pro rodinný rozpočet. Nicméně jeho koupi ze všeho nejvíce doporučuji promyslet. Dedikovanou konzoli na náročnější hraní lze pořídit o pár stokorun dráž a po stránce herní odvede práci docela jinou, byť také odlišně zaměřenou. Stejně tak se nejedná o citelný upgrade oproti předešlé generaci Shieldu, klady konzole ale nijak k zahození rozhodně nejsou a celkově rozhodně převažují.
Samotné streamování z cloudu je u nás stále ještě ve vývoji a streamování z PC je v současné generaci tohoto zařízení na dobré cestě, k dokonalosti mu však stále něco chybí. Co jsme ale jen nakousli a v čem má Shield v současnosti rozhodně největší potenciál, je obecné konzumování video obsahu – v tom má Shield zaručeně navrch, a jestliže vám něco takového u televize chybí a rádi byste ze své hloupé televize udělali chytrou, tak se může jednat o prémiovou alternativu k zařízením, které něco podobného zvládnou za poloviční cenu. Zde však za dvojnásobnou cenu dostanete přidanou hodnotu v podobě dvojice ovladačů a především velké podpory hraní, která potěší nenáročné hráče a má do budoucna velmi zajímavý potenciál.
