Intel brzy uvede quadcore, AMD kontruje Athlonem 64 X2 6000+

Vůbec první dějištěm, na kterém se pořádně předvedl nový čtyřjádrový macek z 65nanometrových fabrik Intelu, se stala konference Intel Developer Forum. Šéf Intelu Paul Otellini příliš nepřekvapil přítomné prohlášením, v němž uvedl, že quadcore se mezi počítačové nadšence vydá již letos v listopadu.

Intel dodal, že quadcore, které bude prodávat pod logem Intel Core2 Quad, překoná, co se výkonu týče staršího dvoujádrového kolegu z totožné série téměř o 70 procent. Čísla to jsou ale velice přibližná a Intel samozřejmě při jejich získání použil řádně optimalizované aplikace, které si se čtyřmi jádry v jednom čipu rozuměly stejně dobře králík s mrkví. V „reálném“ PC světě bude situace totálně odlišná. Programů, které by byly pořádně optimalizovány pro dual/multicore procesory, by totiž jeden spočítal na prstech jedné ruky.

Na své si přijdou také servery - do jejich útrob se ještě na sklonku tohoto roku dostanou čtyřjádrové procesory Intel Xeon řady 5300. Nové nízkonapěťové procesory Intel Xeon L5310 pro blade servery, které budou šokovat spotřebou 50W, se k uživatelům dostanou přibližně v prvním čtvrtletí 2007.

Budoucnost má Intel v malíku

Na IDF se Otellini rovněž pochlubil roadmapami s vyobrazeným příchodem nové mikroarchitektury s kódovým názvem Nehalem. Její zástupce bude Intel vyrábět 45nanometrovým procesem, na trh by se tyto čipy mohly dostat do roku 2008. O dva roky později plánuje firma dostat na trh procesory s prozatímním názvem Gesher. Pravděpodobně budou sjíždět ze 32nm fabrik. Otellini podotkl, že do konce desetiletí Intel pod jeho vedením uvede mikročipy s trojnásobným výkonem vztaženým k jednomu wattu, než jakým se mohou pochlubit dnešní procesory.

Gesherem ale IDF zdaleka nekončilo. Intel ještě stačil vysypat z rukávu prototyp mikročipu s osmdesáti jednotkami pro výpočty s plovoucí desetinnou čárkou. Tento miniaturní procesor s plochou 300mm čtverečných dosahuje výkonu jednoho teraflopu, tedy jednoho biliónu operací s plovoucí desetinnou čárkou za sekundu.

Vcelku podařený výkon, zvláště když jej srovnáme s vůbec prvním teraflopovým superpočítačem, který před jedenácti lety potřeboval k dosažení tohoto výkonu téměř 10 000 procesorů Pentium Pro, kdy jeho 86 velkých skříní zabíralo plochu více než 200 metrů čtverečních.

Jak na to dále?

V blízké budoucnosti přejde Intel kompletně k 65nanometrům - již dnes firma dodává více než polovinu svých procesorů touto technologií. Konkurence AMD se na přechod k 65nm teprve chystá. Ve druhé polovině příštího roku by se Intel mohl posunout k 45nanometrům. Prototyp s 45nm tranzistory bude podle tvrzení firmy hotov již letos. Co se týče plochy takzvaných clean room prostor, kde jsou vyráběny 45nm mikročipy, má jich firma v současnosti k dispozici kolem 50 000 metrů čtverečných. Do jejich výstavby společnost nalila asi 9 miliard dolarů.

Ostrý sprinter: AMD Athlon X2 64 6000+

Nového čtyřjádra od Intelu se AMD údajně nebojí. Podle ranných a nutno podotknout, že i velmi neoficiálních informací, proti němu plánuje firma nasadit sprintera s ratingem 6000+. Jedná se o model AMD Athlon X2 64 6000+ s reálným kmitočtem 3000 MHz. Rychlík by se měl na trhu objevit závěrem tohoto roku, možná už v listopadu. Jeho cena je neznámá.

Rovněž v listopadu bychom se mohli dočkat dalších několika modelů ze stáje AMD. Jde o novinky AMD Athlon 64 X2 5400+ (2,80GHz, 1MB L2 cache) a 5600+ (2,80GHz, 2MB L2 cache). Mikročipy s číselným označením 5400+ a 5600+ vykazují podle tabulek spotřebu 98W, výkonější 6000+ pak ze zdroje při zátěži nasaje rovných 125W.

Nejen stolním počítačům chce AMD urychlit cestu digitálními nástrahami. Několik inovovaných produktů míří také do serverů. Předně se jedná o modely Athlon 64 FX-70 (2,60GHz, 2MB L2 cache), FX-72 (2,80GHz, 2MB L2 cache) a FX-74 (3,00GHz, 2MB L2 cache). Zmíněné mikročipy pracují s paticí se 1207 piny. Jsou vyráběny 90nm procesem.

AMD splývá s ATI

O tom, že se Nvidia snaží pomalu přejít od výroby grafických jader také k jinému segmentu výrobků, který se váže k výpočetní technice (kapesní přehrávače?), probleskly informace již před několika měsíci, kdy z AMD unikly zprávy o chystaném odkupu ATI Technologies. Prodej samotných GPU již není tak výnosný jako dříve a pokud by se Nvidia věnovala jen jemu, za pár let zajde na úbytě. Obchody firmě také naruší i další novinka od představitelů Advanced Micro Devices.

AMD totiž ústy šéfa techniků Phila Hestera uvedla, že pracuje na výrobě mikročipu s vestavěným grafickým jádrem. První informace o tomto počinu přinesl internetový server CNET, který rozhovor s Hesterem uveřejnil.

Prvních CPU+GPU systémků od AMD se dočkáme pravděpodobně v roce 2008, kdy společnost najede na 45nanometrový výrobní proces. Právě až tento technologický postup umožní obě jednotky skloubit dohromady na relativně malém prostoru.

Je vysoce pravděpodobné, že se k podobnému kroku odhodlá také Intel. Ze světové jedničky ve výrobě mikroprocesorů však zatím nezaznělo, kdy se tak stane.