Indie projekty z Game Accessu - díl II.
Poslušně se hlásíme s druhým herním nášupem z brněnského Game Accessu. A pokud vám ani dvojitá nálož dojmů z přítomných her nestačí, určitě si počkejte i na chystané rozhovory s jejich tvůrci. Vzhůru do nezávislosti!
Při pohledu na trailer to možná není úplně jasné, ale brněnské studio Madfinger Games opravdu dělá mobilní hry. Během postávání u jejich stánku člověk každou chvíli slyšel něco ve stylu „Tohle fakt jede na mobilech?“ a musím přiznat, že i já jsem z grafického zpracování hry celkem nadšený. Navíc se hezky hýbe nejen na nejnovějších špičkových telefonech, ale kupříkladu i na mém na dnešní dobu budgetovém čínském telefonu se Snapdragonem 820. Což je ostatně dle Tomáše Nawara, PR Managera brněnského studia, prioritou. Hra by tedy mohla být ještě hezčí, avšak tříštění komunity dle rozpočtu na telefon rozhodně není něčím, co by měli vývojáři zodpovědní za Shadowgun v plánu.
Pokud nevíte, k čemu vlastně Shadowgun Legends přirovnat, vzpomeňte si třeba na Destiny, které hra evokuje i stylizací. Tato střílečka s RPG a kooperačními prvky se celá točí okolo hubu, ve kterém se hrdina ocitá po každé misi. Zajímavostí je, že hub neslouží pouze jako místo, které srocuje všechny živé hráče, ale můžete si zde odskočit do PvP arény, na pivo do hospody nebo brzy dokonce na masáž, plastiku a tetování. Viděli jste někdy v mobilní hře něco takového?
Podobná personalizace je důležitým prvkem hry, o čemž ostatně napovídá nejen úvodní editor postavy, ale i stovky zbraní a zbrojí, které na hráče, opět podobně jako v Destiny, efektně vypadávají v průběhu singleplayerových misí. Nebojte, samozřejmě i ty jsou přítomné, a pochválit na nich můžu hlavně dobrý pocit ze střelby, který je umocněn vibracemi telefonu. Samotný gameplay navíc probíhá tak, že hráč je zodpovědný jen za pohyb a míření, střelba se provádí automaticky. To sice může znít jako zbytečné zjednodušení pro casual hráče, faktem ovšem je, že právě díky tomu se hra na telefonu ovládá opravdu dobře.
Když už jsme u té casual komunity, napadlo vás, že mobilní hry mohou mít i svoji hardcore komunitu? Hráči jsou zde motivovaní hromadou prvků, mezi které lze zařadit třeba obří sochu nejlepšího hráče, vystavenou všem na odiv v hlavním hubu. Komunita se navíc baví i poněkud nevšední záležitostí – několik desítek hráčů zde zformovalo uskupení, které roleplayuje policisty a reportuje cheatery. Boj s čím dál tím chytřejšími podvodníky je sice nekonečný, avšak to, jak samotní hráči pomáhají tvůrcům, je minimálně na mobilních platformách opravdu unikátní záležitost.
Pokud vás hra zaujala a také byste rádi někoho nachytali při činu, případně se pokusili na všechny vyzrát z druhé strany barikády (věřím, že za tohle nabádání budu od tvůrců hry náležitě pochválen), neváhejte spěchat do obchodu vaší oblíbené mobilní platformy, kde hru zadarmo stáhnete – a to dokonce v plné české lokalizaci.
Ministry of Broadcast od brněnských tvůrců Twin Petes je velmi zajímavým počinem. Považte – o hře nikdo nic nevěděl, internet o ní takřka mlčí a jakmile na Game Accessu poprvé vylezla na veřejnost, jen tak mimochodem si pro sebe uzmula cenu za nejlepší gameplay a své pixelovaté ruce nenechavě natahovala i po ceně za nejhezčí grafické zpracování. Odkud se vlastně taková hra vzala, ptáte se?
Inu, z kuchyně. Jak se Petr Škorňok a Petr Melicherik (odtud tedy název studia Twin Petes) svěřili, hra vzniká po nocích v kuchyni. Punková nátura se tedy projevuje nejen na přístupu „zničehonic se zjevíme, přijdeme a vyhrajeme“, ale i na pozadí samotného vývoje. Abyste se ale dozvěděli i něco o hře samotné – Ministry of Broadcast je pixelartová 2D plošinovka, která si herní inspiraci bere z původního Prince of Persia nebo klasických Oddworldů. Zajímavé je však hlavně zasazení celé hry, která se odehrává v nekonkrétní zemi, ve které z noci na noc vyrostla zeď (inspirace našimi západními sousedy samozřejmě není náhodná). Hrdina by se však z osobních důvodů rád dostal na druhou stranu, což je mu nakonec režimem dovoleno – ovšem jen za předpokladu, že vyhraje zvrácenou reality show.
Právě nálada, ve které se hloupost dnešních televizních soutěží střetává s krutou realitou totalitního života, je jedním ze zásadních stavebních prvků Ministry of Broadcast. Tvůrci ve velkém čerpají z románu 1984 od anglického spisovatele George Orwella, což se ve hře neprojeví jen mrazivou atmosférou, ale i prvky propagandy a neustálou přítomností Velkého bratra. To ovšem zase neznamená, že by se vás tvůrci snažili na první dobrou rozplakat při drsných vzpomínkách na minulý režim, ve hře se totiž objevují i odlehčenější pasáže.
Pokud se podíváte na developerské deníčky Twin Petes, tvůrci hned v jedné z prvních vět zmiňují, že ačkoliv Candy Crush může být velmi populární, nejedná se o druh hry, který by chtěli tvořit. A ve smyslu hardcorového indie punku dodávají, že nedělají hry, aby vydělali peníze, ale že vydělávají peníze, aby mohli dělat hry. A tento přístup ze hry neuvěřitelně čiší, čehož si v průběhu konference nestihla všimnout jen veřejnost, ale i sám velký John Romero, který si ke hře na poměrně dlouhou dobu sedl. A dle jeho výrazu i slov bylo jasné, že jej hra, stejně jako nás ostatní, velmi zaujala. Nezbývá tedy než popřát vývojářům hodně štěstí s kuchyňskými programátorskými dýchánky a konstatovat, že Ministry of Broadcast je dalším z projektů, kterému se na Hrej hodláme v budoucnu podrobně věnovat.
Tales of Bu je dalším ambiciózním projektem z českých luhů a hájů. Co je na něm tak ambiciózní, jako bych slyšel vaše hlasy? Inu, kromě klasických velkých platforem bychom se jej totiž měli dočkat nejen na telefonech, ale také ve fyzické, chcete-li deskové podobě.
První věcí, která vás na již druhém počinu Sever Game Studia zaujme, je pravděpodobně grafická stylizace, která se dá jen těžce připodobnit k některému z dnešních veřejně známých titulů. Vývojáři však nechtějí hrát jen na hezký první dojem, pod roztomilým grafickým kabátkem se tedy skrývá spousta herních mechanik. Tales of Bu je 2D plošinovkou s RPG elementy, ve které hraje hlavní roli soubojový systém. Původní vize zahrnovala čistě mobilní free to play hru, avšak jakmile se hra nadšeným účastníkům různých výstav představila na gamepadech, bylo jasné, že se v plnohodnotné verzi podívá na PC a konzole.
Do světa Bu se můžete vydat buď na vlastní pěst v singleplayerové části, která by vám měla vyprávět poutavý příběh plný reálií zdejšího světa, nebo v kooperaci proti tuhým monstrům v rámci módu Výzva. Samotní příšeráci budou unikátní nejen vzhledem, ale i stylem hraní, kdy bude třeba pečlivě mířit kouzla a údery na citlivá místa, místo obyčejného „diablovského“ řezání hlava nehlava. Jistý prvek taktiky představují nejen třídy hrdinů a možnost, ověsit je libovolnou výbavou, ale hlavně kouzla, která se navzájem ovlivňují a dají se na sebe řetězit. Na hru jsou navíc navázané i poměrně silné online mechaniky – až vás tedy začne nudit příběh a spolupráce s kamarády, můžete si navzájem rozbít držku v zábavném PvP módu. Vaše síla a sláva se pak odráží v gildě, jejichž soupeření by mělo být dalším důvodem, proč se do malovaného světa budete rádi vracet.
Ačkoliv tedy Tales of Bu může svým původním směřováním evokovat obyčejnou mobilní tuctovku, věříme, že vývojáři dovedou do již teď pořádně nabobtnalé hry nacpat dostatek obsahu. A až své unavené oči odtrhnete od displejů, jistě vám přijde vhod desková verze hry Tales of Bu Heroes, která se do velké míry zakládá na svém digitálním předobrazu. Ta se navíc v době velmi blízké chystá na Kickstarter, pokud se vám tedy z jakéhokoliv důvodu nebude zamlouvat teabagging v PvP módu ve hře, můžete si jej vyzkoušet hezky fyzicky, dle staré školy.
Když jsem na stránkách Game Accessu ještě před samotnou konferencí vytipovával ty nejzajímavější hry, neznámý projekt s názvem #ConnectEverything mě do žádné euforie nedostal. Dle ilustračního obrázku jsem si jako první věc vybavil magnetickou stavebnici Geomag, jako druhou mechaniku spoj tři a jako třetí mě napadla myšlenka, že na něco takového rozhodně nejsem zvědavý. Jenže pak jsem si všiml, že za tímhle projektem stojí FiolaSoft Studio – a to by v tom byl čert, aby zrovna Fiola, tedy Filip Kraucher, teasoval nějakou nezáživnou spoj-tři kratochvíli.
Můžu vás potěšit tím, že obavy o zajímavost hry byly kompletně liché. Rozhodně vás ale nepotěším informací, že se vám ke hře nemůžu zatím vyjádřit jinak než velmi zkratkovitě. Tak tedy – jedná se o velice ambiciózní 3D střílečku se spoustou nových a svěžích nápadů, která je postavená na Unity (studio se tedy již oprostilo od jednoduchého, avšak problémového GameMakeru). Ptáte se, proč zrovna Unity? Inu, tento engine je ve své podstatě vlastně docela podobný právě GameMakeru, disponuje však hezkou řádkou nástrojů navíc, což se studiu rozhodně hodí.
Hru vyvíjí kompletní tým, který stojí za úspěšným Blackhole a jedná se opravdu o projekt, který od FiolaSoftu neočekával pravděpodobně ani ten nejangažovanější fanoušek jejich tvorby. Hra se jmenuje Matcho, hraje se výborně a více informací vás bude snad již brzy čekat – a to samozřejmě nikde jinde, než na Hrej.cz.
První díl našeho indie speciálu z výstavy Game Access naleznete zde.
