Článek Hori Tactical Assault Commander

Hori Tactical Assault Commander

David Plecháček

David Plecháček

20. 2. 2018 15:15 8
Reklama

Jsou malé, skladné, elegantní, na pohled poměrně kvalitní i povedené. Jenže na druhý pohled vlastně přijdete za to, že jsou jen drahé, zbytečné a především bohužel neužitečné. To jsou ve zkratce plusy i minusy klávesnice a myši pro konzole od společnosti Hori. Jenže zatímco s některými prvky může výrobce něco dělat, u jiných se může stavět na hlavu a stejně si nijak nepomůže. Zavřete peněženky, hrát na konzolích jako na počítačích totiž není taková pohádka, jak by se mohlo zdát.

MOHU BÝT LEPŠÍ

Hardware na Hrej.cz nerozebíráme poprvé a ani naposledy, přesto je tento článek jednou věcí specifický – vlastně rozebírá celou problematiku a nejen periferie jako takové. Kdyby došlo jenom na ně, asi bychom je popsali jako určitý standard. Klávesnice a myš nepůsobí na první pohled nijak lacině a hned od pohledu je jasné, že designéři museli složitě vymýšlet, jak všechna tlačítka ergonomicky namapovat na malý výsek klávesnice. Tam, kde se obvykle hovoří o nedostatku kláves, je jich najednou pro separátní konzolovou klávesnici až moc. Klávesnice jako taková je jistě na pohled zajímavějším a složitějším výrobkem, možná ale právě proto můžeme věnovat první řádky myši. Ta je, i přes svou jednoduchost, mnohem důležitější. Pokud uvažujete nad koupí nových periferií, pravděpodobně vám totiž vadí míření analogovou páčkou a raději byste dali přednost právě myši. Nebo vás obtěžuje ovládání strategií, a tak chcete svůj tradiční nástroj správného stratéga. Řeknu to jinak, asi tu nejste kvůli závodním hrám.

Škoda, že se výrobce nerozhodl investovat do bluetooth technologie, to by ale jistě celou záležitost ještě prodražilo. 

Myš je ve svém jádru tak jednoduchá, jak jen může být. Dvě tlačítka, uprostřed kolečko, které slouží jako třetí tlačítko, a pak dva přepínače vyšších/nižších rychlostí myši. O nich ale až později. Zepředu vede k miniaturizované klávesnici kabel. Dostatečně dlouhý na to, abyste mohli pohodlně ovládat obě zařízení najednou. Škoda, že se výrobce nerozhodl investovat do bluetooth technologie, to by ale jistě celou záležitost ještě prodražilo. Co je ale ještě horší, je fakt, že klávesnice, z níž vede kabel i k popisované myši, je propojena s konzolí opět, čím jiným, než kabelem. Pokud máte od televize/konzole určitý odstup, není to příliš pohodlné řešení. Kabel je sice dostatečně dlouhý, ale i tak nehezky hyzdí estetiku domácnosti, a pokud něco takového jako pořádek řešíte, díky roztažené klávesnici budete mít pocit, že je před vámi permanentní bordel.

ERGONOMICKY V POŘÁDKU

Jak zjistíte v závěru, to je ale spíše minoritní problém. Klávesnice jako taková nevypadá nijak bytelně, na druhou stranu vypadá prostě jako… klávesnice. Jednotlivé klávesy jsou hezky podsvícené, byť jestli něco zaslouží trochu větší investici, tak to jsou právě ony. Působí lacině, a to nejen na pohled, ale i na dotyk a především na stisk. Pokud preferujete určitý odpor a takový ten pocit správného mačkání, tak ten u modelu TAC příliš nečekejte. Ergonomicky tvarovaná rukojeť zajistí dostatečnou stabilitu při hraní. Její konec je nastavitelný (do dvou poloh pro větší/menší ruce), a i když vykazuje stejné známky levnosti, při samotném hraní to prakticky nepocítíte. To nejdůležitější je, jak se na klávesnici hraje – už na první pohled člověka zaujme netradiční stavba. Ta je dána právě nutností zapojit co nejvíce kláves z klasického DualShocku. Základem je D-pad, který je zde vyobrazený jako klasické šipky. Okolo nich jsou poté rozesety další tlačítka, v závislosti na tom, co podle vývojářů hráči využívají nejvíce. Palec ovládá postranní analog a v jeho blízkosti taktéž přítomné tlačítko X. Jeho umístění je zvláštní, ale dá se na něj snadno zvyknout.

Problémem jsou dvě věci. Rychlost myši, a logická nepřipravenost her pro hraní na klávesnici s myší.

Samotná klávesnice poté nabízí několik přepínačů. Jeden z nich například zaměňuje funkci bočního analogu a pomyslného D-padu, abyste se mohli pohybovat standardně po šipkách. D-pad je poté namapován u palce. Není to sice optimální, ale máte-li trpělivost, tak to funguje. Kromě toho je vespod přepínač kompatibility PS4 a PS3 a další. V horní části nad klasickými klávesami je dotyková ploška známá z DS4 a také PlayStation tlačítko pro návrat do dashboardu. Naučit se s klávesnicí chce trochu cviku. Neustále budete přemýšlet, kde je jaké tlačítko. Navíc klávesnice disponuje i tlačítky R2 a L2, které jsou v kombinaci s myší na levém, respektive pravém myšítku, a to je občas matoucí. Čtvereček se například ovládá ukazovákem, trojúhelník prsteníčkem a kolečko malíčkem. Každý prst ale ovládá více funkcí najednou a jejich znalost rozložení na gamepadu vám u klávesnice nijak nepomůže. Ani to by ale nebyl ten největší problém.

NEJSEM VHODNÉ

Problémem jsou dvě věci. Rychlost myši, a logická nepřipravenost her pro hraní na klávesnici s myší. Začněme popořadě. Citlivost myši je stěžejní pro hraní akčních her. Hori nabízí myš s rychlostí od 400 až do 3200 DPI. O zvolené úrovni vás informuje decentní panel na klávesnici. I když na vás led dioda svítí, že by měla myš fungovat na maximální rychlost, je pomalá. Nesmíme totiž zapomínat, že většina obrazovek u konzolí jsou televize s velkou úhlopříčkou. Nad tento rámec je potřeba podotknout, že i konzole jako taková nabízí nastavení rychlosti myši, ale ani v kombinaci s nejrychlejší volbou není tak dostatečně rychlá, aby vám poskytla pocit jako na počítači. Pokud tak chcete klávesnici s myší na hraní akčních her, v nichž se střílí, právě nedostatečná hodnota DPI bude vaším největším nepřítelem. Model TAC nevyjímaje. Pokud jste vyložení nešikové, asi budete s novou ovládací hračkou o něco šikovnější a s trochou trpělivosti si zahrajete, na druhou stranu už od počátku budete cítit, že vás hardware brzdí a to vám dříve či později začne vadit a kombo dost možná odložíte.

GAMEPAD Á LA XBOX ONE

Hori Tactical Assault Commander
i Zdroj: Hrej.cz


Klávesnice s myší není samozřejmě jediným příslušenstvím. Možná totiž zatoužíte od licencovaném gamepadu, který bude odpovídat xboxovému rozvržení. Hori Onyx je pro vás dobrou alternativou. Jedná se o solidní zařízení, které pocitově padne dobře do rukou a je přesně takové, jaké čekáte, se všemi klady a zápory. Ty představují především těžce dosažitelné bumpery. Oproti variantě od Microsoftu je navíc Hori o něco lehčí. Je to ale klad, nebo zápor?

Ještě větší problém bude, budete-li hrát něco kontaktního. Příklad? Overwatch. Overwatch je hra, která se až na výjimka odehrává v krátké, maximálně střední vzdálenosti od protihráčů. Člověk musí mít neustále přehled, co se děje kolem něj, jinak bude snadným cílem. Právě otáčení bude vaším největším nepřítelem. Navíc, jednotliví hrdinové mají hned několik schopností, a tak si nevystačíte s myší. Jenže zatímco na PC jsou tlačítka namapována pro každého hrdinu tak nějak logicky a přirozeně, klávesnice a především tlačítko R1 není stavěné na nějakou rychlou akci. Naštěstí hra nabízí určitou možnost přizpůsobení. Jinou písničkou je Fortnite, jehož souboje nejsou (pokud přežijete začátek s krumpáčem) situované na blízko a tudíž jsou mnohem příznivější. Nedostatečnou rychlost ale pocítíte i tak, ne že ne. Jen je v tomto ohledu mnohem stravitelnější. Jak vidíte, pokud chcete hrát first-person střílečku, nikdy není situace optimální, a navíc záleží i na tom, jaký typ hry hrajete.

Pokud chcete hrát jen libovolnou akční hru, problémy v ní pochopitelně přetrvávají. I v tomto případě všudypřítomně vnímáte nedostatečnou rychlost myši. Druhou věcí je ale odlišné namapování ovládacího schéma. Zatímco střílečky jsou poměrně jasné – R2 střelba, L2 pohled skrz mířidla – akční hry libovolných žánrů jsou každá jiná. Tak například Kingdom Come. Proč byste nechtěli s myší a klávesnicí hrát i toto nové rozsáhlé RPG? Na myši je v tomto ohledu překážkou L2, které neslouží ani k alternativnímu útoku, ani k blokování soupeře. Nejbizarnější ale byla jízda na koni, ta byla opravdovou lahůdkou. V KCD je cval i trysk koně na kolečku, které musíte držet (pro trysk držet po druhém rychlém stisku). Kolečko je ale přímo pod šipkou doprava. Zkuste si na klávesnici úchop WSAD a jet třeba autem s tím, že máte držet písmeno X. Netradiční je i chůze/běh po svých, protože při chůzi slouží šipka doleva a doprava pro úkroky, ale při přepnutí na sprint najednou slouží k zatáčení. Zvláštní. Na analogu to nepůsobí tak prkenně, ale na klávesnici to poměrně mate. A možnost nějakého nastavení ovládání? Neexistuje. A tak bychom mohli rozebírat více her, Shadow of the Colossus počínaje, čímkoliv jiným konče.

BOŘEK STAVITEL BEZ STAVEBNÍHO MATERIÁLU

Zatím se to nevyvíjí nijak dobře, ale jsou věci, které vás dorazí. Stačí zapnout libovolnou strategii, kde se klávesnice s myší chová úplně jinak, než byste čekali. V drtivé většině her myší nepohybujete obrazem, ale jen jejím tahem měníte úhel pohledu. To je minimálně zvláštní, ale spíš bychom mohli zajít ještě pro ostřejší slovo. Naštěstí existuje na klávesnici přepínač, který prohodí analogové páčky mezi sebou, čili v tomto případě funkci tahu myší a šipek na klávesnici. Tím ale problémy nekončí. Málokdy totiž u strategií stavíte klávesou R2, čili levým tlačítkem myši. K tomu slouží spíše tlačítko X, které je ale vždy namapované na palci levé ruky. To vás bude neustále mást a najednou zjistíte, že hry alespoň slušně připravené na gamepad jsou v tomto ohledu praktičtější.

Pokud se trh nezmění, klávesnice s myší bude spíš určitá pohádka, která má hořký konec eskalující poznáním, že svět není tak růžový, jak by mohl být.

Některé strategie ale nabízí možnost alternativního nastavení. Z balíčku strategických her na tom bylo nejlépe Cities: Skylines, jenž bych alespoň papírově měl nastavit tak, aby se potvrzovalo stiskem R2, ale nejdále jsem došel k potvrzování pravým tlačítkem myši a k faktickému prohození funkcí L2/R2 nedošlo, i když jej hra nabízí. V čem byl problém, nevím. I tak je ale v tomto ohledu studio Colossal Order výjimkou, která hráčům lačnícím po něčem jiném, než je ovladač, dělá vlastně radost. Jako jedno z mála studií totiž myslí na to, že by někdo mohl zatoužit po alternativě, pro níž nemusí být zvolené nastavení optimální, a tak by jej chtěl změnit. To, že se to neobešlo bez určitých kompromisů, je vedlejší. To je druhá věc, kterou designéři periferií těžko ovlivní, ale která je pro jejich pořízení naprosto klíčová. TAC na druhou stranu nabízí možnost kompletního přenastavení kláves a uložení až tří schémat a profilů, ale není to zrovna to nejpraktičtější a nejpohodlnější řešení, navíc není univerzální pro všechny hry. Pokud se v tomto ohledu trh nezmění, klávesnice s myší bude spíš určitá pohádka, která má hořký konec eskalující poznáním, že svět není tak růžový, jak by mohl být.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama