E3 blog: zamávejte a odejděte vpravo
Je ráno a autem stí-ííí-ráš rosu na dálnici-ííí... Řítíme se probouzející se metropolí k divadlu Nokie, které hned vedle výstaviště každým rokem okupuje Nintendo se svojí show plnou novinek. A stejně jako každý jiný rok na sebe strhává pozornost – částečně proto, že je s hochy od Iwaty vždy legrace, částečně proto, že prý odhalí novou herní konzoli. „Viděl jsem konference MS (smích), PS (větší smích) a čeká mě Nintendo. Počítám, že bude taky k smíchu,“ píše mi známý, který s oblibou sofistikovaně a přesvědčeně dokládá, proč se herní průmysl řítí do pekla. Třeba proto, ze se motá v kruhu. Anebo proto, že z něj odcházejí kreativní lidé. Anebo proto, že komerce vítězí a underground nemá šanci. Prostě tyhle důvody... Blížíme se k divadlu.
A že těch lidí přišlo. Místo prý uvnitř nebylo! A to, pěkně prosím, se dovnitř také vejde pár tisíc návštěvníků. Připraveni na nejlepší usedáme a za líbivého sborového zpěvu témat ze Zeldy se radujeme společně se Shigeru Miyamotem, že jeho Link slaví už pětadvacet let, a že za tím účelem udělá Nintendo takovou oslaveneckou akci, jakou svět nepamatuje: reedice, koncerty, zlatý wiimote, CDčka, projevy... Z pódia se na nás dokonce podívali i zasloužilí členové vývojářského týmu. I když ta sázka na tradici a soudržnou hráčskou „rodinu“ byla moc pěkná, tak nějak to bylo dlouhé a táhlo se to jako žvýkačka. Což od Miyamota – kouzelníka, velkého dítěte a dobrého klauna – prostě nesedělo.
Že je něco špatně potvrdil i šéf Nintenda Iwata, který namísto toho, aby šel přímo k věci předvedl myší taneček kolem horké kaše (slogany jako „Hraní teď bude pro každého, bez rozdílu věku a pohlaví.“ a „Díky nám bude každý chápat hry po svém.“) a následně řekl, že žádná nová konzole nebude a odcupital do zákulisí.
V tu chvíli bylo zklamání ve vzduchu hmatatelné a ani vždy připravený Reggie Fils-Aime nebyl schopen svým diktováním budoucnosti a předvedením nových 3DS her rozbít pochmurnou atmosféru. Myšlenka, že Sony se svým PS Vita ukradla letos vítězství se vplížila do hlavy každého Nintendo pozitivního fanouška. Snad jen ten Luigi's Mansion 2 dokázal rozptýlit obavy z konce houbičkového světa. LM 2 je totiž parádní a neslyšíte o něm u nás naposledy.
Vyju, vyju, zpívali čeští novináři
Jenže pak se stalo něco, co nikdo nečekal – a částečně také nepochopil – a atmosféra v sále byla katapultována někam do stratosféry anebo spíš až do máriovské galaxie. Iwata nečekaně představil desku, co není ani konzole ani ovladač, ale něco mezi tím. Wii U – vyju vyju, jak si hned začali prozpěvovat čeští novináři – v podstatě slouží jako tablet, který je napojený na novou konzoli a dají se s ním dělat věci – například přenést obraz z televize přímo na něj (konec hádkám o tom, jestli se bude hrát nebo dívat na fotbal). Anebo se zatím neznámým způsobem spojit s 3DS a rozšířit tak jeho potenciál. Možností, jak Wii U „využít“ je hodně a ještě o nich uslyšíme.
Co ovšem milé Nintendo podcenilo byla metoda předávání informací. Kdyby nebylo Johna Riccittiela, který v krátkém vystoupení, kdy potvrdil partnerství EA s Nintendem, neprozřetelně potvrdil, že konzole bude HD, tak bychom byli ještě zamotanější. Nikdo totiž moc nechápal, na co se vlastně díváme. Po ukončení konference začal kolovat vtip, že při vstupu se dělaly zkoušky IQ a ten, kdo neměl alespoň 120, nebyl vpuštěn dovnitř, protože by to nepochopil. Přiznám se – mě to také pár minut trvalo, než mi došlo, že jde o ovládací periferii k zatím nepředstavené konzoli. Wii U je sice prima a umí spoustu zajímavých věcí, ale přesné specifikace „hostitele“ a způsob, jakým bude fungovat, zatím neznáme (bude si udržovat hru v paměti, aby sloužil jako přenosná konzole typu iPad? Bude na něm virtuální klávesnice, internet? Jak velkou bude mít interní paměť?).
Line-up není jen pro maminy
Lineup her naštěstí slibuje, že Nintendo nechce cílit jen na maminy v domácnosti, ale myslí to s hráči vážně. Nejmenovaný český novinář se zajíkal radostí, že Nintendo konečně hodlá podporovat hardcore hry ve velkém (DarkSiders II, Batman Arkham City, Assassin's Creed, Ghost Recon Online, Dirt, Aliens: Colonial Marines, Metro: Last Light, Tekken, Ninja Gaiden 3 Razors Edge) a odhodlalo se tak konečně ke vstupu na píseček dominantních Sony a Microsoftu. Bylo na čase!
A opravdu. Vzhledem k nevalným prodejům 3DS potřebuje Nintendo nový tahák pro investory a vlastní budoucnost. S Wii U se mu to dokonale podařilo. Každý je teď zvědavý, co nás čeká dál (na rozdíl od neslavného Iwatova „prstu“ na měření tepu) a Nintendo není zrovna firmou, která by s napínáním neuměla pracovat. Vezměte si jen pro fanoušky žíly trhající zprávu, že je v plánu Mario Smash Brothers na 3DS s podporou Wii U. Nic to s vámi nedělá? To jste měli slyšet to nadšení v sále.
Z tiskovky Nintenda nakonec odcházíme po zamávání východem vpravo. Tak totiž čtecí zařízení doporučovalo každému řečníkovi, aby se vzdálil z pódia. Vpravo zřejmě proto, že je to signál pro vstup do nové krásné budoucnosti. Doufejme, že tomu tak i přes mlhu otazníků je. A myslí si to asi i ti, kteří mají velmi citlivý barometr na to, co je dobrá hra a co ne. Ten známý z Prahy mi totiž na otázku, jestli se nakonec opravdu smál napsal: „Jo.“ Ale ta dvě písmena nepůsobila jako, že šlo o výsměch.
