E3 Blog #3: Reprezentujeme na prezentacích
Prezentace Microsoftu a Sony by měly patřit mezi to nejlepší, co se na E3 stane. Letos tomu tak bylo a my jsme z obou událostí nadšení. K příležitosti posledního dne předtím, než se nám dostanou nejočekávanějš hry skutečně do rukou, přidáváme také pár fotek, které jsme během posledních dnů pořídili. Snad vám atmosféru tady v Los Angeles trochu přiblíží.
Tiskovou konferenci Microsoftu jsem na vlastní oči viděl potřetí. Ale vůbec poprvé se mi poštěstilo, že se během ní ukázal nějaký nový hardware. Project Scorpio má sice datum vydání až v příštím roce, ale samotný příslib nového herního železa je částečnou odpovědí pro ty, kteří si zoufají, že současné konzole výkonově nedostačují. To ale bude až za rok. Žhavou současností je odlehčená verze běžné Xbox One konzole, jejíž „velikost“ vyrazila dech prakticky všem, kdo seděli v Galen Centre. „A to se jako...aha, tak jo!“ byly zhruba moje myšlenky ve chvíli, kdy se ukázala nová krabice a o vteřinu později bylo oznámeno, že se do ní magicky vejde i ohromný Power Brick.
„TENTOKRÁT TO BUDE O HRÁCH“
Microsoft byl letos v přetěžké pozici. Poté, co Sony chytře vycouvala z představovačky PlayStation Neo na E3, ale zároveň oznámila, že se nebude jednat o tak úplně novou konzoli, museli v Redmondu stát před zásadním rozhodnutím. Buď vycouvat taky, čímž by formálně uznali výhru Sony a pořádně by to slízli ve všech sdělovacích prostředcích, anebo napnout všechny síly k tomu, aby s co největší parádou vybruslili z čistým štítem. Sice nevím, jak to vypadalo během streamu, ale přímo v sále hráčské srdce plesalo s každou další minutou. Nula nudných keců, sto procent her. A to to Phil Spencer ani na začátku nemusel zdůraznit. Ačkoliv jsem se nakonec nedočkal toužebně vyhlíženého Red Dead Revolution (tento blog píšu ještě před tiskovou Sony a s nadějí vyhlížím příslib alespoň tam), trailery z Halo Wars 2, ReCore a hlavně Forzy Horizon 3 mi to plnohodnotně vynahradily.
Do hlavy mi ale nešlo to, jak lidé z Playground Games dovedli z Xboxu vyždímat ještě trochu extra výkonu navíc.
Zejména u posledně jmenované hry bych se rád trochu zastavil. Jak je vám jistě známo, oba dva předchozí díly Forzy Horizon považuji za to suverénně nejlepší, co na poli závodních her vzniklo a v obou mám náhrány stovky hodin. Přesun do Austrálie jsem tak nějak tušil už v době vydání dvojky, kdy se neprozřetelně prořekl jeden z vývojářů během recenzní multiplayerové seance. Do hlavy mi ale nešlo to, jak lidé z Playground Games dovedli z Xboxu vyždímat ještě trochu extra výkonu navíc a nachystali nám grafické orgie, kombinované s okouzlením ze zbrusu nového typu prostředí a závodů. Na rallye spin-off série Forza bych si před samotnou E3 byl schopen vsadit nemalé peníze, proto jsem rád, že se ho v omezené podobě dočkámě právě ve třetí Forze Horizon.
JENŽE TO NESTAČÍ
V souvislosti s tím je ale možná trochu škoda, že Microsoft v plné palbě začal razit politiku „na Xboxu a zároveň na PC“ právě teď (na druhou stranu, kdy jindy?) a lehce tím potvrdil vnímání toho, že dedikovaná konzole s velkým X se transformuje v levnější a přístupnější alternativu PC hraní. Není to vyloženě špatně a je dost možné, že zajímavě vypadající We Happy Few a mé osobní velké překvapení v podobě konzolové verze hry Stardew Valley by jinak zůstaly věrné osobním počítačům. Ale z druhé strany se ztrácí ono napětí velkého souboje mezi Microsoftem a Sony – už to zkrátka nejsou stejná bitevní pole.
Ani na vteřinu nebylo v sále cítit něco jako sebejistota a drzost při odhalování jednotlivých věcí.
A nejen to, pokud byste se mě teď, ani ne 24 hodin po skončení celé show zeptali, co byl hlavní komunikační bod Microsoftu pro letošní ročník E3, povím vám, že to byla právě možnost hrát hry z Xboxu na PC. Ano, viděli jsme spoustu krásných her. Ano, mnohé z nich jsme čekali a ony nás stejně překvapily. Ale ani na vteřinu nebylo v sále cítit něco jako sebejistota a drzost při odhalování jednotlivých věcí. Dokonce ani v případě Project Scorpio se nezdálo, že by si Microsoft byl zcela jistý v kramflecích. Je špatně, že jsme dostali v uvozovkách jen show s dostatečným počtem her a nulovým prostorem pro nudu? Určitě ne. Jenom bych si jako hráč přál trochu více riskování a reálné snahy o předehnání svého největšího rivala skrz to, co dělám, ne jen kolik peněz do toho nasypu.
Pane jo! PlayStation přichystal předváděcí jízdu, na kterou ještě dlouho nezapomeneme a která bezpochyb zvedla laťku toho, co si společnosti mohou na E3 dovolit. Tak vysokorozpočtovou, svižnou, překvapeními nabitou a opulentní show snad nikdo nečekal. Na mém pomyslném seznamu toho, co musí ideální E3 prezentace představit, zaškrtla všechny položky a ještě připsala pár vlastních nápadů. Poprvé od odhalení PS4 před několika lety lze bez ironie říci, že to tentokrát skutečně bylo připraveno pro hráče, tedy podle původního hesla For the Players.
PUŠTĚNÝ Z ŘETEZŮ
Začátek s živou orchestrální hudbou byl sám o sobě skvělým startem, ale korunu tomu nasadil až přechod do opravdu dlouhé ukázky z God of War 4, který jsme tak nějak čekali, ale rozhodně ne v tak jiné podobě. Bylo neskutečně osvěžující vidět Kratose jinak než v obehrané poloze strašlivě rozzuřeného Sparťana a několik minut záběrů ve mně vzbudilo touhu se o hře dozvědět víc. Víc o naznačených RPG prvcích. Víc o posunutí k tombriderovskému pojetí akční adventury. Víc o Kratosovi, o tom, jak se dostal na sever a jeho synovi. Být hra ve stylu předchozích dílů, odhadoval bych, že syn brzy po začátku zemře a Kratos se vypraví do říše mrtvých jej zachránit, neboť jeho každé dobrodružství ho vždy nějak do podsvětí zavedlo. Ale s tolika změnami si nejsem jistý a tato nejistota mě děsně vzrušuje a baví.
Nadšení z fantastického začátku však neopadlo a Sony servírovalo jednu výživnou ukázku za druhou, pravidelně prokládanou větším a ještě větším překvapením. Days Gone by mohlo zalepit díru, která čeká na The Last of Us 2; Horizon: Zero Dawn pořád vypadá fakt skvěle a těším se, až hru na showflooru uvidím; Kitchen nakonec není žádný VR hororový experiment, ale sedmý díl Resident Evilu, který by snad nemohl být šestce vzdálenější a zároveň potvrzuje spekulace, že hlavní série celý svůj koncept inovuje pravidelně; Crash se po zimním trollingu s tričkem opravdu vrátí v kompletních remacích; Spider-Man od Insomniaců (kteří s open-worldovou svižnou akcí mají zkušenost z Sunset Overdrive) přišel jako blesk z čistého nebe a vypadal docela zajímavě; i to Call of Duty: Infinite Warfare se představilo snad v nejlepším možném světle.
VR VE STÍNU JINÝCH HER
Asi nejsympatičtější však bylo, že i přesto, že je letošek pro Sony důležitým rokem v otázce virtuální reality, VR část prezentace byla rychlá a bez zbytečných keců okolo. Konečně. Odpusťte mi trochu jedovatosti, ale Farpoint vypadalo jako pěkná hra z PS3 a Final Fantasy XV zase jako zbytečný gimmick z donucení. Batman Arkham VR nakonec může být cokoliv, ale Rocksteady by snad mohli působit jako záruka kvalitně odvedené práce z Gothamu. Že bych si ale po ukázce pěti her běžel headset za 400 dolarů předobjednat, se říci nedá, ale alespoň to nebylo takové martýrium jako poslední PlayStation Experience.
Sony se překonalo a na letošní E3 se nechovalo jako své vychloubačné já z předchozích let.
No a ten Kodžima a jeho Death Stranding. Megatrol z Japonska představil ten svůj projekt, který ještě do nedávna ani neměl engine, a kdo ví, co všechno je z té hry vůbec hotové. Přesto by mě zajímalo, kolik z nápadů ze Silent Hills se nakonec promítlo do této hry a co to vlastně celé bude zač. Krátká ochutnávka se tvářila jako psychologický horor, a to je konec konců to, co od PT od Kodžimy chceme. Reakce publika v sále na výstup japonského herního návrháře to ostatně pěkně potvrdila. Ať to bude, co to bude, hypetrain už vyjel.
STARÝ PES SE NOVÝM TRIKŮM NAUČIL
PlayStation prezentace by se dala snadno shrnout jako co minuta, to čirá radost ze sledování ukázek nových her, a tak to má být. Svůj podíl na tom mělo, že se obsah prezentace v předstihu neobjevil na internetu a četná překvapení tak byla opravdu překvapující. Sony se překonalo a na letošní E3 se nechovalo jako své vychloubačné já z předchozích let. Přímo proti mému očekávání omezilo neherní obsah na absolutní minimum a výsledkem byla prezentace jako žádná jiná. Pro mě se zatím jedná o jednoznačně nejlepší E3 prezentaci, kterou jsem kdy viděl a doufám, že se do budoucna pokusí i jiní velcí hráči jako EA či Ubisoft napodobit styl toho, co se Sony (a i Microsoftu) dnes povedlo. Prostě míň řečí, víc her samotných. Děkuji.
