DS souhrn: Transformers a Overlord
Transformers: Revenge of the Fallen
Výrobce: Vicarious Visions | Distributor: Conquest
Když spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a génius na plný úvazek Karel Čapek sepisoval svoje kolektivní drama R.U.R., ani ve snu ho nenapadlo, že by roboti nemuseli být jen lidským výtvorem. Co takhle mimozemská rasa? Určitě by se vysmál i kamarádovi Masarykovi, kdyby s touto odvážnou myšlenkou přišel. Ale o to víc by ho příchod Autobotů a Deceptikonů zaskočil. My je však očekávali a nepřekvapí nás ani jejich invaze do našich kapes. Tituly podle filmu Michaela Baye najdete v regálech obchodů hned dva a pokud nejste hardcore fanoušek a sběratel všeho spjatého s Transformery, vyberete si preferovanou stranu a druhý titul necháte v klidu plavat, protože obě verze jsou prakticky totožné. Stejně jako na ostatních konzolích jsou Transformers akční střílečkou z pohledu třetí osoby. Po krátkém úvodu v roli známého robota dostane možnost vytvořit si vlastního, pojmenovat ho a vybrat si ze tří základních typů: Malý, rychlý, slabý - střední cesta - velký, pomalý, silný. Toho si posléze vylepšovat za pomoci skenování speciálních objektů, čímž získáte různé typy zbraní brnění a podobných serepetiček, které zvyšují statistiky. Úspěšné dokončení mise odemyká takzvané „challenge stage“. Jejich hlavní náplní jsou povětšinou časově limitované úkoly s cílem postřílet určitý počet nepřátel, což se opravdu nijak zásadně neliší od zadání příběhových misí. Některé z nich jsou však o poznání těžší. Grafika je kompletně ve 3D a rozhodně není vůbec oku lahodící. Modely běžných nepřátel (což nejsou přímo Deceptikoni) jsou vážně ošklivé a velmi těžko rozpoznatelné, vzhled úrovní je nudný a jednotvárný se spoustou stejných budov a rovnoběžných ulic. Oproti tomu potěšující je přítomnost velmi rozsáhlého dabingu a ano, roboti zní stejně hustopřísně jako ve filmech. Bohužel zbytek audio složky už tolik kvality nepobral. Zbraně zní hodně ploše stejně jako ostatní ruchy a pár povědomých smyček z filmů se velmi rychle oposlouchá. Akcie této hry drží nad vodou už jen lokální multiplayer. Deathmatch až pro čtyři hráče je zábavnější než samotná příběhová linie, kterou ale stejně budete muset absolvovat, pokud chcete mít solidní vybavení při šarvátkách s kamarády. Tento mód bohužel nepodporuje online hraní. K tomu je zde Battle for Earth, kde stahujete již zmiňované „challenge stage“ a své skóre uploadujete do online žebříčku. Pokud nejste velký fanoušek světa Transformers nebo netrpíte akutním nedostatkem akčních her na DS, těžko hledat motivaci pro investici do tohoto produktu.
Hrej! verdikt: 5/10
Overlord Minions
Výrobce: Climax Studios | Distributor: Conquest
Značka Overlord, jejíž nástup na scénu byl razantní a překvapivě úspěšný, se nedávno dočkala dvou nových přírůstků. Tím významnějším a sledovanějším byl druhý díl, který si v recenzi Lukáše Grygara vysloužil solidní sedmičku. Trochu stranou zájmu pak stojí pokus o přesun pána zla na handheld od Nintenda. Nutno podotknout, že cesta nastoupená vývojáři při tvorbě spinoffu Overlord Minions byla dobrá a realistická. Těžko by přenášeli hratelnost z velké verze do technicky limitovaného DSka, takže na to šli trochu jinak. Hlavními postavami hry jsou čtyři goblini. Červený Blaze umí vrhat ohnivé koule, hnědý Giblet je největší bojovník a odolá prudkým větrům, modrý Zap umí léčit a plavat a zelený Stench je odolný vůči jedům. Partička k pohledání s níž musíte vyřešit řadu puzzlů a probít se přes skupinky nepřátel, aby jste se dostali k východu z lokace. Hádanky pochopitelně využívají unikátních schopností goblinů, ovšem jen povrchně a naprosto bez nápadu. Vůbec obtížnost rébusů je velmi nízká a mozek si při jejich řešení vskutku nepřehřejete. Vaši trpělivost ovšem hra prověří takovým způsobem, až hrozí samovznícení. Jestliže je ve valné většině her na DS hlavní devizou ovládaní prostřednictvím dotykového displeje, Overlord na to jde přesně naopak a využívá stylu a touchscreenu k destrukci sebe sama a bohužel i chudáka hráče. Koncept ovládání nevyužívající tlačítka může být: a) osvěžujícím prvkem hratelnosti (Ninja Gaiden: Dragon Sword), b) smrtícím jedem zabíjejícím veškerouzábavu (Prince of Persia: The Fallen King). Béčková varianta platí i v případě Minions a pokud věříte v prokletí, vězte, že tvůrci z Climaxu to mají spočítané. Zvládnout pohyb skupinky goblinů se ještě vcelku daří, ovšem interakce s prostředím a nepřáteli je nadlidský úkol a frustrujících chvil si užijete až nezdravě příliš. Nejvíce se slabiny v ovládání projeví během soubojů s bossy. Základem těchto šarvátek, kterých ve hře absolvujete bohužel (bohudík) jen šest, je zjistit slabinu protivníka a využít speciálních schopností svých minionů. Je to škoda převeliká, protože mohlo jít o bezkonkurenčně nejzábavnější část hry, která by zpestřovala značně stereotypní průchod lokacemi. Minions mohla být důstojnou kolegyní k „velké“ verzi. Audiovizuální zpracování je bez větších výhrad a dokonce i nějaký ten humor si v příběhu užijete, ale k čemu to, když pohodlné hraní je prakticky nemožné.
Hrej! verdikt: 5/10
