Dobrodružství na prodej

Není těžké představit si závod, kde povolili doping. Contador do kopce uniká motorkám, Marion Jonesová češe kadeře na svých žilnatých lýtkách a kompletní výprava ruských běžkařek staví v cíli laufu sněhuláka… Všichni se radují, sborově se tleská. Vyhráli ti nejlepší z nejlepších. Ti, co si úspěch „koupili“. Vadilo to snad někomu?

Říká se, že to není pravda, ale sport s povoleným dopingem by byl opravdu dost odlišný od toho současného. „Byl by samozřejmě méně pokrytecký,“ napsal by jízlivý sloupkař. Ano, ale jde o jinou věc. Přemýšlejme. Tím, že by sláva, uznání a prestiž tekly srkz nemocniční kapačky zcela legálně, měli by obrovské dilema sportovci, kteří by prostě drogy brát odmítli. Třeba kvůli strachu o zdraví. Co s nimi? Museli by se soutěžením buď přestat, anebo se s nevýhodnými podmínkami v pravidlech doživotně smířit. Smířit. To je to slovo. A jsem na konci… po závodní teorii už konečně vážně - dost možná, že jakési chladné „dopingové“ smíření s realitou brzy potká spoustu počítačových hráčů. Kapačky vyměňte za mikrotransakce, závodní trať za internet a sportsmen odmítající bobuli dostává konkrétní podobu pařana masivního multiplayeru, kterému se nelíbí, když si někdo jiný piplá profil nikoliv díky svým schopnostem, ale výší bankovního konta. Ječím do zdi? Tak ať.

Extra puštík, power pack a deset rohlíků

Free-to-play, multiplayer a mikrotransakce. Tři termíny, které mají k sobě stále blíž. Ne, vážně se mi kdovíjak nezamlouvá představa, že by se kolem mě ve WOWku za pár let proháněla hejna ukrutně vystajlovaných figurek s obří reputací, sedmimílovými botami a zatraceně ostrou sekerou, prachsprostě koupenou v blizzardím e-shopu, ale právě tohle se asi stane. Taková by totiž měla být realita budoucího online hraní. Úspěch, krásu a zážitky si půjde kupovat ještě snadněji, než dnes. To, co je dosud víceméně bonus, stane se standardem. Četli už o tom snad všichni. Vy ne?

Vždyť takzvané FreeToPlay, tedy alternativní způsob fiancování moderního multiplayeru, má do několika let z gruntu překopat celé síťové hraní. Vydavatelé totiž zjišťují, že Free2Play už není nutné považovat jenom za nástroj k zachráně špatného nebo již upadajícího MMO, které jinak než podbízením publikum nezíská. Naopak. FreeToPlay s registrací zdarma a reálným prodejem předmětů a questů se nyní stává ultravhodnou politikou i u každé dobré a velké hry (tedy u té s dobrým marketingem, či zavedenou značkou), protože jen ta si logicky obstará natolik velkou a solventní hráčskou základnu, že se provoz serverů a údržba kódu bez měsíčních paušálů vyplatí. Vydavatelské domy objevily Ameriku. A děje se to, co se děje. Staré platební systémy už byly na F2P s úspěchem předělány třeba u Lords of the Ring Online či Dungeons & Dragons a chystá se i konkurence. FreeToPlay jako doména takřka neznámých korejských MMO a socio úchyláren typu Farmwille je opravdu zapomenuto. Aktuálně s ním pracují už  všichni klíčoví vydavatelé včetně Eletronic Arts či Activisionu. Aby ne. Dobře se poslouchají prognózy o tom, jak za pět let hráči na mikrotransakcích utratí odhadem až patnáct miliard dolarů…

Kdo víc platí, víc se směje

FreeToPlay bude revolucí, ale pro mě ne pozitivní. Tahle metoda jde z mého pohledu vyloženě proti principu hry jako zdroji zábavy z férového soutěžení. FreeToPlay totiž krom jiného přivádí k onlinovkám i hordy příležitostných gamerů, kteří sice slyší na „hru zdarma“, ale jen kvůli tomu, že se jim předplatné dosud zdálo nevýhodné právě kvůli nedostatku času, který na hraní měli. F2P režim se jim ovšem přizpůsobuje, a tak není důvod, proč konečně neutrácet. Za výbavu, za zjednodušovátka, za urychlovače, vlastně za legální cheaty. Za herní doping. A to je průšvih. Možná ještě ne tak velký, ale to časem přijde. Je jasné, že ve velké komerční free hře si každý bude muset něco koupit a teoreticky se tak opět srovnat s davem, protože v základu bude hra příliš omezená, jenže i tak se podle mě sociální nůžky v MMO přílišně rozevřou. Jsi líný, blbý, neschopný? Tak si tu parádní zbroj prostě kup, ne? Jsi pomalý? Pořiď si do auta SpeedBoost! Osobně mě takové Need for Speed World Online nikdy kdovíjak nebavilo, ale hrát jsem jej přestal právě kvůli expertům, kteří byli na silnici rychlejší než já, ačkoliv se o jejich reálném řidičském umění dalo pochybovat. Měli prostě zaplacenou rychlost, což sice plynulo hlavně z toho, že se NFS za FreeToPlay prohlásilo až poté, co si jej spousta lidí koupila a bylo nutné to kompenzovat, ovšem to na výsledku nic nemění. Není to ani omluva. Do shopů se za vylepšením v NFS leze pořád.

Mají být zítřky masového multiplayeru opravdu takové? Nevím, jak ostatní, ale pokud já se chci bavit nakupováním za reálné peníze, strávím odpoledne raději ve skutečném shopping centru a něco tak pro sebe udělám. Nejsem trula, co své přátele ohromuje vlastnostmi virtuální katany a přitom jde do hospody v teplákách. Spousta lidí to však evidentně vidí jinak. Bůh s MMO.