Corsair K57 RGB Wireless

Pokud chcete lepší, kvalitnější a odolnější klávesnici, pravděpodobně se rozhodnete probádat vody zařízení s mechanickými spínači. Pravděpodobně nezvolíte špatně, ostatně tento segment je bohatý a je z čeho vybírat, ale pokud se bude jednat o váš první nákup, možná vás doma něco překvapí nehledě na model, který si pořídíte. Něco, s čím je potřeba počítat a s čím bojuje skoro každý zákazník, který chce cítit odezvu pod svými prsty. Tím něčím je hlasitost. Proto mají mechanické klávesnice i spoustu odpůrců, a tak se nedá přehlížet ani opačná strana. Z ní má náročnějším uživatelům co nabídnou i Corsair K57, která cílí (nejen) na hráče. Vyplatí se jí pořídit?

Obecně vzato se říkalo, že se investice do mechanické klávesnice vyplatí. Otázka, respektive odpověď na otázku, jestli je to vážně pravda, je sice složitá, faktem ale zůstává, že jde snad o jediný kus vaší sestavy, který nestárne. Tedy pokud si vyberete právě klávesnici mechanickou. Je poté jen na zvážení, jestli se vám vyplatí koupit si tu nejlevnější obyčejnou klávesnici a až se za relativně krátký čas rozbije, nahradit jí novou, nebo jestli neinvestovat a mít na dlouhé roky dopředu pokoj. Potud v pořádku. Na trhu je ale čím dál tím víc dražších kousků, které mechanické nejsou a nabízí výrazně vyšší výdrž oproti základním modelům. Ty vyřeší snad jediný strašák, kterým je právě zvuk samotných spínačů, jenž u mnoha/většiny modelů vydávají ikonický, leč po čase nepříjemný zvuk. Hrajete-li hry se sluchátky, zřejmě si ničeho takového ani nevšimnete, píšete-li ale takový článek jako teď já, za absolutního ticha, nechcete si ho zřejmě ničím rušit, natožpak neustálým mačkáním jednotlivých tlačítek.

TICHÁ VODA

Corsair K57 není jen pro hráče, kteří nevnímají své okolí, ale paradoxně na ně Corsair primárně míří. Může za to nadstavba Rubber Dome, která se začíná objevovat u vybraných modelů různých výrobců a je stále častější a populárnější. Obecně vzato lze říci, že na konci spínačů jsou gumové hlavičky, které po stisknutí uzavřou okruh a klávesnice zaregistruje pokyn k akci. Výhodou Rubber Dome je ale právě tichost – guma totiž výrazně tlumí zvuk dopadu klávesy na její podklad. Pořád nicméně cítíte odezvu zmáčknutého tlačítka. Rubber Dome s sebou nese i jisté nevýhody, kromě toho, že se nejedná o nesmrtelnou technologii, trvá zmáčknutí tlačítka přeci jen o něco déle. To je veličina, která se velice obtížně měří a je čistě subjektivní, faktem však je, že pro hráče je rychlost odezvy klíčová a mechanické klávesnice kvůli tomu bývají jejich volbou pro hraní. Jestliže dovolíte drobnou poznámku, tak pokud nemáte ambice v eSportu, nemusíte toto konstatování vůbec řešit.

Corsair nešetřil místem, na délku má klávesnice bez dvou centimetrů půl metru.

Když už jsme nakousli hráče a jejich preference, zřejmě by též nesáhli po bezdrátové klávesnici. K57 ale bezdrátová může být (můžete ji též připojit USB kabelem, stejně jako přes Bluetooth), což by teoreticky mělo zpomalovat vaší odezvu v rámci her. Neděje se tak. Může za to nová slipstreem wireless technologie. Nebudu ji rozebírat do detailů, sám technické podrobnosti jejího fungování neznám, garantovaná hyperrychlá odezva ^(tm) pod 1 ms vás však zřejmě může přesvědčit o tom, že se nemáte vůbec čeho obávat. Jedná se navíc o jednu z mála bezdrátových klávesnic, které nejsou vyloženě maličké, ba právě naopak. K57 je poměrně velkým kusem hardwaru, který si nezadá s klasickými herními periferiemi.

Může za to několik drobných detailů, které jsou ale pro hráče klíčové. Klávesnice má všechno, co má mít. Samozřejmostí je numerický blok po pravé straně, dostatečně oddělený od zbylého rozložení nato, abyste abyste v rychlosti přesně věděli, kam sáhnout, a nebáli se, že místo sedmičky zmáčknete Page Down nebo nějakou jinou klávesu. Na opačné straně je šest programovatelných tlačítek. Necháme na vás, jestli je šest hodně nebo málo, nebo jestli jste spokojení s jejich umístěním na straně, ale díky tomu, že Corsair nešetřil místem, na délku má klávesnice bez dvou centimetrů půl metru. Holt něco za něco. K57 je tak široká, že si dokážu představit, že se vám ani nemusí vejít do vyhrazeného šuplíku vašeho stolu – kdyby snad někdo takový setting preferoval.

OD HRÁČŮ KE VŠEM

To všechno jsou věci, které ocení hráči, a běžní uživatelé nad jejich potřebami možná zakroutí hlavou. Ten zbytek ale ocení všichni. Klávesnice je multimediální, tudíž se na ní nachází i multimediální tlačítka na přehrávání videí, jejich posouvání nebo zastavování, stejně tak jako dedikovaná tlačítka na ovládání hlasitosti. Celkem sedm tlačítek je ve dvou řadách nad numerickou částí, přičemž nemají podobu klasických kláves, ale relativně nízkých placek. K tomu bych měl, především u řady, která je blíže numerickým znakům, drobnou výhradu. Pokud laxně zvednete své prsty pravé ruky a budete chtít stisknout pauzu nebo tlačítka předchozí/další, vaše prsty se dotknou i numerického bloku a nechtěně při jejich stisknutí můžete stisknout cokoliv počínaje numlockem, konče symbolem mínus. Layout klávesnice umožňoval jejich posunutí výš, ale Corsair zřejmě chtěl jednu řadu umístit do přímky k F-klávesám a klávesám Print Screen, Scroll Lock a Pause/Break, což není příliš praktické. Druhá řada pro ovládání hlasitosti – tedy ta, po které budete naštěstí sahat výrazně častěji – je však dál, a tam žádné podobné nedopatření nehrozí.

A rovnou sfouknu i druhou výtku, když už o nich mluvím. Tento výše umístěný blok tlačítek je spolu s diodami tlačítky na zamknutí klávesnice či změnu jasu RGB v části, která je lesklá. Celá klávesnice je provedená v matném plastu; chybí na ní kov nebo jiný materiál, což někteří ocení jednak v podobě váhy, ale taktéž s ohledem na otisky prstů, které se na lesklých materiálech tvoří. Mně by ale nevadil a dodal by klávesnici punc premiovosti. Lesklý plast na samém vrcholu klávesnice je sice hezký a dodává K57 body za design, co se týče praktičnosti, jedná se o absolutní magnet na vaše otisky. Nikde jinde nenajdete prakticky ani stopu po tom, že klávesnici někdo používal, ale běda, když sáhne na horní hranu. Dříve či později to ale nějakým způsobem udělá, jelikož na zadní straně těla je přepínač pro vypnutí a zapnutí klávesnice, a stačí po něm hmatat po paměti, a už se lesklé části dotýkáte. A když nepůjde o otisky, tak stoprocentně půjde o prach.

TAKŽE BEZ CHYBY?

Aby mě snad někdo nenapadl z hledání absolutně nicotných chybiček, řeknu, že víc jich K57 nemá, a fakt, že o nich vůbec píši, svědčí spíše o bezproblémovosti tohoto modelu než o čemkoliv jiném. Těchto dvou věcí si ale dříve či později všimnete, bude to však to jediné, co vás napadne. Víc toho není. Klávesnice je po všech stránkách ergonomická, k čemuž dopomáhá i „odpočívadlo“ na zápěstí, které snižuje úhel a napětí vašeho zápěstí a psaní je tak příjemnější. S ním (je odenímatelný) je recenzovaný model ještě větší a působí ještě robustněji. Na šířku má necelých 25 centimetrů. Ale je to jedině dobře. Ne každý, kdo chce bezdrátovou klávesnici, touží po co nejmenší a nejlehčí hračce, někdo může stále toužit po bytelném kusu, kterým K57 je.

K57 je kus hardwaru, který není nijak výstřední, přesto působí robustně a kvalitně a ne jako pouťová atrakce. Hodí se doslova kamkoliv.

Nebude vás ani nijak otravovat. Na jedno plné nabití se zapnutým RGB vydrží kolem 15 hodin čistého času. Záleží na jasu podsvícení, a také na tom, jak často ji budete ručně vypínat, protože si snadno zvyknete na to, že se po čase neaktivity uloží ke spánku a vy ji probudíte stisknutím libovolného tlačítka. S větší výdrží o počítejte, pokud pojedete přes Bluetooth, zároveň ale musí počítat i se sníženou rychlostí odezvy. Přiznám se, že kromě výdrže a ušetřeného USB slotu nevidím v jeho použití žádnou výhodu. Jak dlouho vydrží bez podsvícení upřímně netuším, výrobce udává přes sto, skoro až dvě stě hodin. Tato proměnná se tak výrazně liší v závislosti na podmínkách.

Často hovoříme i o RGB, které je decentní a vcelku vkusné. Corsair nabízí propojení s vlastním programem iCue, nicméně klávesnice si přednastavené režimy pamatuje sama a žádný program k jejich přepínání není potřeba. Abyste tak učinili, budete stoprocentně potřebovat manuál, protože jde o kombinaci různých kláves, ale je sympatické, že vás výrobce do ničeho nenutí, byť iCue nabízí pochopitelně větší paletu možností, jak si klávesnici personifikovat. To vše dělá z K57 kus hardwaru, který není nijak výstřední, přesto působí robustně a kvalitně a ne jako pouťová atrakce. Hodí se doslova kamkoliv, k hráčům, k nehráčům, i do rodin, kde počítač sdílí vícero uživatelů. A přiznejme si, že najít takového (navíc bezdrátového) dělníka není na současném trhu zase tak jednoduché. Corsair nově nabízí jednoho z mála adeptů.