Howard Phillips Lovecraft byl zvláštní člověk. Od dvou let byl schopen recitovat básně, od svých šesti skládal vlastní poezii. Už jako malý vyprávěl svému dědečkovi vlastní hororové příběhy, které jakoby předurčovaly jeho celoživotní dílo. Ač nikdy nepatřil k nejúspěšnějším autorům své doby, spousta obdivovatelů dodnes uznává jeho práci, o čemž svědčí i nedávno uzavřená vývojářská soutěž nezávislého blogu TIGSource. Ta nesla název po knize, či spíše notesu, kam si Lovecraft zapisoval nápady a náměty na své příběhy. Z některých následně vznikly plnohodnotné knihy, ty ostatní zůstaly na věky věků pouze nápadem. Že jde o pořádný soupis, to mi věřte, Lovecraft dal dohromady na 220 více či méně hororových myšlenek, jejich kompletní soupis je k dispozici zde. Ale zpátky k soutěži, té se zúčastnilo na třiatřicet titulů a nutno říct, že přinejmenším třetina z nich stojí minimálně za vyzkoušení. Kompletní výsledková listina už je známa, pojďme se tedy podívat, jak si jednotlivé tituly v první šestce vedly v našich kritických očích… Text v kurzívě představuje poznámku, jež se stala námětem pro vytvoření dané hry, je-li autorem zveřejněna.

1. Verge (Kyle Pulver, 81 hlasů)

Život a Smrt: Smrt – její prázdnota a hrůza – pustiny – mořské dno – mrtvá města. Ale Život – větší hrůza! Zástupy dosud neznámých ještěrů a mořských oblud – ohavné bestie pravěké džungle – přebujelá slizká květena – zlé pudy původních lidí – Život je strašnější než smrt.

Na první pohled klasická plošinovka Verge nejvíce zabodovala zpracováním dvojího světa, světa života a smrti. Ty jsou podle Lovecrafta propojeny, což zde symbolizují jakési portály umožňující plynulý přechod z jednoho světa do druhého. Verge disponuje nejen výtečnou hratelností, ale také velmi stylovém audiovizuálním zpracování, jež dokáže dokonale dokreslit už tak výbornou atmosféru. O úspěchu Verge nelze pochybovat.

2. From Primordial Egg (Fifth, 64 hlasů)

Co se vylíhne z pravěkého vejce.

Poněkud překvapivé druhé místo. Z pravěkého vejce se v arkádě From Primordial Egg vylíhne malý dinosaurus, a nutno říct, že jde o velmi hladové mládě. A protože maminka je už několik milionů let na pravdě boží, musí si potravu obstarat jinak – početná skupina kopáčů poslouží více než dokonale. Mezi největší klady From Primordial Egg patří umělá inteligence dělníků, kteří se ve skupinkách snaží bránit a útočit na postupně rostoucího ještěra, jakmile se ale před ním ocitnou sami, rozklepou se strachy a čekají na smrt… Jinak nemá From Primordial Egg prakticky čím překvapit fanoušky žánru 2D plošinovek.

3. Eversion (Zaratustra, 57 hlasů)

Zvuky – pravděpodobně hudební – slyšené v noci z jiných světů či sfér bytí.

Ač by se zprvu mohlo zdát, že Eversion představuje jen jeden z prakticky nekonečné řady klonů klasiky klasik Super Mario Bros, zdání klame. Tvůrce si totiž v souladu s Lovecraftovou poznámkou zahrál s propojení různých světů, či spíše různých dimenzí. Mezi nimi lze ale projít jen v určitých místech, což dělá z Eversion čistě lineární počin. Na hráče nejvíce zapůsobí atmosférou jednotlivých sfér bytí, každá je unikátní, v pozdějších úrovních se dosti zvyšuje obtížnost, což by mohlo odradit méně vytrvalé jedince. Jinak bezesporu zasloužené třetí místo.

4. This Cursed Rock (deadeye, 55 hlasů)

Věc z moře – v temném domě, muž nachází dveře, kliku, atd. mokré po dotyku něčeho. Býval námořním kapitánem a kdysi objevil tajuplný chrám na sopečném ostrově.

Intro plošinovky This Cursed Rock připomíná spíše úvod do hororové adventury než dvourozměrné hopsačky, zdání ale již tradičně klame. Za nádherným pozlátkem příběhu o tajuplném předmětu se skrývá prachobyčejné skákání za zabíjení jednoho druhu příšerek, což vytváří dojem nedotažené práce. Dohrání trvá necelých deset minutek, jako jednorázová zábava This Cursed Rock rozhodně nezklame.

5. Lost in Eldritch (Bob le Moche, 39 hlasů)

Začít příběh s přítomností vypravěče – pro něj nevysvětlitelné – v naprosto cizích a strašidelných scénách; Muž se ztrátou paměti v záhadném, nepochopitelném prostředí. Strach z návratu paměti – letmé nahlédnutí.

Tajuplná plošinovka Lost in Eldritch, jež obsadila pátou příčku, by se dala charakterizovat jedním slovem tápání. Tápání v neznámém prostředí, tápání po své vlastní minulosti… Bohužel ale vedle parádní atmosféry obsahuje i jeden neduh, systém skákání závislý na rychlosti chůze připraví nejednomu hráči horkotěžké chvíle.

6. My Entry (cactus, 36 hlasů)

Nebyla by to správná soutěž TIGSource, aby se jí nezúčastnil jeden z nejaktivnějších nezávislých autorů současnosti, Jonatan Soderstrom známý spíše pod přezdívkou cactus. My Entry, či česky Můj Příspěvek, představuje co do atmosféry, alespoň dle mého názoru, vůbec nejzajímavější hru z celé soutěže. Hráč se ocitne v tajuplném lese plném vlkodlaků, obrů a jiných potvor, kde každý východ z lesa obsahuje prazvláštní předmět či postavu. Nevýhodou budiž absence konce, a pokud tam nějaký někde je, najít jej představuje hodně trpělivosti a schopnosti nezabloudit ve spletitých uličkách temného lesa…

Dalších sedmadvacet titulů získalo v čtenářském hodnocení méně než 35 bodů, rozdíly v pořadí jsou ale mnohdy minimální. Zajímavě působí plošinovka Herbert West in ‘Carrion Re-animating!’, v níž se hráč musí starat o své zombie. V The Lake se hráč pro změnu ujme malé kocábky na tajuplném jezeře, The Clatter of the Keys, celkově osmé místo, se zase pokouší pracovat s metodou tzv. automatického psaní a jeho spojení s podvědomím. Zapomínat by se nemělo ani na Doorror, horor, v němž se záhadně otevírají a zavírají dveře… Ze zbytku startovního pole bych vypíchl už snad jen Never Opened, zajímavou to arkádu Terryho Cavanagha, a atmosférickou plošinovku Insomnia.

Ač neobsahovala Commonplace Book Competition tolik soutěžních příspěvků, jako některé předcházející kontesty blogu TIGSource, kvalita se stále drží na dosti solidní úrovni. Nejeden fanoušek atmosférických a tajuplných her si zde přijde na své, a to úplně zadarmo. Co více si přát?