Co očekávat od nové generace konzolí?

Jako by to bylo včera, kdy mě Microsoft svojí marketingovou kampaní takřka donutil k analýze toho, proč Xbox One X nebude tou bájnou konzolí pro opravdové 4K v 60 FPS, jakou se na první pohled jevil. Shodou okolností šlo o můj první článek na Hrej, a ačkoliv rozpoutal spoustu vášní, s odstupem času mohu zcela nesebekriticky prohlásit, že se prognóza poměrně spolehlivě vyplnila.

AAA her v nativním rozlišení 3840 x 2160 se na Xbox One X i PlayStation 4 Pro nakonec podívalo jako šafránu. Když už hry dostaly s pompou oznámený patch pro konzolovou půlgeneraci, nezřídka zahrnoval různá, často vývojáři záměrně skrytá omezení. Ať už to bylo hraní pouze v 30 FPS, nebo naopak v 60 FPS za cenu nižšího rozlišení, případně využívání různých berliček v podobě dynamických změn rozlišení či checkerboardingu, ze situace vyplynuly dva důležité poznatky.

Ano, PlayStation 4 Pro a Xbox One X jsou doposud nejvýkonnějšími konzolemi, které dovedou v rukou zkušených vývojářů vykouzlit opravdu hezkou podívanou. Nicméně ke slibům o opravdovém 4K v 60 FPS mají ve většině případů stále velmi daleko. A když už tyto sliby dodrží, stále jsou patrné jisté kompromisy, které vždy mají společného činitele – nedostatečný výkon konzole. Když tedy Mark Cerny v rozhovoru pro Wired prohlásil, že next-gen v podání Sony bude podporovat rozlišení až 8K, a světová, mnohdy i mainstreamová média, tuto zprávu přejala ve znění, že na PlayStation 5 budeme hrát v rozlišení 8K, začal jsem cítit urgentní potřebu k akutnímu zmírnění očekávání. Jen tím se totiž dá předejít potenciálnímu velkému zklamání.

ČÍM VÍC JADER, TÍM LÍP JADER

Díky zmíněnému rozhovoru máme již teď, tedy pravděpodobně více než rok před vydáním, poměrně slušnou představu o tom, jak výkonný by vlastně nový PlayStation mohl být. Jeho základem se má stát řešení od AMD, integrující osmijádrový procesor nové generace Zen 2 a grafické jádro rodiny Navi. Právě procesorová část bude u nových konzolí jedním z nejmarkantnějších rozdílů, můžeme totiž očekávat nárůst výkonu v desítkách procent – nebál bych se mluvit ani o dvojnásobně vyšším výkonu. Právě velmi zastaralá procesorová část je Achillovou patou dnešních konzolí, což nová generace elegantně vyřeší nejen zmíněným vyšším výkonem, ale pravděpodobně i lepšími provozními vlastnostmi, což by se mohlo pozitivně podepsat na hlučnosti a teplotách uvnitř konzole. Příjemným bonusem by dle Cerného měl být i notně vylepšený integrovaný zvukový čip.

Velice živě se diskutuje o 24 GB paměti, kde by hry mohly využít 20 GB RAM a 4 GB by tak zůstaly rezervované pro systém.

Co se paměti RAM týče, odhaduji, že se dočkáme minimálně 16 GB. Stejně jako u počítačových procesorů s integrovanou grafickou kartou se i u konzolí tato porce dělí mezi grafickou a procesorovou část. Kvůli načítání velkých 4K textur bude nutné alokovat alespoň 8 GB grafickému čipu, proto se právě hranice 16 GB jeví jako minimum. Velice živě se diskutuje o 24 GB paměti, kde by hry mohly využít 20 GB RAM a 4 GB by tak zůstaly rezervované pro systém. Je však otázkou, zdali se oba výrobci budou chtít hned zpočátku pouštět do vysokých čísel. Paměti GDDR6, které se v konzolích pravděpodobně objeví, přeci jen stále nejsou z nejlevnějších a navýšení jejich kapacity příliš nepomůže hernímu zážitku. Případný signifikantní nárůst RAM by se tak mohl stát jedním z trumfů případné další půlgenerace, vycházející v době, kdy budou nároky na paměť vyšší a cena modulů naopak mnohem nižší.

Jen pro představu, standardní hodnoty u dnešních herních PC jsou 16 GB paměti RAM a 8 GB grafické videopaměti, dohromady tedy právě 24 GB. U konzolí je však nutné počítat s mnohem delším životním cyklem – ačkoliv se tedy momentálně může 24 GB RAM jevit jako obrovské číslo, po sedmi letech se situace může dokonale obrátit. Koneckonců v roce 2013, kdy vyšel původní PlayStation 4 s 8 GB RAM (Xbox One a PS4 Pro mají stejnou hodnotu, Xbox One X disponuje 12 GB RAM), nás v herních počítačích nijak nelimitovala „ramka“ o velikosti pouhých 4 GB. Dnes je v takovém PC naopak problémem i 8 GB. Právě zde se tedy dají předpokládat rozdílné přístupy obou výrobců – můžeme klidně očekávat zmíněných 16 GB, s trochou štěstí ale i dvojnásobnou hodnotu.

RYCHLOST NENÍ VŠE

Další příjemnou a již potvrzenou změnu nalezneme na poli úložiště, kde se konečně dočkáme nějaké formy rychlého SSD. Možné varianty jsou všehovšudy dvě, a jak je dobrým zvykem, každá skýtá jak výhody, tak nevýhody. První možností je hybridní disk, případně kombinace menšího SSD a většího plotnového disku. Systémové soubory konzole a spuštěná hra by mohly využívat výhod rychlého úložiště, uživatel by zároveň nepřišel o dostatek místa pro zbytek herní knihovny. Druhá, radikálnější možnost, je jedno větší SSD pro systém i data. Jeho výhodou bude bezesporu rychlost, nižší nároky na fyzické místo uvnitř konzole a neslyšný, úsporný provoz. Navzdory trendu rychle klesající ceny však pravděpodobně nelze počítat s kapacitou vyšší než 1 TB, poté by totiž disk v poměru s ostatními komponentami jednoduše stál příliš mnoho.

Je však nutné si uvědomit, že na každého hráče s gigabitovým internetem připadá několik nešťastníků, nedosahujících ani desetiny této rychlosti.

S místem dnes na konzolích zápasí prakticky všichni, hry, zabírající bezmála 100 GB prostoru, totiž nejsou výjimkou. 4K textury a technicky dokonalejší digitální díla si však z disku v budoucnu ukousnou ještě větší porce a představa sice extrémně rychlého, ale během pár měsíců beznadějně plného úložiště, není příliš lákavá. Mnozí mohou namítnout, že při dnešní rychlosti internetového připojení nejde o významný problém. Je však nutné si uvědomit, že na každého hráče s gigabitovým internetem připadá několik nešťastníků, nedosahujících ani desetiny této rychlosti.

FLOP SEM, FLOP TAM

Hlavní komponentou, určující výkon konzole, však bude grafické řešení. Součástí různých spekulací je mj. i informace, že grafický čip v novém PlayStationu nabídne 14 TFLOPS hrubého výpočetního výkonu. Zasazeno do kontextu – PS4 Pro nabízí 4,2 TFLOPS, Xbox One X dosahuje mety 6 TFLOPS, momentálně nejvýkonnější počítačová grafická karta od AMD, Radeon VII, disponuje 13,8 TFLOPS a konečně momentálně nejvýkonnější herní grafická karta, RTX 2080 Ti od Nvidie, zvládá 13,4 TFLOPS. Jestli vám tato čísla nesedí, je nutné vypíchnout jistou „tradici“, kdy Nvidia dovede nižší hrubý výpočetní výkon přetavit do mnohem zajímavějších herních výsledků (rozdíl mezi VII a RTX 2080 Ti je ve hrách propastných 30 %). Radeon VII je vyroben na stejně pokročilém procesu, jaký se dostane i konzolovému grafickému čipu, je však postaven na starší architektuře Vega.

Zkratka 8K označuje rozlišení 7680 x 4320, což znamená vykreslení enormních 33 milionů pixelů – a jistě si dovede představit, jak vysoké nároky jsou v takovém případě na hardware kladeny.

Ačkoliv tedy není úplně vyloučeno, že s novým čipem z rodiny Navi se obrovské porce 14 TFLOPS opravdu dočkáme, o žádném 8K hraní samozřejmě nemůže být řeč. Architektura konzolí je v dnešní době velmi blízká klasickým osobním počítačům – pokud bychom se tedy měli řídit touto referencí, nové konzole by v této generaci konečně mohly zvládnout reálné 4K v 60 FPS. Opět zasazeno do kontextu – ve Full HD rozlišení je nutné zobrazit lehce přes dva miliony pixelů, ve 4K se jedná o více než osm milionů a 8K v tomto trendu samozřejmě pokračuje. Zkratka 8K označuje rozlišení 7680 x 4320, což znamená vykreslení enormních 33 milionů pixelů – a jistě si dovede představit, jak vysoké nároky jsou v takovém případě na hardware kladeny. Jestli se tedy na konzolích nové generace někdy v budoucnu dočkáme 8K obsahu, bude se jednat o vylepšený dashboard, filmy a maximálně jednoduché indie hříčky – rozhodně nelze očekávat 8K Last of Us 3.

„NIC JSEM NEPLATIL“

Jak je navíc známo, o cenu jde vždycky až v první řadě. PS5 by dle odhadů měla být dražší než PS4, nejčastěji se přitom spekuluje o částce 499 USD, tedy přibližně 13-14 tisíc korun. To by znamenalo příplatek 100 dolarů oproti předchozí generaci, a naopak o 100 dolarů nižší cenu než na startu prodeje PS3. Je však reálné, aby se do této hranice vlezly tak výkonné komponenty?

V minulosti bylo takřka pravidlem, že výrobci konzole těžce dotovali, dnes je ale situace odlišná.

Odpověď bohužel neznáme, nezbývá tedy nic jiného než spekulovat. V minulosti bylo takřka pravidlem, že výrobci konzole těžce dotovali, dnes je ale situace odlišná. Firmy na hardwaru Xboxu One i PlayStationu 4 dle dostupných informací vydělávaly (ač nešlo o žádné horentní sumy, navíc nepočítáme náklady na výrobu a distribuci), u novější půlgenerace se informace rozchází. Dá se však předpokládat, že do podobných risků jako s PS3 se Sony již pouštět nebude. A co si budeme namlouvat, Microsoft se také nenachází v pozici, kdy by si mohl být jistý, že se mu ztracené dolary vrátí od zákazníků zpět.

„A TA ČÁSTKA ABSOLUTNĚ NESOUHLASÍ“

A zde nastává ten problém. Pokud Xbox One X stál při uvedení před necelými dvěma lety stejně, jako by měly za rok stát nové konzole, a zároveň na něm Microsoft dle svých vlastních slov vydělával jen skrze prodej her a služeb, je takřka nemožné, aby nová generace buď a) Stála 499 dolarů, b) Nebyla těžce dotována výrobci nebo c) Měla tak vysoký výkon.

Jen počítejte se mnou – asi 2x výkonnější procesor, údajně více než 2x výkonnější grafický čip, se kterým by zákonitě souvisely vyšší nároky na výkon zdroje a chlazení, dále mnohem dražší paměti a disk… Rád bych se mýlil, ale pokud by konzole byla tak výkonná při ceně 499 dolarů, pravděpodobně by to znamenalo rychlý konec Sony, případně AMD a ostatních dodavatelů komponent.

Pokud bychom se však měli držet hranice 14 TFLOPS, tak se do rozpočtu horko těžko vleze samotná grafická karta.

Dovolte mi, opět si vypomoci aktuální generací konzolí. Ta při startovní ceně na hranici 400 dolarů nabídla výkon zhruba podobný o něco dražším herním počítačům – v době vydání jste výkonový ekvivalent poskládali asi o 200 dolarů dráže. Pokud aplikujeme podobnou logiku na next-gen, mohl by se výkonem rovnat dnešním počítačům za 700, s přimhouřením oka 800 dolarů. Což by, přiznejme si, nebyl špatný kup. I grafický čip na úrovni starší Vega 56 (10,5 TFLOPS) by při skvělé konzolové optimalizaci zvládal 4K v 60 FPS s rozumným množstvím detailů.

Pokud bychom se však měli držet hranice 14 TFLOPS, tak se do rozpočtu horko těžko vleze samotná grafická karta. Jistě, lze velice jednoduše namítnout, že nevíme, kolik dávají výrobci konzolí za jednotlivé komponenty, ostatně množstevní sleva na desítky milionů kusů s cenou jistě slušně zakouzlí. Ale nechat si do jednoho malého pouzdra osadit silný osmijádrový procesor, extrémně výkonné grafické jádro a velké množství drahých moderních pamětí, a zaplatit za něj okolo 30 % reálné ceny, to je bohužel obchod, který by nedovedl vysmlouvat ani průměrný Čech na turecké tržnici.

JEDEN ZA OSMNÁCT A DRUHÝ BEZ DVOU ZA DVACET

Poselství tohoto textu je tedy jednoduché – nemějme přehnaná očekávání. Ačkoliv se bavíme hlavně o nové konzoli PlayStation, konkurent od Microsoftu na tom nebude jinak. Ani redmondský gigant se nebude pouštět do žádných rošád a vrhne se cestou podobné architektury, jinak by totiž mohlo dojít k problémům se zpětnou kompatibilitou, ze které bude next-gen ve velké míře čerpat. Jeho vnitřnosti tedy budou do velké míry podobné konkurentovi od Sony, lišit se budou pravděpodobně jen frekvencí či velikostí paměti.

Ať už tedy bude hardware nových konzolí jakýkoliv, ústřední boj o zákazníka bude s velkou pravděpodobností opět sveden hlavně na poli služeb a her. Při optimalizaci her se stejně vždy bere do úvahu nejnižší možný činitel – ať už tedy nový PlayStation ztratí na svého soka pět či patnáct procent výkonu, rozdíl pravděpodobně nikdy okem nespatříme. A tak je to jistě správně, protože co jiného by u herní konzole mělo u zákazníků zvítězit, než právě hry?