E3 Blog #4: Best Job I Ever Had

Když si v neděli v deset večer snažím na pokoji zrekapitulovat dnešní den na fotografiích a videích, které jsme v jeho průběhu pořídili, musím si prostě vzpomenout na výrok “Best Job I Ever Had” z filmu Fury. Lépe bych snad nedokázal v tuto chvíli vyjádřit své nadšení a vděčnost, že můžeme být u toho. Pevně doufám, že se nám alespoň část toho kouzla daří na dálku zprostředkovat a vynahradit vám tak skutečnost, že tu nemůžete být spolu s námi. Až vás příště budou rodiče, přítelkyně nebo manželky vyhánět od her se slovy, že je to ztráta času, která nemá hlubší smysl, pusťte jim některé naše video nebo jim dejte přečíst články, které pro vás píšeme.

KDO PŘIJDE PRVNÍ, VYHRAJE

Dnešní den byl jiný než ty předchozí. Už se začalo pomalu pracovat a atmosféra E3 visí ve vzduchu. Ráno jsme vyrazili do centra a znovu se zastavili na výstavišti. Tentokrát už zištně, protože jsme si byli vyřídit akreditace na veletrh samotný, ale také hlavní tiskové konference, které mu předcházejí. Svitla nám rovněž jiskřička naděje, že se nakonec proboxujeme i na show EA a Ubisoftu, které na rozdíl od Sony, Microsoftu a Bethesdy nemáme potvrzené už z Prahy. Pondělí sice bude z hlediska pracovního nasazení asi hodně náročné, ale čtveřice keynote slibuje, že to nebude rozhodně nezajímavý den. Jedna z firem se ovšem rozhodla konkurenci přechytračit a se svou akcí se ucházela o pozornost celého herního světa už v neděli. Tou firmou byla Bethesda, která pořádá podobnou tiskovku na E3 vůbec poprvé a očividně nechtěla ponechat nic náhodě. Bylo jasné, že zahájí týdenní maraton ve velkém stylu a bude si chtít ukradnout pro sebe začátek celé E3, když využije časového náskoku a může neohroženě dobít herní zpravodajství na několik hodin, než se přihlásí o slovo další vývojáři a vydavatelé.

Ne snad že byste v Česku nenarazili na mnohé podivíny, ale jejich koncentrace ve městě andělů naznačuje, že je sem něco zřejmě láká.

Vyrazili jsme proto hned po obědě na Hollywood Boulevard, kde se na chodníku slávy v divadle Dolby Theatre (tady se od roku 2002 každoročně udělují Ceny Akademie) chytala Bethesda vykopnout letošní E3. Pouhé dvě stanice od našeho losangeleského útočiště to v sedm večer místního času začalo. LA je ale dobrodružné město. Jak už psal Zdeněk, na každém kroku tu potkáváte výstřední osoby. Ne snad že byste v Česku nenarazili na mnohé podivíny, ale jejich koncentrace ve městě andělů naznačuje, že je sem něco zřejmě láká a do Kalifornie se podle všeho stahují v neobyčejném množství. V metru tak cestou narazíme třeba na Japonce, který vypadá, že každou chvíli vytáhne z bundy katanu a všem cestujícím ufikne na místě hlavu. Tenhle sympaťák vrhající na všechny strany nenávistné pohledy, kterými by dokázal zabít na dálku koťátko, působil jako někdo, koho vyhodili z jakuzy, protože se ho ostatní mafiáni báli.

MEZI HVĚZDAMI

Na chodníku posetém hvězdami zase vedle sebe křepčí Afroameričan v odrbaném kostýmu Spider-Mana, který dělá obscénní gesta na Popelku, a vedle nich předvádí svůj um pouliční umělec žonglující s mokrým hadrem na podlahu. To už stojíme ve zdánlivě nekonečné frontě do Dolby Theatre, které má kapacitu bezmála tři a půl tisíce diváků. Na chodníku slávy budí nesourodá skupina geeků z celého světa zájem kolemjdoucích, kteří se zvědavě vyptávají, na co se tady čeká ta neskutečně dlouhá fronta. Ta ale nakonec postupuje dovnitř rychleji, než by se na první pohled mohlo zdát, a tak nás dělí od našich míst jen slabá půlhodinka. Kvituji to s nadšením, protože se dnes udělalo opravdu teplíčko a pokud to takhle půjde s počasím dál, nakonec budu muset překonat svoji averzi ke kraťasům, bermudám a šortkám a nějaké si oblíknout, i když nejdu na squash nebo tenis.

Zdeněk je v pohodě, nosit kraťasy mu nevadí, a tak byl za trest nucen se mnou najít většinu hvězd věnovaných hercům ze Star Treku. To ho ale zřejmě natolik zmohlo, že nakonec polevil ve své ostražitosti a když jsme se konečně prodrali až do sálu, kde měla Bethesda svou show, pořadatelé nám zabavili hned tři lahve vody, které se nám podařilo během dne nashromáždit. Omlouvá je jedině to, že uvnitř se vedle jiných rekvizit nacházel i obří bar přetékající dalšími minerálkami, takže jsme vypadli z formy jen na moment a i nadále se můžeme pyšnit tím, jak úzkostlivě dodržujeme pitný režim.

KULT MOTOROVÉ PILY

Samotnou konferenci už jste měli možnost vidět díky našemu přenosu s českým komentářem, o který se postarali kluci v redakci. Není třeba proto zdlouhavě rozebírat její obsah. Já mohu jen konstatovat, že strhující atmosféra na místě musí pohltit snad každého. Slyšet a vidět na vlastní oči, jak celý sál bouří při každém výstřelu z brokovnice nebo při nastartování motorové pily v novém videu z Dooma, je neopakovatelný zážitek. I když já upřímně řečeno doufám, že se bude opakovat i zítra na dalších tiskovkách. Přál bych vám, abyste to mohli zažít. Takhle nějak jsem si vždycky představoval proslulé keynote, když je ještě vedl Steve Jobs, kterých jsme se také toužil zúčastnit osobně, ale bohužel jsem neměl to štěstí.

Celý sál vře očekáváním a nadšený jásot střídá bouřlivý potlesk, když můžeme spatřit první gameplay z nového Dooma, který nade vší pochyby musí rozptýlit jakékoli případné obavy o kvalitách id Tech enginu. Stejné ovace sklízí vývojáři i ve chvílích, kdy padne zmínka o multiplayeru a především pak možnosti vytvářet snadno vlastní úrovně. Vlažně přijatý Battlecry střídá vytoužený Dishonored 2 jehož představení snad nemohlo nikoho zklamat. Značka The Elder Scrolls zůstala tak trochu upozaděna, ať už byla řeč o MMO s novým podtitulem Tamriel Unlimited nebo chystané karetní hře. Naproti tomu Fallout se podle očekávání hřál na výsluní zájmu. Bouřlivě diskutované technické zpracování čtvrtého dílu bude velmi pravděpodobně i po dnešku pod neustálou palbou tvrdé kritiky a publikum na hru reagovalo se smíšeními pocity. Nadšené výkřiky kontrastovaly s drobnými úšklebky tu nad animací, jindy nad nápadem budovat a bránit vlastní panství v postapokalyptickém světě.

PALEC NAHORU

Já zůstávám optimistou, i když jsme nohama na zemi. Nemůžu přehlédnout skutečnost, že Fallout vypadá o generaci až dvě pozadu oproti hrám, jako je Doom, jehož představení hned na začátku bylo podle mě chybou dramaturga večeru. Po Dishonored a legendě od id Softu působil Fallout přes veškerou snahu trochu jako chudý příbuzný. Na druhou stranu si ale stále myslím, že jeho přednosti jsou jinde a i když grafika her od interního studia Bethesdy dělá menší pokroky než konkurence, rozhodně čtvrtý Fallout vypadá lépe než minulý díl nebo Skyrim. A kdo tvrdí opak, není ke hře spravedlivý.

Na zadek mě naopak neposadila hra pro mobily a tablety Fallout Shelter, která sice působí docela fajn, ale přišlo mi to trochu pod úroveň této věhlasné série. Ale rád se nechám přesvědčit o opaku, až si tuhle legraci sám vyzkouším. Mnohem více kreativity, kterou bych od takového studia čekal, podle mě Bethesda předvedla, když se rozhodla skloubit mobilní aplikaci se skutečným Pip-Boyem, což je sice pořád jen takový gimmick, ale v tomto případě působí i docela prakticky a použitelně. Takže za mě rozhodně po vzoru Vault Boye palec nahoru.