Arvi Teikari, talent z Finska

Je mu teprve šestnáct, ale už má na svém kontě pěknou řádku kvalitních nezávislých her. Arvi Teikari, zvaný Hempuli, rodák ze Země tisíce jezer, pomalu zraje ve výtečného vývojáře, který si s nápaditostí svých titulů nic nezadá s matadory nezávislé scény. Pravda, nikdo není neomylný a ne všechny jeho hříčky udělaly díru do světa, nicméně ty povedené opravdu stojí za vyzkoušení. Zvlášť, když si je od nás můžete stáhnout zcela zdarma.

O vznášejících se ostrůvcích

A začneme pěkně od podlahy. Ti starší z vás zcela jistě pamatují geniální hříčku Lemmings, která spatřila světlo světa před úctyhodnými osmnácti lety. Hráč v ní měl za úkol dovést hrstku jemu svěřených postaviček, lumíků, do konce úrovně tak, že jim mohl zadávat různé příkazy. Při správném načasování a dobře takticky zvládnutém rozdělování úkolů se pak mohl radovat z postupu do další úrovně. Arvi Teikari se v Lemmings zcela jistě inspiroval, když tvořil svou dle mého názoru nejlepší hru Floating Islands Game. Obdobně jako s lumíky i zde je hlavním úkolem provést postavu skrze úroveň tak, že mu mužíček v zeleném triku zcela důvěřuje a udělá, co budete chtít. Každá úroveň vyžaduje originální řešení, budete shazovat obrovská jablka kanónem, přenášet panáčka na hřbetě havrana, obelsťovat zlého hafana, … pokaždé se v ní skrývá i nespočet chytáků, což nutí k řádnému zamyšlení a rozhodně přispívá k výborné celkové atmosféře hry.

Ve zcela jiném duchu se nese druhý nejlepší titul z dílen Hempuliho, Once in Space. Hráč se v něm vžije do role kosmonauta, který musí posbírat po úrovni veškeré modré hvězdy. Aby to nebylo nikterak jednoduché, hvězdy obsahují informaci o tom, kterým směrem bude po jejich sebrání působit gravitační síla. Prakticky žádné místo v úrovni tak není nedosažitelné, hráč ale musí zapojit své mozkové závity a důkladně promyslet, kterou cestou se vydá. Vedle velmi zajímavého nápadu a kvalitního designu úrovní bych ještě vyzdvihl hudbu, kterou skládal velikán indie scény Nifflas.

O zbraních netradičních

Ve valné většině počítačových her nalezneme zbraně, alespoň nějaké, prakticky všude. Jejich účel bývá prostý – likvidace nepřátel, ochrana území apod. Málokdy se ale stane, že by zbraň byla součástí nějakého logického úkolu, kdy ji hráč musí využít pro dokončení úrovně. Hempuli s touto myšlenkou experimentoval, což mělo za následek vznik nejen plošinovky Bulletsss. V té vlastní hlavní hrdina pistoli, jež střílí obrovské kulky. Tak obrovské, že je možné na ně za letu skočit a odrazit se dále nebo se třeba nechat odmrštit od stěny na opačnou stranu. Obdobné prvky nalezneme také v BulletZorz, další plošinovce s designovým prvkem velkých kulek, tentokráte s takřka infantilně kreslenou grafikou.

Zbraně s obřími kulkami již nechme stranou, přesuňme se k něčemu daleko účinnějšímu. Plošinovka G-E-N-E-R-I-C představuje ultimátní pušku, kterou už nikdy nebudete chtít dát z ruky pryč. Proč? Inu, asi proto, že dokáže zaměřit úplně všechno, co jí přijde do cesty. A když říkám vše, myslím úplně vše – dveře, stěny, plošinky, zemi… dokonce i vlaječku symbolizující konec úrovně :-).

O hříčkách experimentálních

A nebyl by to Arvi Teikari, aby se většina jeho ostatních titulů něčím nevymykala ze zažitého stereotypu herní scény. Tak třeba Jump on Mushrooms: The Game. Podle screenshotů bychom mohli hádat, že půjde o další z tisíců ničím nezajímavých klonů Super Mario Bros, ale zdání klame, dámy a pánové. Tato hříčka se totiž odehrává pozpátku, což s sebou přináší jistá specifika. Tak třeba, pokud na konci úrovně (tj. na začátku hry) čítá vaše konto patnáct penízků, musíte, než se dostanete na start, upustit rovných 15 kousků. Ani víc, ani méně. To samé platí s nepřáteli – musíte je oživit, ale nesmíte na ně skočit dvakrát, nedej bože se nechat zabít. Nápor na představivost představují i skoky, neboť hra eliminuje vznik nereálných situací, jež by v normálním čase nedávaly smysl. Hratelnost není nikterak úchvatná, myšlenka a zpracování nicméně zcela jistě osloví.

S dalším zažitým stereotypem Hempuli laškoval v plošinovce FallOver!. Na paškál si tentokráte vzal skoky, základní součást všech z boku viděných hopsaček. Postava hlavního hrdiny se tak ve vzduchu může všelijak naklánět, a nedopadne-li na nohy, skončí velmi, velmi špatně. Devítka úrovní bohužel nevydrží dvakrát dlouho, i tak se ale jedná o titul hodný ozkoušení. A jako poslední z řady experimentů uvedu nedávno vydaný Addicsjon, v němž se zbrojí proti drogové závislosti. Postavička je totiž neviditelnými silami přitahována k několika pilulkám, které pak mají za následek zajímavé halucinogenní účinky. Krátké, ale zcela nepochybně originální.

Prostor určený pro toto téma se nenávratně chýlí ke konci, takže nyní už jen telegraficky. Příznivce retro hříček by mohl zaujmout nedávno vydaný Excavatorrr, s hromadou nastražených bomb si bude nutné poradit v Bombing Room. Pokud byste se o Arvim Teikarim chtěli dozvědět něco více, neváhejte zabrousit na jeho blog, stránky věnované hrám anebo účet na DeviantArt, kde publikuje svá výtvarná díla. Ve věku pouhých šestnácti let jde o velmi talentovaného vývojáře, který by mohl zcela nepochybně navázat na úspěchy Nifflase, Petrihu Purha a dalších severských tvůrců.