To, že má Intel před AMD poměrně významný technologický náskok, alespoň tedy co se výrobní technologie týče, nelze popřít. Kalifornský výrobce mikroprocesorů totiž již počátkem roku úspěšně rozjel produkci 65nm Intel Core Duo jader, po kterých nadšeně sáhla i hlava pomazaná Applu Steve Jobs. Protože je však nutné náklady na výrobu mikroprocesorů a jejich tepelný výkon stále snižovat a zároveň do puntíku přesně naplňovat znění Moorova zákona, sahá Intel po nové zbrani – 45nm výrobním procesu. Moorova poučka, která říká, že se každých 24 měsíců (některé prameny uvádějí 18 měsíců) počet tranzistorů v procesoru zdvojnásobí, tak stále platí. Jeden ze zakladatelů Intelu Gordon Moore tuto dnes velice často skloňovanou formuli vyslovil v roce 1965. Platnost Moorova tvrzení má skončit někdy kolem roku 2020. Alespoň dle mínění počítačových expertů.
45nm už Intel umí
Technologii „45nm“ už naneštěstí pro AMD nemá Intel pouze na papíře – ve středu se totiž firma pochlubila s první sérií 45nm jader. Jsou jimi SRAM čipy, které obsahují 153 megabitů paměti. Produkty jsou složeny z přibližně miliardy tranzistorů, jeden paměťový element pak zaujímá plochu 0,346 mikronů čtverečných. Když tuto žhavou novinku porovnáme s podobným 130nanometrovým SRAM kouskem, se kterým přišla Chipzilla před šesti lety, zjistíme, že starší paměťová buňka nabídla prostor pro 18 megabitů, přičemž se rozkládala na ploše 2,45 mikronů čtverečných. Intel stejně jako ostatní technologické společnosti přibližně každé dva roky uvádí nové postupy, jimiž zmenšuje velikost tranzistorů, které tvoří počítačové čipy. Díky tomu vzrůstá výkon procesorů, snižuje se jejich spotřeba elektrické enegrie a rovněž také významně klesá výrobní cena těchto produktů. Vraťme se však přímo k Intelu a jeho 45nm novince. Určitou zajímavostí je, že Intel pro výrobu 45nm čipů používá starší, avšak ověřený systém „immersive litography“. Při užití této technologie jsou křemíkové plátky, tj. základní materiál pro produkci procesorových jader, ponořeny do velice čisté vody. Zde jsou ozářeny světelným paprskem, který na nich vytvoří integrovaný obvod.
Podle nejnovějších zpráv zůstane Intel u immersivní litografie i při výrobě 32nm mikročipů. Ty firma plánuje uvést v průběhu roku 2009. Firma má však v záloze jiný pokročilý trumf, se kterým se vytasí v roce 2011 a díky němuž uvede na trh 22nm jádra. Jde o takzvanou Extreme Ultraviolet Lithography (EUV). Právě EUV, tedy systém, který přišel na svět v době studené války, kdy se měl čile k světu program Star Wars pracující s laserovými děly, chtěl Intel dříve využít již při 45nm výrobním procesu.
AMD se mílovými kroky žene vpřed
Advanced Micro Devices se pilně připravuje na spuštění vlastního 65nm výrobního procesu. Firmu bude údajně stát modernizace německé továrny Fab 36 v Drážďanech, kde přijdou za několik měsíců na svět první 65nm Athlony, až 500 miliónů doolarů. Než se však AMD povede přechod na 65nm, uplyne ještě hodně vody. Analytici hovoří o minimálně devíti měsících, které si přesun z 90nm na 65nm vyžádá. Avšak o AMD se není zatím třeba strachovat – pokud nahlédneme malinko do budoucna, uvidíme zde pokročilé čtyřjádrové procesory s datem plánovaného uvedení na konci příštího roku. Velkou roli při jejich výrobě má sehrát právě 65nm technologický proces.
„Pracujeme na tom, abychom se dostali Intelu na kobylku,“ uvedl před několika týdny šéf AMD Hector Ruiz. „Když jsme přešli ze 180nm (výrobní proces) na 130nm, tak jsme byli schopni toto provést za polovinu obvyklého času. Když jsme šli ze 130nm na 90, pak byla doba, kterou jsme nad tím strávili, opět kratší než dříve. A naším dalším cílem se stalo dostat se z 90 na 65,“ věří Ruiz v brzký úspěch firmy, jejíž otěže drží stále pevně v rukou.
Jak šel čas s AMD v Drážďanech
Není pochyb o tom, že se nejdůležitější výrobní haly pro AMD nacházejí v Drážďanech. Jejich vnitřek již prošel několika velkými modernizacemi – pojďme si je v krátkosti připomenout: v roce 2002 byla v Drážďanech ve Fab 30 zahájena výroba užitím 130nm technologie. O dvanáct měsíců později začala zdejší fabrika dodávat první jádra Opteron a Athlon 64. V roce 2004 pak prodělala významnou renovaci, po níž začala produkovat 90nm čipy. V tomtéž období vyrostla v Drážďanech moderní 90nm Fab 36. Rok nato pak z Fab 30 vyjely dvoujádrové Athlony, zatímco ve Fab 36 rozjela firma testy 300mm křemíkových plátků.
Abyste mohli reagovat, musíte se přihlásit nebo se zaregistrovat.