Aktuální přehled grafických karet
Uplynulý rok 2018 byl, co se počítačového hraní týče, značně turbulentní. Dalo by se říci, že člověk, který byl právě během minulého roku nucen vrazit peníze do nové herní sestavy, se ocitl ve značně nezáviděníhodné pozici. Počátek roku provázela těžební horečka, díky které vystřelila cena grafických karet do nebeských výšin, paměti jsme v uplynulých měsících kupovali (a vlastně stále kupujeme) zpravidla za dvakrát vyšší ceny, než bylo obvyklé, a ani Intel nebude v dobrém vzpomínat na problémy s výrobou svých procesorů.
V tuto chvíli se však zdá – a klepeme na dřevo intenzivněji, nežli ten nejpilnější datel – že nejhorší časy máme alespoň prozatím za sebou. Jak se ale za tu dobu proměnil trh grafických karet? Jakými kousky můžete obšťastnit třeba právě i vaši bednu? Na to se společně podíváme v našem krátkém shrnutí.
INTEGRACE – TRISTNÍ AKCE?
Začneme hezky zlehka, konkrétněji u grafických karet integrovaných. S nimi se díky oběma velkým hráčům na trhu můžete setkat už u ryze kancelářských procesorů, a právě v nejnižší váhové kategorii došlo v posledních letech k nebývalému pokroku – i s procesorem za tisícovku, tedy třeba s AMD A6-9500, si díky integrované AMD Radeon R5 zahrajete spoustu moderních her, a to okolo hranice 30 FPS. Jen pro představu – bavíme se o rozlišení 1080p, o kterém jsme ještě donedávna mohli u integrovaných řešení jen smutně snít.
Minimálně do doby, kdy Intel odhalí vlastní dedikované karty, tedy grafická řešení od této kalifornské společnosti žádné herní žebříčky bořit nebudou.
Intel v této kategorii minimálně zatím nedovede AMD příliš konkurovat, a o podobném výkonu si může nechat zdát i u mnohem dražších procesorů, pyšnících se nejvyše postaveným čipem UHD 630. Minimálně do doby, kdy Intel odhalí vlastní dedikované karty (hovoří se o roku 2020), tedy grafická řešení od této kalifornské společnosti žádné herní žebříčky bořit nebudou. To první jmenovaný má v rukávu i lepší triky – kupříkladu takový Radeon R7, který je ještě o několik procent nad R5.
VEGA NEZACHRÁNÍ VŠE…
Problém s čipy řady R však tkví v nevalném výkonu procesorové části – dvou a čtyřjádra, postavená na prastaré technologii, bohužel nedovedou výkonem pořádně zásobovat ani své integrované grafické jádro, a proto v některých hrách drtivě prohrávají v souboji s papírově slabší iGPU Vega 3, obsáhlou kupříkladu v Athlonech řady 200. Ani ty však svými dvěma fyzickými a dvěma virtuálními jádry neudělají žádnou díru do herního světa – na rozdíl od svých silnějších bratříčků s integrovaným jádrem VEGA.
U nich už se bavíme o plnohodnotných procesorech řady Ryzen – v případě Ryzen 3 2200G je to čtyřjádro s VEGA 8, silnější Ryzen 5 2400G je virtuální osmijádro s o pár procent silnější VEGA 11. Tato dvojice je již plně dostačující na méně náročné hry v 1080p a 60 FPS, ty náročnější zvládne se zhruba poloviční frekvencí snímků.
Pokud hodláte procesor s integrovaným grafickým čipem využívat na hraní, budete potřebovat paměti RAM s vysokou frekvencí…
Ačkoliv se však hlavně u posledních jmenovaných jedná o velmi slušné výkony, je třeba mít na paměti jednu zásadní věc. Pokud hodláte procesor s integrovaným grafickým čipem využívat na hraní, budete potřebovat paměti RAM s vysokou frekvencí – ta totiž může znamenat rozdíl v řádech desítek procent.
SILNÝ JAKO ČAJ
Pokud se ale chceme bavit o opravdu herních grafických kartách, a nikoliv jen o víceméně nouzových řešeních, asi těžko budeme „oslavovat“ pokoření nejnižších detailů v rozlišení Full HD při 30 snímcích za vteřinu. Dedikovaná herní řešení se v podobě grafických karet s čipem AMD HD 6450 nebo Nvidia GT 710 dají sehnat již za necelou tisícikorunu, slovo „herní“ však v tomto případě patří do hodně tučných uvozovek. S těmito kartami se můžete setkat hlavně v extrémně levných předskládaných sestavách, a má to svůj důvod – výkonem totiž sotva překonávají integrovaná řešení od Intelu. A to, pozor, nezávisle na velikosti grafické paměti.
V očích nezkušených uživatelů se vysoké číslo v této kolonce automaticky rovná vyššímu výkonu, výše jmenované karty a další jejich souputníci jsou však natolik slabé, že by je z křeče nevytrhlo ani 32 GB těch nejrychlejších HBM pamětí. Pokud si však rádi ubližujete a po kartě z podobného segmentu pokukujete, počítejte s tím, že v rozlišení Full HD si toho moc nezahrajete, a nechvalně proslulé duo nejnižší detaily a nízký framerate na vás čekají i v 720p.
Při vynaložení dvojnásobného obnosu se již dostáváme do sektoru, který lze s velkým přivřením očí považovat za herní. Okupují jej grafické karty Nvidia GT 1030 a AMD RX 550, přičemž první jmenovaná vychází v tomto porovnání o něco lépe. Seženete ji o několik stovek levněji, předvede výkon o několik jednotek procent vyšší, a lze ji navíc sehnat i v jinak raritních pasivních provedeních, u kterých vás při hraní vás nebude obtěžovat hluk ventilátoru. Pozor ale na verze s DDR4 pamětí, podávajících nevalné výkony.
Celkový výkon samozřejmě stále není bůhvíjaký, bavíme se o nízkých detailech ve Full HD a nižších rozlišeních…
Kartu od AMD sice seženete i s 4 GB VRAM, podobně jako u dříve zmíněných však v této kategorii čísla vyšší než 2 GB postrádají smysl. Celkový výkon samozřejmě stále není bůhvíjaký, bavíme se o nízkých detailech ve Full HD a nižších rozlišeních, přičemž ani v těchto podmínkách rozhodně není ve většině her zaručeno, že dosáhnete na magickou hranici 60 FPS – u náročnějších titulů se budete muset spokojit s poloviční hodnotou. I tak si ale oproti kartám v nejnižší cenové kategorii polepšíte dle konkrétní hry o 30-100 %.
BACHA NA BÉČKA
Lehce za hranicí tří tisíc korun se nachází grafické karty, často doporučené pro hraní méně náročných multiplayerových titulů, přičemž se opět budeme bavit o rozlišení 1080p, hranici 60 FPS a nízkých až středních detailech. Do této kategorie spadají karty AMD RX 560 a Nvidia GTX 1050, a jedná se o rovnocenné rivaly – misky vah se tedy přesýpají dle konkrétních her a vítěze není jednoduché určit.
Spousta obchodů se ve své nabídce neobtěžuje se správným označením, a po koupi na vás může čekat vskutku nepříjemné překvapení.
Oproti modelům z přechozí kategorie si polepšíte asi o 30 %, karta od AMD si s sebou pak nese výhodu v podobě dostupnosti modelů s 4 GB VRAM. To by v tom však byl čert, aby nebyla dobrá vlastnost vykoupená vlastností špatnou, a možná právě i proto karty s čipem RX 560 provází jakýsi mišmaš ve značení. Přibližně před rokem AMD potichu uvedlo karty 560-B, které jsou vlastně jen přeznačenými kartami předchozí generace RX 460. Pod tím stejným jménem se tedy prodávají dvě různé karty, které sice ve výkonu dělí jen několik jednotek procent, přesto ale doporučujeme, vyhnout se slabší specifikaci. To se však jednoduše poví a hůře vykoná – spousta obchodů se ve své nabídce neobtěžuje se správným označením, a po koupi na vás může čekat vskutku nepříjemné překvapení.
Okolo čtyř tisíc korun se doposud poměrně vyrovnaná nabídka lehce rozbíhá, a to ve prospěch červeného tábora. AMD RX 570 je v tuto chvíli výhodnější koupí než GTX 1050 Ti, rozdíl ve výkonu činí při podobné ceně nezanedbatelných 10-15 %. Obě karty již disponují v této kategorii plně dostačujícími 4 GB VRAM (karta od AMD dokonce v některých verzích i 8 GB) a měly by vystačit na hraní v 1080p, středních detailech a 60 FPS. Zatímco karta od Nvidie si díky velmi nízké spotřebě plně vystačí i s naprosto základním, jednoventilátorovým chladičem, u RX 570 a výkonnějších karet od AMD bychom doporučili, poohlédnout se po verzích s lepším chlazením. Zaručí vám nejen tišší a o něco chladnější operaci, ale také stabilně vysoké takty, které budou díky bezpečnostním opatřením u hůře chlazených karet poměrně výrazně padat.
TRABLE STŘEDNÍ TŘÍDY
Jen lehce nad hranicí pěti tisíc korun pak s cenou začíná nejoblíbenější segment, tedy jakási pomyslná střední třída, nabízející ideální poměr cena/výkon. Ta je reprezentována nesmiřitelnými rivaly v podobě AMD RX 580 a Nvidia GTX 1060, přičemž obě jsou dostupné ve dvou paměťových variantách. Zatímco „zelená“ karta nabízí tři nebo šest GB grafické paměti, AMD kontruje čtyřmi, resp. osmi. Tyto varianty od sebe však neodlišuje jen jedno číslo, rozdíly jsou ve skutečnosti o něco větší. V případě AMD se mění frekvence paměti, což má za následek asi pětiprocentní ztrátu 4 GB modelu, GTX 1060 pak odlišuje více specifikací, které mohou znamenat 10-15 % rozdíl.
V dnešní době však investice v řádu několika stokorun není takovým problémem, a hlavně u GTX 1060 ji doporučujeme.
Ačkoliv si jsou výkony 8 GB a 6 GB paměťové varianty obou karet ve výsledku velmi podobné, 3 GB verze GTX 1060 se díky provedeným změnám ocitá jen několik jednotek procent nad slabší RX 570. Jelikož se 4 GB VRAM staly v dnešní době takovým nepsaným standardem, 3 GB verzi GTX 1060 nelze příliš doporučit. Větší grafická paměť totiž umožní nastavení lepších textur, díky kterým hry vypadají znatelně lépe, investice do verze s 6 GB VRAM tedy dává smysl. Ještě před několika měsíci se „těžební průmysl“ postaral o to, že zmíněné vyšší paměťové varianty stály skoro dvojnásobek své dnešní ceny, a proti svým levnějším a lehce ořezaným bratříčkům se jevily jako vyloženě nevýhodná koupě. V dnešní době však investice v řádu několika stokorun není takovým problémem, a hlavně u GTX 1060 ji doporučujeme.
Nejnovější rybou ve vodách střední třídy je pak RX 590, tedy továrně přetaktovaná verze RX 580 8 GB. AMD si za kartu momentálně žádá o tisícikorunu více, skoro zanedbatelný 5 % přírůstek však v kombinaci s nepříliš dobrými provozními vlastnostmi za příplatek nestojí. Ať už se ale ve střední třídě rozhodnete pro kteroukoliv z karet, užijete si drtivou většinu her ve vysokých detailech, 1080p a 60 FPS. Se snížením detailů se pak jedná o zajímavý vstup do hraní v rozlišení 2560x1080.
VEGA(N) SI MOC NEŠKRTNE
Doposud jsme se dotýkali hlavně grafických karet, které jsou na trhu déle než dva roky. Novinka v podobě Nvidia RTX 2060 však naštěstí vdechla do pomyslné vyšší střední třídy trochu svěžího větru, a pravděpodobně slušně zatopí starším „mazákům“. Mezi ty patří Nvidia GTX 1070 a GTX 1070 Ti, kterým se AMD pokouší kontrovat kartami VEGA 56 a VEGA 64. Nová generace s architekturou Turing však naplno ukazuje svoji sílu, díky čemuž de facto nemá smysl, poohlížet se po starších modelech.
Abyste totiž rozuměli – model RTX 2060, ačkoliv by tomu název mohl napovídat, nenahrazuje GTX 1060, ale spíše GTX 1070. Pokud vás tedy udivuje, že cena karty v době psaní článku začíná na necelých deseti tisících, je třeba vzít do úvahy, že výkonový skok oproti GTX 1060 6 GB je více než 50 %. GTX 1070 je překonána přibližně o 15-20 %, GTX 1070 Ti o asi pět procent. Modely od AMD na tom nejsou o mnoho lépe – VEGA 56 ztrácí při podobné ceně asi 10 %, výkon VEGA 64 je podobný, ale cena, a hlavně spotřeba, jsou mnohem vyšší. Ať už se ale rozhodnete pro kterýkoliv model z této kategorie, čeká vás hraní v maximálních detailech v 1080p i 1440p, a velice obstojně se můžete pustit i do 4K, kde budou výše zmíněné karty dostačovat v nižších až středních detailech. Pozor jen na o něco nižší paměť VRAM u RTX 2060, která v nejvyšším rozlišení rozhodně nebude výhodou.
„VYŠŠÍ, VYŠŠÍ!“
High-endová generace Vega se AMD bohužel moc nepovedla, a v nejvyšších třídách je to znát – tábor „červených“ zde totiž vůbec nefiguruje. Na výkonné karty tohoto výrobce si budeme muset ještě několik týdnů počkat, do té doby má Nvidia zcela volné pole působnosti. Ještě, než se ale podíváme na nejvyšší příčky, nesmíme zapomenout na starší Nvidii GTX 1080, a také novinku v podobě RTX 2070.
Otázkou však je, jestli se RTX 2070 vyplatí ve srovnání s mnohem levnější RTX 2060, která je na úrovni právě GTX 1080, a zaostává tak jen o 10-15 %.
Vzhledem k tomu, že GTX 1080 se v dnešní době spíše doprodává, je vítěz jednoznačný – RTX 2070 nabídne v cenové relaci okolo 13 tisíc korun o přibližně 10 % vyšší výkon než starší karta, a představuje lepší volbu i díky nové architektuře, která kromě různých vychytávek znamená i delší podporu do budoucna, a s tím související lepší výkon ve hrách, které budou teprve vycházet. Otázkou však je, jestli se RTX 2070 vyplatí ve srovnání s mnohem levnější RTX 2060, která je na úrovni právě GTX 1080, a zaostává tak jen o 10-15 %.
„PARAPAPAPA NEJVYŠŠÍ!“
Pokud vynecháme frajeřiny jako Nvidia Titan RTX s cenovkou 70 tisíc korun, bronzová příčka patří suverénní královně poslední generace, GTX 1080 Ti, mající náskok asi 10 % na výše zmíněnou RTX 2070. Stříbro o chloupek přebírá RTX 2080, a zlato naopak s přehledem uzme RTX 2080 Ti, která nad slabším bratříčkem vítězí s velkým rozdílem 25 %.
Za cenu, začínající na hranici 30 tisíc korun, rozhodně nejde o lacinou koupi, a na poměr cena/výkon ani nemá smysl se dívat, přesto jde o hardwarový skvost, který dle všeho nemá o kupce nouzi.
Pokud přemýšlíte nad koupí počítače pro 4K nebo VR hraní a nevíte, pro kterou z těchto karet se rozhodnout, je rada celkem jednoduchá. Jestli prahnete po hraní bez nejmenších kompromisů, bude pro vás 2080 Ti jednoznačnou volbou. Za cenu, začínající na hranici 30 tisíc korun, rozhodně nejde o lacinou koupi, a na poměr cena/výkon ani nemá smysl se dívat, přesto jde o hardwarový skvost, který dle všeho nemá o kupce nouzi.
Jestli ve 4K rozlišení vystačíte „jen“ s vysokým nastavením, a ultra detaily dovedete oželit, bude pro vás rozhodně lepší koupí RTX 2080, která k výbornému výkonu a podpoře nejnovějších technologií přidává i stále sympatickou spotřebu – dokonce nižší, než u AMD RX 590, disponujícího jen přibližně polovičním výkonem. GTX 1080 Ti pak z doporučení vypadává, poněvadž se, podobně jako ostatní výkonné karty řady Pascal, z obchodů pomalu vytrácí.
V konečném důsledku pak nákup v nejvyšší třídě grafik záleží čistě na vašich preferencích a samozřejmě cenových požadavcích. Díky prozatímní nekonkurenceschopnosti AMD jsou v této kategorii ceny celkem našponované, a třeba výkonnostní rozdíl přibližně 20-30 % mezi RTX 2060 a RTX 2080 v tuto chvíli znamená nepříliš příjemný příplatek ve výši osmi tisíc korun.
BUDOUCNOST JE SVĚTLÁ
V tuto chvíli nám tedy nezbývá nic jiného než doufat ve zlevnění karet vyšších tříd. K tomu by mohlo dojít s příchodem karet AMD Navi, postavených na 7 nm procesu, který by kromě vyššího výkonu měl vést k mnohem nižší spotřebě, než na kterou jsme v současnosti u AMD zvyklí. Dle momentálních informací se těchto karet dočkáme zhruba v polovině roku 2019.
Z nových karet je však prodeji nejblíže Radeon VII, tedy silně vylepšená verze karty VEGA 64. Té se dočkáme již 7. února, kdy se pokusí zatopit kartám RTX 2080. Oproti předchůdci by měl výkon narůst o více než 30 %, k čemuž má dopomoci i celých 16 GB rychlých HBM2 pamětí.
Tyto karty nebudou, na rozdíl od dražších bratříčků, obsahovat dedikovaná ray-tracingová jádra, díky čemuž by se cenou mohly pohybovat v mnohem příjemnějších hladinách.
Nvidia své nejsilnější karty již prodává, a v tomto roce se tedy zaměří spíše na střední třídu. Dle spekulací a úniků bude první vlaštovkou GTX 1660 Ti, těsně následovaná GTX 1660. Tyto karty nebudou, na rozdíl od dražších bratříčků, obsahovat dedikovaná ray-tracingová jádra, díky čemuž by se cenou mohly pohybovat v mnohem příjemnějších hladinách. Únorová GTX 1660 Ti by měla mít výkon na úrovni GTX 1070, tedy asi 20 % nad GTX 1060, a to při ceně zhruba 8 tisíc korun. GTX 1660 má následovat v březnu s cenou okolo 6,5 tisíce korun, a na konci téhož měsíce se pravděpodobně můžeme těšit i na GTX 1650 s cenou pod 5 tisíc.
O výkonu posledních jmenovaných toho není moc známo, ale podobně jako GTX 1660 Ti má i zbytek novinek koncepčně vycházet z RTX 2060. Pokud ale bude Nvidia pokračovat v zavedeném trendu, 1660 by se mohla pohybovat přibližně 10 % nad GTX 1060 6 GB, GTX 1650 pak teoreticky poslouží jako ekvivalent stávající GTX 1060 3 GB. Ať už vaše srdce patří táboru zelených nebo červených, téměř s jistotou lze říci, že tento rok bude z pohledu vývoje grafických karet, jakožto i jiného hardwaru, mnohem zajímavější než ten předchozí. Nezbývá tak nic jiného než doufat, že nové přírůstky do portfolia obou výrobců budou patřit mezi povedené, protože právě konkurenční prostředí vždy nejvíce dopomáhá k výrobě těch nejlepších (a také levnějších) produktů.
