Activision Blizzard v rekordním obchodu

Pravidelně vás informujeme o transakcích mezi společnostmi herního průmyslu, které jsou vzhledem k trvající nestabilitě ještě mladého trhu časté. Většinou jde o transakce relativně malého rozsahu, které vzbuzují tu větší, tu menší emoce - podle toho, jaké má daná firma portfolio a kam ji obchod podle analytiků i dojmu davů zažene. Ale to, co se začátkem týdne seběhlo kolem Activision Blizzard, je pravděpodobně největší obchod v dějinách vydavatelů herního software a také obchod, o kterém se díky jeho velikosti mluví i v těch nejvyšších patrech Wall Street.

Problémy ve Francii

Přitom je to vlastně docela nudná finanční operace, na které nezaujaté čtenáře novin zaujmou akorát ta čísla. Francouzský mediální konglomerát Vivendi se dostal do finančních problémů a nutně potřebuje umořit svůj dramatický dluh. Je tomu takřka přesně rok, co se začalo mluvit o tom, že část svých problémů vyřeší prodejem 61% podílu (nebo jeho části), který drží ve společnosti Activision Blizzard. Té se naopak daří a její tržní kapitalizace rychle dohání samotné Vivendi (momentální hodnota obou firem: Activision - 20,4 miliard dolarů, Vivendi - 27,8 miliardy dolarů). Francouzský moloch uvažuje, jak z prodeje vytřískat co možná nejvíc. Jenže naráží na neúprosnou realitu trhu: Activision Blizzard je největší firmou svého segmentu a pro konkurenci (zatím i tu čínskou) je nestravitelným soustem. Herní média sice mluví o zájmu Electronic Arts - ta je ale oproti Activision Blizzard třetinová a navíc v posledních letech nedokáže generovat jakýkoliv zisk. Jistě, firmu by mohl koupit subjekt z jiného segmentu. Proti tomu ale hraje specifičnost a již zmíněná nestabilita herního průmyslu.

Activision Blizzard jako samostatný právní subjekt odkoupí od Vivendi 429 milionů svých akcií po 13,6 dolarech za kus.

Vivendi proto po několika měsících svou snahu prodat Activision Blizzard vzdává a ohlašuje, že se do budoucna chce ještě více soustředit na zábavní segment. Zdá se, že se Francouzi rozmysleli, jedničku herního trhu si ponechají a spokojí se s každoroční dividendou ze svého podílu. Jenže před pár týdny se zákulisní boj o Activision Blizzard opět projevil v celé své kráse. Vivendi totiž svým akcionářům naznačilo, že by své dluhy mohlo řešit poněkud neortodoxně: vytáhne co možná nejvíc peněz právě z herního gigantu a možná si na něj ještě půjčí. Bylo by to komplikované, ale práva majoritáře by to nakonec umožňovala. Jenže tohle lepení děr ve Vivendi by znamenalo, že Activision Blizzard nebude mít kapacity pro investice do budoucnosti. Z dnešního pohledu lze toto prohlášení Vivendi chápat jako varování pro Activision - snažte se nás zbavit, nebo vás stáhneme s sebou.

Kotick v hlavní roli

CEO, prezident, generální ředitel a minoritní akcionář v jedné osobě, Robert Kotick, tohle varování dobře pochopil. Nakonec mu hraje do karet, protože následující kroky Kotickovi umožní v Activision Blizzard upevnit svůj vliv. Kotick přesvědčil představenstvo a dozorčí radu, aby mu schválili obří deal: Activision Blizzard jako samostatný právní subjekt odkoupí od Vivendi 429 milionů svých akcií po 13,6 dolarech za kus. Pro herní gigant je to výhodné, protože za akcie zaplatí méně, než za kolik se veřejně obchodují (po oznámení obchodu je to 18,3 dolaru za kus). Objem této transakce tedy představuje 5,83 miliard dolarů. Activision Blizzard ho bude financovat z vlastních finančních rezerv a z převážné části bankovním úvěrem (ve výši 4,6 miliardy dolarů).

To ale není vše. Dalších 172 milionů akcií kupuje účelové uskupení investorů, ve kterém najdeme tradiční investiční skupiny, ale třeba i čínského herního obra Tencent. V rámci tohoto uskupení investovali svých 100 milionů dolarů také Robert Kotick a Brian Kelly coby předseda představenstva Activision Blizzard. Tento balík akcií má hodnotu 2,34 miliardy dolarů. Celkem tak Vivendi inkasuje 8,17 miliardy dolarů za 49% společnosti. A ještě mu zbude 12% akcií, které pravděpodobně prodá časem, jelikož vliv na Activision Blizzard už stejně ztratila.

Activision Blizzard se momentálně daří vskutku výborně - další západní herní vydavatelé mu mohou jen závidět.

Zatímco hráči Bobby Koticka nezřídka nenávidějí, kasta investorů a generálních ředitelů před ním musí smeknout. V roce 2008, kdy Activision Blizzard vzniká spojením herní divize Vivendi (Blizzard a dnes již neexistující Sierra) a Activisionu (s Kotickem v čele od roku 1990), si podobný vývoj dokázal představit málokdo. Ostatně, právě v této době Vivendi fúzí získala coby vkladatelka silnější části 61% společného podniku. Větší a drobní akcionáři Activisionu, mezi nimi i Kotick, tehdy dohromady získali zbylých 39%. V roce 2008 Activision vykázal ztrátu 107 milionů dolarů, zatímco za rok 2012 vykázal Activision Blizzard zisk ve výši 1,1 miliardy dolarů. A Kotick ho nyní, byť ne majetkově, dokázal ovládnout.

Momentálně dobrá strategie

Jako prezident společnosti má Kotick nyní mnohem silnější pozici. Ovládá firmu, která významnou část svých akcií vlastní sama. Nikdo z Vivendi ani od jinud už nemůže přijít a odvolat ho ze dne na den z titulu majoritního vlastníka. To neznamená, že je Kotick nyní nesesaditelným vládcem, jeho případní odpůrci to ale budou mít mnohem těžší. Z hlediska hodnocení celé transakce rozhodně nelze říct, že vyhráli ti hodní a ti zlí že táhnou pryč. Bobby Kotick je tvůrcem strategie Activision Blizzard posledních pět let a tato strategie se ukázala být maximálně orientovaná na zisk. "Firma jasně komunikuje, dobře funguje a vypadá to, že její management opravdu pochopil, jak vydělávat peníze," shrnul to pregnantně analytik Michael Pachter v poslední zprávě pro Wedbush Securities a doporučil investorům nákup akcií. Chtělo by se dodat, že ale tak trochu zapomněl, jak dělat skutečně zajímavé hry.

Activision Blizzard se momentálně daří vskutku výborně - další západní herní vydavatelé mu mohou jen závidět. Nelze ale přehlédnout, že tento úspěch je založen na třech pilířích: World of Warcraft, Call of Duty a Skylanders. Pokud začneme od posledně jmenovaného, je to ze všeho nejvíc hyperúspěšný závan módní vlny, který pravděpodobně rychle pomine, protože mu poněkud schází podstata. Série Call of Duty, potažmo Modern Warfare už je s námi víc jak deset let a nelze očekávat, že bude žít na věky. Nová generace konzolí nejspíš přinese něco nového a Call of Duty už nemusí stačit. Je otázkou, zda studia Activisionu dokážou zareagovat, když například z Infinity Ward odešli duchovní otci právě Call of Duty, pánové Zampella a West. No a World of Warcraft, ten už s prominutím dojíždí, byť stále na vysoké úrovni. Jeho čísla rychle padají, v minulých dnech byl oznámen pokles na 7,7 milionu platících předplatitelů. Zvrácení tohoto trendu je prakticky nemožné a společnosti nezbývá než doufat, že příští MMO od Blizzardu bude podobně úspěšné. To ale nemůže nikdo zaručit a vzhledem k nevyzpytatelnosti tohoto žánru jsou šance spíše nižší než vyšší.

Activisionu Blizzard pak může zoufale chybět kreativita, kterou jeho management v posledních letech systematicky potlačoval. Neustále se jelo na jistotu, brutální marketing a v podstatě se přestaly vydávat hry, u kterých nebylo okamžitě jasné, že se zaplatí a ještě vydělají ranec navrch. Tento stav se ale rovná udržovacímu provozu, kdy od Activision Blizzard už nikdo nečeká nic nového a zajímavého. Předvídatelnost je dobrá pro investory, kteří musí mít každý rok nové Call of Duty, hráčům se ale omrzí. Stejně jako je nyní firma na vrcholu, může z něj velmi rychle spadnout. Stačí poražení některého z jejích pilířů, chybná predikce, propásnutí trendu a Kotickova strategie se může ocitnout ve slepé uličce. Z ní se bude couvat o to hůře, že si firma z popsané transakce nese miliardový dluh.