Acer Predator X27

Kolik jste zaplatili za monitor, který vám stojí na stole? Pět tisíc? Deset? Plácli jste se přes kapsu a dali za něj třeba dvacet tisíc korun? Já dal za ten svůj necelých sedmnáct a v duchu jsem sám sebe tak trochu plísnil, zda to není příliš. Jak se ale v uplynulých měsících ukázalo, cenovka herních monitorů se může vyšplhat k cifrám, za které mají mnozí celou sestavu (včetně monitoru), případně sestavy dvě a možná i tři. Dvojice monitorů, kterým jsem se měl možnost podívat na zoubek, tedy Acer Predator X27 a ASUS ROG Swift PG27UQ, totiž atakuje cenovku 65 tisíc korun. Jak se hraje na monitoru v hodnotě šestnáct let staré Oktávky v kombíku?

PÁR SLOV O PARAMETRECH

Jako první se mi do rukou dostal monitor od Aceru. Ten se chlubí prakticky ultimátní výbavou, jakou si lze přát, snad až na velikost úhlopříčky, která činí 27“ (sám mám monitor o stejné úhlopříčce a tento rozměr mi při mém domácím setupu přijde zcela dostačující, za cenu Predatoru X27 bych si ale představoval něco trochu velkorysejšího). Monitor nabízí 4K rozlišení, obnovovací frekvenci až 144 Hz (v overclocked režimu) a odezvu 4 ms. Osazen je IPS panelem s technologií Quantum Dot, který nabízí 384 dynamicky podsvícených zón. Zařízení nabízí kontrast 1000:1 a jas v hodnotách 600 – 1000 nitů. Za své peníze také dostanete podporu HDR10 a Nvidia G-Sync, monitor je osazen 4W reproduktory a na zadní straně a z boku naleznete čtyři USB 3.0 port. Připojit jej můžete přes DisplayPort 1.4 nebo HDMI 2.0.

Design samotného monitoru je poměrně střízlivý a nenápadný, na nějaké ty RGB hrátky ale přeci jen došlo. 

Jak je vidět, z výbavy si lze stěžovat skutečně na máloco. Stejně tak je ovšem zřejmé i to, že monitor v takové ceně je pro drtivou většinu z nás takřka nedosažitelným luxusem, jakákoli doporučení tedy pozbývají smysl. Následuje tedy v zásadě popis mých uživatelských zážitků. První věc, se kterou jsem se musel v případě X27 popasovat, je zcela zbytečně rozměrný podstavec, který mém malém pracovním stole na rozdíl od mého běžného monitoru zabíral skutečně hodně místa, přední vidlice téměř vystrnadila klávesnici a nemohu se ubránit dojmu, že v tomto případě zvítězila designérova touha nad praktickým využitím. To je ale čistě subjektivní problém. Jinak je design samotného monitoru poměrně střízlivý a nenápadný, na nějaké ty RGB hrátky ale přeci jen došlo. Dvanáctka diod může osvěcovat prostor pod monitorem řadou světelných efektů, můžete je ale bez problémů vypnout. Monitor také obsahuje senzor pro nastavení automatického jasu a kontrastu dle světelných podmínek v místnosti. Příjemným prvkem je implementace odnímatelných stínidel na vrchu a bocích monitoru. Výšku si můžete nastavit na jeden z pěti stupňů, monitor však nenabízí portrétový režim "nastojato".  Mnohem více mě ale samozřejmě zajímalo, jak hluboký dojem na mě hraní na takto drahém kusu hardware zanechá. No a po hodinách testování nezbývá než sice uznale pokývat, ale vzápětí dodat – za ty peníze jsem asi čekal něco víc.

STOJÍ TO ZA TO?

Věc se má takhle – sám vlastním 4K monitor, který sice nabízí jen 60Hz frekvenci, nemá Quantum Dot panel a nechlubí se HDR (zato se chlubí G-Syncem) a rozdíly, které mi nabídlo bezmála 4x tak drahé zařízení mě zkrátka neuhranuly. Frekvence 120 (potažmo 144) Hz působí samozřejmě krásně plynule, bohužel jsem tuto plynulost nejlépe ocenil především přímo v systému, kdy se kurzor myši a okna pohybovala s nebývalou lehkostí. Chápu, že to pro leckterého příznivce vysokých FPS bude šok, ale mé více než 20 lety hraní unavené oči nedokáží pořádně ocenit víc než 60 FPS (a to jsem se opravdu snažil!), cokoli nad tuto hodnotu je pro mě zkrátka při hraní téměř nepostřehnutelné. Navíc osobně vždy preferuji kvalitu grafiky nad ultra frameratem (byť oněch 60 mi za ten necelý rok od návratu k hraní na PC přirostlo k srdci a na konzolích s tou běžnou polovinou u některých her docela bojuji) a dosažení kýžených 120-144 FPS na mé sestavě znamená vzdát se 4K rozlišení a zamířit níž, až k hájemství 1080p, které ovšem na mém vlastním monitoru i na těch testovaných vypadá nebývale rozplizle. Navíc přetaktování na 144 Hz doprovází spuštění docela hlasitého větráku. Je nabíledni, že pokud vůbec zvažujete pořízení podobného zařízení, asi hluboko do kapsy nemáte. Přesto – abyste vůbec mohli potenciál Predatoru X27 využít, potřebujete pořádně výkonný stroj. Znovu platí, že v současné době se pro drtivnou většinu uživatelů jedná o naprostý overkill.

i Zdroj: Hrej.cz

Velkým lákadlem je samozřejmě HDR, které si běžně užívám při hraní na televizi. Tuto funkci jsem vyzkoušel v Battlefieldech 1 a V, a také v Shadow of the Tomb Raider. Zejména v případě posledně jmenované hry je třeba uznat, že HDR dodává vizuálnímu zážitku a atmosféře zcela nový rozměr, zejména v jeskyních ozařovaných loučemi a tak dále. Bohužel, her, které na PC HDR podporují, je stále ještě poskrovnu (byť jejich čísla narůstají), takže investice do HDR monitoru potřebuje nějaké to ospravedlňování, zejména pokud máte tuto technologii třeba v televizi. Rozhodně se ale jedná o technologii, nad kterou se při pořizování nové obrazovky výrazně vyplatí uvažovat, protože její vliv na vizuální dojem z her či filmů je výrazně větší, než třeba ultra vysoké rozlišení. Za zmínku rozhodně stojí podpora technologie G-Sync od Nvidie, která vám, v případě, že máte grafickou kartu od této společnosti, může výrazně dopomoci v situacích, kdy framerate kolísá a může tak docházet ke screen tearingu a sekání. G-Sync automaticky přizpůsobí frekvenci monitoru tak, aby odpovídala aktuálním FPS ve hře.

PRO TY NEJNÁROČNĚJŠÍ

Menu Aceru Predator X27 nabízí slušné množství nastavení, ale už v základním nastavení, v němž monitor vytáhnete z krabice, nabízí krásné pokoukání. Sice se dost možná budete muset na chvíli ponořit do systémových nastavení, abyste docílili korektního zobrazování HDR a barev, ale nejde o nic, s čím by si ani člověk bez větších technických znalostí s pomocí manuálu a rad specializovaných webů neporadil. Samozřejmostí je několik obrazových profilů, které si můžete dle libosti upravit. S menu jsem měl trochu problém, orientace v něm a přechody do jednotlivých nabídek mi přišly poněkud krkolomné, ale jak jsem již uvedl, není třeba v něm trávit mnoho času.

Predator X27 je bezesporu špičkovým monitorem, patrně nejlepší obrazovkou, jakou jsem kdy v životě viděl.

V současné době je nákup Aceru X27 záležitostí movitých fajnšmekrů, kteří se spokojí jen s tou absolutní špičkou bez ohledu na cenu. Za tyto peníze pořídíte vynikající televizi o úhlopříčce 65 či 75 palců. V odvětví, kde ceny padají rychle a spolehlivě, se taktéž nedá moc hovořit o investici do budoucnosti, dnešní luxus se jak známu stává zítřejší masovou záležitostí. Predator X27 je bezesporu špičkovým monitorem, patrně nejlepší obrazovkou, jakou jsem kdy v životě viděl. Testování jsem si užil a při balení zpět do krabice jsem uznale pokýval hlavou. Když jsem pak ale znovu zapojil vlastní monitor a jal se pokračovat v hraní, nemohu říct, že by se mi extra zastesklo. Pokud si podobnou legraci můžete dovolit, gratuluji, patrně už tenhle nebo podobný monitor doma máte. Pokud si jej ale dovolit nemůžete, nezoufejte.