10 inspirací Immortals Fenyx Rising
(Polo)božská open-world akce Immortals Fenyx Rising se nám konečně ukázala v plné parádě, my jsme navíc dostali možnost brnění Fenyxe na pár hodin obléct, natřít to pár dotěrným obludám a vyřešit několik zapeklitých hádanek. V souvislosti s Immortals, původně nazývaným Gods & Monsters, se ale často hovoří o podobnosti s The Legend of Zelda: Breath of the Wild a posledními díly Assassin’s Creed: Origins a Odyssey Při hraní jsme se tak zaměřili na 5 prvků, ve kterých se Fenyx Rising putování Linka podobá, a na 5 věcí, v nichž si naopak hodně bere ze ságy o tajnůstkářských hrdinech.
1. BOTW - Stamina
Při hraní Breath of the Wild to zažil asi každý. Ten opojný pocit, když zjistíte, že může Link zlézt prakticky každou překážku ve hře a jako malý zelený Spider-Man šplhat po skalách, zdech a příkrých svazích. Alespoň do chvíle, než mu dojdou síly nebo se nerozprší, protože v takové momenty čeká na zdatného chlapce tvrdý střet s realit… vodní hladinou, v tom horším případě pak zemí.
I jeho kolega Fenyx dostal do vínku možnost překonávání překážek pomocí lezení, ani on navíc není v tomto případě úplným supermanem. Taktéž v Immortals Fenyx Rising vám při lezení po zdech odtikávají hodiny v podobě výdrže a v případě úplného vyčerpání se Fenyx nedobrovolně proletí. Otázkou zůstává, jak to bude s deštěm a povrchy, které nemusí být pro lezecké manévry úplně optimální. To jsme zatím vyzkoušet nemohli. Také se zdá, že lezení nebude tak stěžejním prvkem hry a vždy bylo minimálně stejně pohodlné nasednout na věrného oře a vyběhnout k cíli v bezpečí země.
2. Assassin’s Creed - Rozhraní
To, že se Immortals svým předchůdcům v mnohém podobá, především pak Assassin’s Creed Odyssey, které navíc vyvíjelo stejné studio, asi nikoho nepřekvapuje. V mnoha ohledech se ale na mysl dere to, že jen u “inspirace” nezůstalo. Tak například se stačí zaměřit na grafické rozhraní, které hra používá přímo v běhu.
Ať už se podíváme na typický kontextový kompas se značením cílů, který zabírá horní část obrazovky, segmenty s výběrem zbraní a schopností, inventářová menu, která jsou sice notně okleštěna, ale hráč Odyssey se v nich okamžitě vyzná… Až po takové detaily, jako jsou načítací obrazovky, které sice nenechají Fenyxe pobíhat sem a tam, ale fungují velmi obdobným způsobem, jako procházky renderovacím prostředím Animu.
3. BOTW - Kluzák
Když už jsme byli u toho zdolávání skal. S vertikálním cestováním v Breath of the Wild úzce souviselo využití kluzáku. Šikovný nástroj, který Linkovi umožňoval elegantně plachtit z vyvýšených míst, případně využívat teplých vzdušných proudů a dostávat se na další, jinak nedostupná místa. Nepřekvapivě i Fenyx dostává do ruky, tedy spíše na záda, podobně užitečnou vymoženost. V jeho případě jde ale o výrazně sofistikovanější Daidalova křídla.
Pokud vám snad jeho jméno nic neříká, vězte tomu, že jde o Daidala, smrtelného vynálezce a stavitele. Ten proslul mimojiné tím, že se jako první člověk vznesl k nebesům pomocí vlastnoručně sestrojených ptačích křídel. I Fenyxova křídla jsou veskrze ptačí, nebo jsou alespoň vyrobena z per. Daidalos ale celkem určitě neuměl se svým vynálezem provádět tak elegantní kousky, jako Fenyx. Nechybí tak možnost vrhnout se střemhlav k zemi nebo křídly posekat nepřítele. V “leteckém režimu” je mimochodem hrdina hry téměř neovladatelný. V tomto případě tedy na hráče čeká dost učení.
4. Assassin’s Creed - Dron
Možná je označení “dron” pro ptačí společníky hrdinů Assassin’s Creed příliš příkré, ale ve výsledku je poměrně přesné. Bayek ze Siwy měl svého Senua, Kassandře a Alexiovi zase záda hlídal Ikaros. I Fenyx má k dispozici opeřeného kamaráda, místo nudného, mimořádně vražedného orla se ale (příhodně) jedná o fénixe.
Otázkou zatím zůstává, k jakému účelu bude sloužit. Při hraní byla totiž dostupná jen jedna útočná schopnost, kdy ohnivý společník přilétl sežehnout nepřítele. Klasické “dronovací” schopnosti, na které jsme zvyklí ze série Assassin’s Creed, přítomny nebyly, a i kdyby, jejich využití se mi zdá poměrně omezené. Svět totiž není ani zdaleka tak plný lovitelné havěti, zvířecí kožky navíc k ničemu neslouží a cíle úkolů jsou obvykle jasně patrné. Alespoň nechybí ono oblíbené pořvávání a pískání, které opeřenec v boji vydává.
5. BOTW - Shrines
Na více než stovku hádanek, které byly v podobě rozměrných komnat poschovávány všude po mapě pod názvem Shrine si vzpomene asi každý. Více či méně obtížné konstrukce vyžadovaly um, využívání linkových schopností a často velmi kreativně pracovaly s fyzikálními zákony. Odměnou pak byly různé formy vylepšení, především orby zvyšující počet životů a objem výdrže.
Na Fenyxe čeká řada místností nazývaných Tartarova kobka. Ty hráče taktéž přesunou do zvláštní dimenze, kde číhá kdejaké nebezpečí. Vedle hádanek využívajících hrdinovy schopnosti se dočkáme i soubojů s roztodivnými nepřáteli, stavění rozbitých totemů nebo překonávání překážkových drah s vyjíždějícími bodáky a plamenomety. Zatím se ale zdá, že se kreativitu a nápaditost Shrines napodobit úplně nepodařilo. Uvidíme. Jako odměna fungují Diovy blesky, které lze směnit za vylepšení atributů postavy.
6. Assassin’s Creed - Souboje
Zatímco při průzkumu světa a řešení hádanek připomínají Immortals spíše Zeldu, v boji se naplno projeví odkaz Assassin’s Creedu. Zatímco se Bayek oháněl pro sérii úplnou novinkou - štítem, Alexios s Kassandrou defenzivním kusem kovu pohrdali. V případě připravované Valhally sice autoři slibují, že bude Eivor moci držet klidně dva štíty najednou, Fenyx se ale inspirovat nehodlá, štíty tedy v jeho rukou nehledejte.
Naopak smrtelník kosící příšery dostává do ruky hned tři základní zbraně. Lehkou, těžkou a palnou. Tu pochopitelně zastává luk, který funguje naprosto identicky, jako v Odyssey, jen s tím rozdílem, že se mu průběžně regenerují šípy a nemusíte tak v boji každých pár minut oškrabávat větve. Lehké meče a těžké sekery jsou pak namapované na odpovídajících útocích. Nemusíte mezi nimi tedy přepínat, hrdina nepřítele automaticky kuchá odpovídající zbraní. Každá se pochopitelně hodí do jiné situace, zatímco štítonoše vyklofete z jeho skořápky pořádnou pumelicí do hlavy, jindy se hodí unikajícího zlouna zběsile pižlat.
Roli nejsilnějších útoků pak plní ty propůjčené bohy. Ty taktéž fungují identicky jako v Odyssey, jen jsou o něco… božštější. Fenyxovi tak z pod nohou vylétávají zářící oštěpy, výpad se štítem jakoby procházel jinou dimenzí a v případě největší nouze stačí požádat Hefaista o jeho obří kladivo, které rozplácne libovolně tuhého démona. Vrací se také oblíbené šípy naváděné myslí, které přeci jen dávají v rukou cestovale božským pantheonem o něco větší smysl než v “realistickém” světě assassínů.
7. BOTW - Telekineze
Link se toho na cestě za princeznou Zeldou naučil mnoho, mimo jiné manipulovat předměty vlastní myslí. Vedle řešení hádanek pak těchto schopností využíval například při lámání vazů nic netušících nepřátel, kterým ten kmen stromu přece tak krásně padal na hlavu…
Immortals nabídnou tuto schopnost v mírně pozměněné podobě, během dvou hodin hraní jsem ji ale využíval až až. Co chvíli jsem vrhal kusy uhlí, kameny, větší kameny, svítící orby a další haraburdí. Přímo v boji je sice tato schopnost spíše k ničemu a pravděpodobně nenabídne takovou míru kreativity, i díky způsobu ovládání a pronikavému svitu který schopnost při používání generuje si však na Breath of the Wild vzpomeneme častěji, než je zdrávo.
8. Assassin’s Creed - Koně
Ano, v tomto případě musíme jít tak trochu na sílu. Je však pravda, že mounti v Immortals a Odyssey srovnání rozhodně snesou. Úplně stejně se ovládají - stejně tuze a nepřirozeně utíkají, umí se do určité míry ovládat sami a ve výsledku je mnohem zábavnější zdolávat svět po svých. Ke koni je tak třeba přistupovat jen v těch nejnouzovějších případech.
Blízcí jsou si ale i z hlediska mytologie. V případě putování Alexia a Kassandry totiž autoři hodili veškeré zábrany za hlavu a legendární řecký válečník pobíhal po Athénách i Krétě na plamenném oři, jednorožci nebo třeba Pegasovi. Fenyxův základní “dopravní prostředek” bylo v demu jakési ocelové monstrum, během hraní ale může osedlat různá divoká zvířata pobíhající po světě. Já jsem tak základního oře brzy vyměnil za standardního grošáka. Doufám však, že se v plné verzi dostanu i do sedel mnohem odvážnějších stvoření.
9. BOTW - Otevřený svět
Jedním z kouzelných momentů při hraní Breath of the Wild byl ten, kdy se před vámi rozprostřel celý kouzelný svět Hyrule a vy se mohli vydat kamkoliv jste si zamanuli. Každá řeka, každé masivní pohoří a každá usedlost v dáli nebyla jen placeholderem, ale skutečným místem, které skrývalo různá tajemství. A teoreticky vám nic nebránilo v putování.
Immortals si kladou stejný cíl. Od prvních momentů hry se má celý svět rozdělený na sedm regionů otevřít vašemu bádání. Každý z nich je vlastní jinému bohu a odpovídá tomu i jejich prostředí. V jediném dostupném, boha Hefaista, tak tečou proudy lávy a nade vše se ční obří božská kovárna s vysokými výhněmi.
Stále nás však zajímá, jakým způsobem s touto svobodou naloží příběh. Ten logicky nemůže být příliš lineární.
10. Assassin’s Creed - Dabéři
Zde už se skutečně přesouváme do světa domněnek a pocitů, při hraní Immortals na vás ale promluví velmi povědomé hlasy. Především se to týká ústřední dvojice vypravěčů - Dia a Promethea. Zatímco bůh hromu dle mého soudu promlouvá hlasem Sokrata (Daniel Matmor), Prometheus mu moudře sekunduje zvučným hlasem adoptivního otce Nikolaa (Elias Toufexis).
Samozřejmě se může jednat o mýlku a noví herci jen zdatně napodobují “antické” přízvuky obou postav známých z příběhu Misthios. I tak ale přispívají k pocitu, že jste mezi bohy a polobohy jako doma. A kdo ví, třeba v průběhu hraní narazíme na další staré známé. Možná prostě jen castingový tým v Ubisoftu zlenivěl. Nebo se mu starší spolupráce osvědčila.
Předchozí řádky je pochopitelně nutné brát s nadhledem. Immortals Fenyx Rising se snaží jít vlastní cestou, i když žádnou ze zmíněných inspirací nezapře. Těšit se můžeme už 3. prosince letošního roku. Uvidíme, jak se Ubisoftu povede nápady skloubit dohromady.
